KSBR 56 INS 10401/2022 29 NSČR 6/2025-A-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v insolvenční věci dlužníka I. K., zastoupeného JUDr. Michalem Skoumalem, advokátem, se sídlem v Brně, Drobného 306/34, PSČ 602 00, o insolvenčním návrhu insolvenčního navrhovatele Vinařství Lechovice s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 02 98 25 79, zastoupeného Mgr. Jakubem Hanyášem, advokátem, se sídlem v Brně, Kobližná 53/24, PSČ 602 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 56 INS 10401/2022, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. května 2024, č. j. KSBR 56 INS 10401/2022, 2 VSOL 165/2024-A-91, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Insolvenční navrhovatel je povinen zaplatit dlužníku na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 8. ledna 2024, č. j. KSBR 56 INS 10401/2022-A-64, zamítl insolvenční návrh podaný insolvenčním navrhovatelem (Vinařství Lechovice s. r. o.) [výrok I.] a uložil mu zaplatit dlužníku (I. K.) na nákladech řízení částku 31.036,50 Kč (výrok II.) Vrchní soud v Olomouci k odvolání insolvenčního navrhovatele usnesením ze dne 23. května 2024, č. j. KSBR 56 INS 10401/2022, 2 VSOL 165/2024-A-91, potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a uložil insolvenčnímu navrhovateli zaplatit dlužníku na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 10.236,60 Kč (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční navrhovatel dovolání (A-96), které vzal zpět podáním datovaným 16. září 2025 s odůvodněním, že u insolvenčního soudu bylo zahájeno (pod sp. zn. KSBR 53 INS 3875/2025) „jiné“ insolvenční řízení na majetek dlužníka; výsledek tohoto dovolacího řízení by tak měl jen „akademický“ význam. Současně navrhl, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle § 243c odst. 3 věty druhé a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243c odst. 3 větou první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 větou první o. s. ř., když dovolatel vzal dovolání zpět (nikoli pro chování dlužníka) a dlužníku vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 20. prosince 2024), která podle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném k datu sepisu vyjádření, činí (z tarifní hodnoty 50.000,- Kč) částku 3.100,- Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 714,- Kč; celkem činí 4.114,- Kč, Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 24. 9. 2025
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu