KSOS 34 INS XY 29 NSČR 54/2016-P-11-24
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka M. S., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 11, o dovolání věřitele č. 11, V. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Soňou Goetzovou, advokátkou, se sídlem ve Slaném, Masarykovo náměstí 138/13, PSČ 274 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. března 2015, č. j. KSOS 34 INS XY, 1 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Usnesením ze dne 4. února 2014, č. j. KSOS 34 INS XY, odmítl Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) přihlášku pohledávky č. P11 věřitele č. 11, V. H. (bod I. výroku), a určil, že právní mocí tohoto usnesení končí účast věřitele č. 11 v insolvenčním řízení (bod II. výroku).
Insolvenční soud dospěl k závěru, že věřitel č. 11 přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení 31. prosince 2013, tedy opožděně, jelikož propadná třicetidenní přihlašovací lhůta počítaná od rozhodnutí o úpadku (22. ledna 2013) uplynula 21. února 2013.
Proto přihlášku odmítl podle § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
K odvolání věřitele č. 11 Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. března 2015, č. j. KSOS 34 INS XY, 1 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Odvolací soud - vycházeje z ustanovení § 110, § 136 odst. 2 písm. d/, odst. 3, § 173 odst. 1 a § 185 insolvenčního zákona - přitakal závěru insolvenčního soudu, že věřitel č. 11 přihlásil pohledávku opožděně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 11 dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v závěru, že věřitel č. 11 přihlásil pohledávku opožděně, souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2009, sen. zn. 29 NSČR 27/2009, uveřejněné pod číslem 63/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2012, sen. zn. 29 NSČR 63/2012 (usnesení jsou - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu)] a s jednoznačnou dikcí § 83 insolvenčního zákona (podle kterého prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné).
Řečené platí i pro tu část pohledávky z roku 2010, jež měla vzniknout (coby příslušenství pohledávky ve formě nákladů spojených s jejím vymáháním) tím, že (jak se uvádí v dovolání) Okresní soud v Opavě, jenž projednal dovolatelovu žalobu v rozporu s § 109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, přiznal dovolateli vůči (insolvenčnímu) dlužníku rozsudkem ze dne 29. října 2013, č. j. 13 C 126/2013-14, náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. K důsledkům porušení zákazu formulovaného ustanovením § 109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona srov. pro dobu před 1.
lednem 2014 závěry obsažené v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2011, sp. zn. 36 Co 13/2011, uveřejněném pod číslem 4/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 3963/2011, uveřejněném pod číslem 70/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 3277/2013, uveřejněném pod číslem 70/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K tomu, že příslušenství pohledávky (jistiny) tvořené soudně přiznanou náhradou nákladů řízení zásadně sdílí (co do pořadí, v jakém se uspokojuje) osud pohledávky (jistiny), bez zřetele k tomu, že takové příslušenství mohlo vzniknout (vzniklo) až právní mocí soudního rozhodnutí, kterým byla přiznána náhrada nákladů řízení, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.
listopadu 2015, sen. zn. 29 NSČR 110/2015, uveřejněné pod číslem 83/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 28. července 2016
JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu