KSPH 71 INS 11045/2022 29 NSČR 46/2023-P54-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka C-Mec Kladno s. r. o., se sídlem v Kladně, Billundská 2756, PSČ 272 01, identifikační číslo osoby 28228588, zastoupeného JUDr. Adamem Sigmundem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 71 INS 11045/2022, o odmítnutí přihlášky pro opožděnost a ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení, o dovolání věřitele ŠkoFIN s. r. o., se sídlem v Praze 5, Pekařská 635/6, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 45805369, zastoupeného Mgr. Petrem Šabatkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 750/34, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2023, č. j. KSPH 71 INS 11045/2022, 2 VSPH 1345/2022-P54-9, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Usnesením ze dne 20. září 2022, č. j. KSPH 71 INS 11045/2022-P54-2, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl pro opožděnost přihlášku pohledávky P54 věřitele č. 54 ŠkoFIN s. r. o. (dále jen „věřitel Š“) [bod I. výroku.] a určil, že dnem právní moci tohoto usnesení končí účast věřitele Š v insolvenčním řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání věřitele Š Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
3. Odvolací soud vyšel zejména z toho, že: [1] Insolvenční soud usnesením ze dne 30. června 2022, č. j. KSPH 71 INS 11045/2022-A-9, zjistil úpadek dlužníka (výrok I.) a též vyzval jeho věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Současně je poučil, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny (výrok IV.). Toto usnesení bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku s popisem „usnesení o úpadku“. [2] V údaji uváděném v insolvenčním rejstříku (v detailu insolvenčního řízení v části „historie insolvenčního řízení“) o konci lhůty pro přihlašování pohledávek bylo dne 30. června 2022 uvedeno datum 30. srpna 2022. [3] Insolvenční soud usnesením ze dne 26. července 2022, č. j. KSPH 71 INS 11045/2022-A-11, prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Toto usnesení bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku s popisem „usnesení o úpadku spojené s prohlášením konkursu“. [4] Dne 26. července 2022 došlo ke změně údaje o konci lhůty pro přihlášení pohledávek v insolvenčním rejstříku na datum 26. září 2022. Dne 31. srpna 2022 pak byl v insolvenčním rejstříku údaj o konci lhůty pro přihlášení pohledávek opět změněn na původní datum 30. srpna 2022. [5] Věřitel Š podal přihlášku pohledávky č. P54 u insolvenčního soudu (do jeho datové schránky) dne 8. září 2022. [6] Věřitel Š v podaném odvolání uváděl, že jako institucionální věřitel s velkým počtem klientů používá informační systémy napojené na insolvenční rejstřík, které na určité příznaky (např. rozhodnutí o úpadku) reagují způsobem předpokládaným zákonnou úpravou (např. na zveřejnění dokumentu s příznakem rozhodnutí o úpadku navazuje zákonná lhůta pro přihlášení pohledávky). Tvrdil dále, že z důvodu zveřejnění dokumentu A-11 nesprávně označeného jako „usnesení o úpadku spojené s prohlášením konkursu“ (ačkoli se jednalo toliko o usnesení o prohlášení konkursu) a zveřejnění informace o konci lhůty pro přihlášení s datem 26. září 2022 podal (stejně jako někteří další věřitelé) přihlášku v termínu, který vycházel z předpokládaného konce lhůty pro přihlašování pohledávek dne 26. září 2022. Namítal, že nesprávné označení usnesení a nesprávné datum konce lhůty pro přihlašování pohledávek představují závažné procesní vady, v jejichž důsledku nemohla lhůta pro přihlašování pohledávek uplynout dříve než 26. září 2022. Tato svá tvrzení dokládal sdělením technické podpory ISIR (webové služby insolvenčního rejstříku).
4. Odvolací soud – cituje ustanovení § 83, § 136 odst. 2 písm. d/, § 173 odst. 1, § 185, § 419, § 420 a § 421 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a odkazuje na (v rozhodnutí označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – se ztotožnil s insolvenčním soudem v závěru o opožděnosti přihlášky věřitele Š.
5. Přitom zdůraznil, že dlužník byl v insolvenčním rejstříku řádně označen (v souladu s § 420 odst. 3 insolvenčního zákona) a dne 30. června 2022 v něm bylo (v části zobrazující obsah oddílu A insolvenčního spisu) řádně zveřejněno usnesení o jeho úpadku, které bylo též správně označeno, pročež tímto dnem začala běžet lhůta 2 měsíců pro přihlašování pohledávek. Posledním dnem byl 30. srpna 2022. Vzhledem k tomu, že jde o lhůtu procesněprávní, je podle § 57 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) zachována, je-li příslušný úkon (zde přihláška pohledávky) učiněn posledního dne lhůty u insolvenčního soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Učinil-li tak věřitel Š až dne 8. září 2022, stalo se tak vskutku opožděně, po uplynutí lhůty, jejíž zmeškání dle § 83 insolvenčního zákona, nelze prominout.
6. K namítaným procesním vadám odvolací soud uvedl, že do seznamu dlužníků se podle § 420 insolvenčního zákona zapisují (povinně) toliko údaje sloužící k identifikaci dlužníka. Údaje uvedené v insolvenčním rejstříku pod nadpisem „historie insolvenčního řízení“ slouží zejména pro lepší přehlednost insolvenčního spisu, povinnost jejich uvádění se však z insolvenčního zákona nepodává. Pro posouzení začátku a konce běhu lhůty pro přihlašování pohledávek je (v případě dlužníka řádně identifikovaného v seznamu dlužníků) rozhodný pouze obsah usnesení o úpadku, jakožto součásti oddílu A insolvenčního spisu, řádně zveřejněného v insolvenčním rejstříku v souladu s § 421 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, a nikoli údaj o konci lhůty pro přihlášení pohledávek uvedený v části „historie insolvenčního řízení“.
7. Odvolací soud proto uzavřel, že je na věřiteli, aby se prostřednictvím insolvenčního rejstříku řádně seznámil se stavem insolvenčního řízení podle obsahu zveřejněného insolvenčního spisu a na základě toho podal včas přihlášku pohledávky. Není přípustné, aby v důsledku pouhé (automatické) změny údaje o konci lhůty pro přihlášení pohledávek uvedeného v části „historie insolvenčního řízení“, k níž došlo na základě administrativního pochybení při zveřejňování následného rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, jež bylo zveřejněno v nesprávném oddílu (správně náleželo do oddílu B insolvenčního spisu) a s nesprávným popisem, byla prolomena zákonná lhůta pro přihlašování pohledávek vyplývající z náležitě zveřejněného usnesení o úpadku.
8. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel Š dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, které mají být dovolacím soudem posouzeny jinak než v jeho ustálené rozhodovací praxi. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
9. Podle dovolatele by se měl Nejvyšší soud odchýlit od závěrů vyslovených v usneseních ze dne 27. května 2015, sen. zn. 29 NSČR 41/2015, uveřejněném pod číslem 110/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 110/2015“), ze dne 22. ledna 2014, sen. zn. 29 NSČR 11/2012, a ze dne 29. února 2016, sen. zn. 29 NSČR 27/2014, uveřejněném pod číslem 63/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 63/2017“). Revidovány by přitom měly být závěry, jež by se daly shrnout tak, že technicky žádné administrativní pochybení na straně provozovatele insolvenčního rejstříku neprolamuje propadnou lhůtu pro přihlášení pohledávek; minimálně pro případy chybně zveřejněných dokumentů v insolvenčním rejstříku, na které navazuje propadná lhůta určená pro přihlášení pohledávek, by tomu mělo být jinak, a to zejména za situace, kdy k těmto pochybením dochází v důsledku nesprávného postupu na straně provozovatele insolvenčního rejstříku.
10. Dovolatel poukazuje na skutečnost, že negativní následky zapříčiněné dvojím technickým pochybením nastaly nejen u dovolatele, ale rovněž u dalších třech věřitelů. Zdůrazňuje, že insolvenční rejstřík je veřejný informační systém, který vychází z principu informovanosti účastníků a dalších osob o insolvenčním řízení a poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu či jiných písemnostech. Věřitel jako osoba, jíž se zpravidla nedoručuje zvlášť, je na tyto informace plně odkázána a má za to, že jsou vždy aktuální a správné, zejména jsou-li s nimi spojeny pro věřitele stěžejní lhůty.
11. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
12. Dovolání věřitele Š proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
13. Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.
14. Judikatura Nejvyššího soudu je ve vztahu k řešení otázky přihlášení pohledávky věřitele do insolvenčního řízení na základě informací obsažených v insolvenčním rejstříku ustálena v následujících závěrech:
[1] Věřitele stíhá povinnost přihlásit (včas) do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2009, uveřejněné pod číslem 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2022, sen. zn. 29 NSČR 60/2021), přičemž zároveň dle § 83 insolvenčního zákona, části věty před středníkem, platí, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné. Přitom toto pravidlo, které všem věřitelům ve stejném postavení dává stejnou možnost k přihlášení pohledávky v zákonem určené propadné lhůtě, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2008, sen. zn. 29 NSČR 4/2008, uveřejněné pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 26. ledna 2009, sp. zn. I. ÚS 2536/08).
[2] Závěr o včasnosti přihlášky pohledávky (§ 173 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona) lze učinit jen tehdy, byla-li přihláška posledního dne lhůty stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit insolvenčnímu soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 2/2010).
[3] Ve vztahu k osobám, které v době zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku nebyly účastníky insolvenčního řízení, se zveřejněním rozhodnutí o úpadku plní oznamovací povinnost insolvenčního soudu ve smyslu ustanovení § 421 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 71 odst. 3 insolvenčního zákona a nikoli povinnost insolvenčního soudu směřující k doručení tohoto rozhodnutí (ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 insolvenčního zákona). Vzhledem k významu insolvenčního rejstříku při plnění jeho informativní funkce a k jeho povaze (srov. § 419 odst. 1 insolvenčního zákona) je nezbytné vykládat zjištěné nedostatky jeho fungování způsobem, jenž nebude chyby ve fungování veřejné správy (o jejíž informační systém jde) přičítat k tíži osob, jimž má takový systém spolehlivě sloužit.
Přitom za řádné fungování informačního systému veřejné správy odpovídá jeho správce a ten je (má být) nejen povinen, ale (na rozdíl od pouhého uživatele takového systému) též schopen řádné fungování systému doložit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2010).
[4] Nezbytným institutem stávající úpravy insolvenčního práva je veřejně přístupný insolvenční rejstřík, jehož prostřednictvím je zajištěna informovanost účastníků a třetích osob o průběhu jednotlivých řízení. Součástí insolvenčního rejstříku je nejen seznam dlužníků, z něhož lze zjistil informaci o insolvenčním řízení konkrétního dlužníka, ale též jednotlivé insolvenční spisy. Právě ty obsahují údaje, z nichž je zřejmé, u kterého soudu je insolvenční řízení vedeno a v jaké fázi se nachází.
Podstatné údaje pro řádné
uplatnění pohledávek věřitelů se podávají především z usnesení o úpadku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2012, sen. zn. 29 NSČR 3/2012, uveřejněném pod číslem 84/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 NSČR 118/2013).
[5] Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je ve smyslu ustanovení § 419 odst. 1 insolvenčního zákona informačním systémem veřejné správy, veřejně přístupným na internetu, který poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudů i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba insolvenčního rejstříku, která umožňuje automaticky komunikovat a vyměňovat si údaje z aplikace insolvenčního rejstříku s jinými aplikacemi přes internet.
Poskytuje shodné údaje, které jsou dostupné v interaktivním prohlížení insolvenčního rejstříku. Tyto údaje jsou určeny pro strojové zpracování. Služba je koncipovaná jako veřejná a je zdarma. Předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 insolvenčního zákona) [srov. usnesení Nejvyššího soudu sen.
zn. 29 NSČR 11/2012].
[6] Případné pochybení poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku, spočívající v opožděném „oznámení“ úpadku dlužníka, nemá vliv na běh lhůty k přihlášení pohledávky věřitele (srov. R 110/2015).
[7] Pro posouzení, zda zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku vyvolalo ohledně výzvy k podávání přihlášek věřitelů v propadné přihlašovací lhůtě zákonem předvídané účinky dovolující učinit závěr, že přihláška pohledávky podaná po uplynutí přihlašovací lhůty je opožděná, je určující, zda při zveřejnění rozhodnutí byl dodržen postup předjímaný ustanovením § 421 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 71 odst. 2 insolvenčního zákona (srov. R 63/2017).
15. Důvod přikročit ke změně takto ustavených judikaturních závěrů Nejvyšší soud neshledal ani v argumentech obsažených v podaném dovolání. V tomto směru považuje Nejvyšší soud za rozhodující, že v insolvenčním rejstříku byly řádně zveřejněny jak vyhláška o zahájení insolvenčního řízení (§ 101 insolvenčního zákona), tak i rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 1 insolvenčního zákona), s nimiž se dovolatel měl (a mohl) během celé lhůty pro přihlašování pohledávek seznámit. Zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v oddílu A (namísto oddílu B) a jeho nesprávné označení (a s tím související změna údaje o konci lhůty pro přihlašování pohledávek v části „historie insolvenčního řízení)“ pak podle přesvědčení Nejvyššího soudu nelze považovat za takové pochybení, jež by mohlo mít vliv na běh propadné lhůty k přihlášení pohledávek; tato lhůta je totiž zákonnou úpravou vázána na zveřejnění usnesení o úpadku v insolvenčním rejstříku, nikoliv na jiné zveřejňované údaje („historii insolvenčního řízení“).
Nejvyšší soud zároveň nehodlá uvažovat o jiné délce nebo jiném počátku běhu této lhůty pro dovolatele z jím uváděných specifických důvodů (skutečnosti, že jde o „institucionálního věřitele s velkým počtem klientů“), neboť by tím byla založena nerovnost účastníků insolvenčního řízení, což jednak odporuje ústavním požadavkům práva na spravedlivý proces a dále i zásadám insolvenčního řízení uvedeným v § 5 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2025
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu