MSPH 77 INS XY 29 NSČR 49/2019-B-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužnice J. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Františkem Laštovkou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Archeologická 1881/8, PSČ 155 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 77 INS XY, o zrušení schváleného oddlužení, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. března 2019, č. j. MSPH 77 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice prostřednictvím svého zástupce dovolání datované 30. dubna 2019.
Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že se striktně řídil právní úpravou, ale nevzal v úvahu sociální a lidskou stránku celé záležitosti, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání. K přípustnosti dovolání dovolatelka neuvádí ničeho
Podle § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může- li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Srov. ostatně též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16. Údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho celého obsahu) nepodává. Pouhá žádost dlužnice, aby „Nejvyšší soud zvážil právní i lidské postavení dlužnice, posoudil všechny zákonné možnosti,“ o přípustnosti dovolání nevypovídá ničeho. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2019
Mgr. Milan Polášek předseda senátu