KSUL 70 INS 1845/2008 29 NSČR 5/2009-P38-22
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v insolvenční věci dlužníka STROJÍRNA TEPLICE s. r. o., se sídlem v Teplicích, Modlanská 1741/37, PSČ 415 01, identifikační číslo osoby 25412434, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS 1845/2008, o přihláškách pohledávek věřitele č. 37, o dovolání věřitele č. 37, Rex Rotary, a. s., se sídlem v Praze 2, Jaromírova 48/211, PSČ 128 00 identifikační číslo osoby 26032252, zastoupeného JUDr. Markem Pavlovským, Ph. D. advokátem, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4, PSČ 150 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2008, č. j. KSUL 70 INS 1845/2008, 1 VSPH 225/2008-P37-10, 1 VSPH 226/2008-P38-10, takto:
Dovolání se odmítá.
Usnesením ze dne 26. září 2008, č. j. KSUL 70 INS 1845/2008-P37-2, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též jen „insolvenční soud“) odmítl - odkazuje na ustanovení § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) - přihlášku pohledávky věřitele č. 37, Rex Rotary, a. s., ze dne 17. září 2008, evidovanou pod č. 37 (bod I. výroku) a určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).
Usnesením ze dne 26. září 2008, č. j. KSUL 70 INS 1845/2008-P38-2, insolvenční soud odmítl - odkazuje opět na ustanovení § 185 insolvenčního zákona – rovněž přihlášku pohledávky stejného věřitele (věřitele č. 37), ze dne 17. září 2008, evidovanou pod č. 38 (bod I. výroku) a opět určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku). V obou případech měl insolvenční soud přihlášku za opožděně podanou. K odvolání věřitele č. 37 pak Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil obě usnesení insolvenčního soudu.
Věřitel č. 37 podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Ustanovení občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. června 2009, o přípustnosti dovolání, jsou pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelná dle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona. Pro dovolací řízení rozhodné znění občanského soudního řádu (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro další závěry Nejvyššího rozhodný výklad insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2008, tj. naposledy ve znění zákona č. 362/2007 Sb. Dovolání v této věci je přípustné nikoli podle dovolatelem (nepřiléhavě) označeného ustanovení, nýbrž podle ustanovení § 239 odst. 3 části věty před středníkem o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí). Nejvyšší soud je nicméně odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 o. s. ř. jako bezpředmětné.
Učinil tak proto, že v průběhu dovolacího řízení bylo insolvenční řízení dlužníka skončeno. Stalo se tak usnesením ze dne 22. prosince 2009, č. j. KSUL 70 INS 1845/2008-B-35, které nabylo právní moci dne 20. ledna 2010 a jímž insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona, tedy proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
Výsledek dovolacího řízení tedy již nemůže vést ke změně (zlepšení) postavení věřitele č. 37 v (ukončeném) insolvenčním řízení. Navíc podle odůvodnění usnesení o zrušení konkursu po poměrném uspokojení věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a věřitelů pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou nezbyla již žádná částka, jež by mohla být rozdělena mezi nezajištěné přihlášené věřitele. Vzhledem k tomu, že věřitel č. 37 přihlásil obě své pohledávky do insolvenčního řízení jako nezajištěné, nemůže ani jeho případný úspěch v dovolacím řízení vést k závěru, že nebýt napadeného usnesení, byl by v insolvenčním řízení byť poměrně uspokojen také. Vzhledem ke stavu majetkové podstaty by na úhradu svých pohledávek neobdržel v insolvenčním řízení jako nezajištěný věřitel ničeho, ani kdyby se jej v pozici přihlášeného věřitele účastnil v době zrušení konkursu.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. dubna 2011
JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu