KSOL 16 INS 29219/2019 29 NSČR 65/2023-B-92
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice K. T., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 29219/2019, o zprávě insolvenčního správce o zpeněžování, o dovolání insolvenčního správce dlužnice Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29 41 48 73, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. května 2023, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019, 2 VSOL 274/2023-B-74, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. května 2023, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019, 2 VSOL 274/2023-B-74, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 17. dubna 2023, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019-B-69, (mimo jiné) schválil zprávu insolvenčního správce o zpeněžování, včetně vyúčtování odměny insolvenčního správce obsaženou v podání ze dne 10. března 2023 a zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 15. března 2023 (B-65), včetně aktualizovaného podání insolvenčního správce ze dne 20. března 2023 (B-67), a to v jiném než insolvenčním správcem předloženém znění, tak, že: a) odměna insolvenčního správce činí 69.796,72 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) a b) výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí 1.372.284,34 Kč (výrok I.), povolil insolvenčnímu správci čerpání zálohy na odměnu ve výši 69.796,72 Kč (včetně daně z přidané hodnoty), jejíž vyúčtování provede ve zprávě o splnění oddlužení (výrok II.), uložil insolvenčnímu správci, aby výtěžek zpeněžení ve výši 1.372.284,34 Kč rozdělil mezi nezajištěné věřitele podle aktuálně schváleného distribučního schématu (výrok III.) a uložil insolvenčnímu správci, aby rozdělení výtěžku mezi nezajištěné věřitele promítl do následující zprávy o plnění oddlužení (výrok IV.).
Insolvenční soud vyšel z toho, že: 1) Usnesením ze dne 9. ledna 2020, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019-A-6, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice (K. T.), ustanovil jí insolvenčního správce (Administraci insolvencí CITY TOWER, v. o. s.) a povolil dlužnici oddlužení; usnesením ze dne 1. prosince 2020, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019-B-19, (mimo jiné) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. 2) Kupní smlouvou (ze dne 7. prosince 2022) [B-59] prodal insolvenční správce v souladu s pokyny zajištěných věřitelů (označené) zajištěné nemovitosti kupujícím (P.
a B. M.) za cenu 2.100.000,- Kč. 3) Usnesením ze dne 15. února 2023, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019-B-63, udělil insolvenční soud [v souladu s návrhem insolvenčního správce (B-61)] souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům (České republice – České správě sociálního zabezpečení ve výši 110.731,20 Kč a Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj ve výši 506.447,03 Kč); současně povolil insolvenčnímu správci čerpání zálohy na odměnu ve výši 67.210,71 Kč (včetně daně z přidané hodnoty). 4) Dne 10.
března 2023 insolvenční správce doručil insolvenčnímu soudu zprávu o zpeněžování, podle níž byly v insolvenčním řízení dlužnice do majetkové podstaty získány finanční prostředky představující hyperochu ze zpeněžení zajištěného majetku ve výši 1.415.611,06 Kč a deponované srážky ze mzdy dlužnice ve výši 26.470,- Kč (celkem 1.442.081,06 Kč). Současně požádal o povolení čerpání zálohy na svou odměnu z rozdělení hyperochy ve výši 165.315,57 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) a z deponovaných srážek ze mzdy dlužnice ve výši 1.281,15 Kč (včetně daně z přidané hodnoty); částku 1.275.484,34 Kč navrhl rozdělit mezi nezajištěné věřitele v poměrech dle aktuálně schváleného distribučního schématu; proti této zprávě nebyly podány námitky.
Na tomto základě insolvenční soud ? vycházeje z ustanovení § 205 odst.
1, § 283
odst. 1, § 286, § 398 odst. 3 a § 409 odst. 2 a 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejích hotových výdajů (dále jen „vyhláška“) ? dospěl k
následujícím závěrům:
a) Hyperocha ze zpeněžení zajištěného majetku je institutem insolvenčního práva; fakticky jde o přebytek finančních prostředků, které jsou uloženy na účtu majetkové podstaty dlužníka. Hyperochy ze zpeněžení zajištěného majetku lze dosáhnout výhradně na základě předchozího zpeněžení zajištěného majetku. Insolvenční správce zpeněžil zajištěný majetek postupem podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona; insolvenční soud udělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku zajištěným věřitelům v souladu s § 298 odst. 2 insolvenčního zákona.
Způsob zpeněžování zajištěných nemovitostí zvolený zajištěným věřitelem v rámci pokynu ke zpeněžení není ve vztahu k určení odměny insolvenčního správce z (případné) hyperochy relevantní, když insolvenční správce postupuje při zpeněžování zajištěného majetku vždy podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona. b) Ke zpeněžení zajištěných nemovitostí mimo dražbu podle § 286 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (ve spojení s § 289 odst. 1 insolvenčního zákona) nemohlo dojít, když zajištěný majetek nelze zpeněžovat postupem určeným pro zpeněžování nezajištěného majetku.
Z obsahu spisu se přitom nepodává, že by insolvenční správce „předložil žádost“ o souhlas s prodejem mimo dražbu a insolvenční soud a věřitelský výbor s takovým prodejem souhlasili. c) Rozdělení hyperochy ze zpeněžení zajištěného majetku mezi nezajištěné věřitele není zpeněžením ve smyslu § 286 insolvenčního zákona. Proto insolvenční soud určil výši odměny insolvenčního správce z rozdělení hyperochy podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky. Vrchní soud v Olomouci k odvolání insolvenčního správce usnesením ze dne 30.
května 2023, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019, 2 VSOL 274/2023-B-74, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku I. Odvolací soud – odkazuje na skutková zjištění insolvenčního soudu a cituje ustanovení § 38 odst. 1 a 7, § 283 odst. 1, § 286 odst. 1, § 304, § 398 odst. 3, § 408 odst. 1 a § 409 odst. 2 insolvenčního zákona a ustanovení § 3 odst. 2 písmeno b), c) a d) vyhlášky ? vyhodnotil závěry insolvenčního soudu, jde-li o určení výše odměny insolvenčního správce a rozdělení čistého výtěžku zpeněžení mezi nezajištěné věřitele podle aktuálně schváleného distribučního schématu, jako správné.
K argumentaci insolvenčního soudu dále doplnil, že: 1) K dokončení zpeněžení nezajištěného majetku, tj. i pro případ hyperochy při zpeněžení zajištěného majetku v průběhu schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, podá insolvenční správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu.
2) Insolvenční soud může schválit zprávu o stavu insolvenčního řízení v jiném než insolvenčním správcem předloženém znění, jde-li o změny nebo doplnění, které nemění základní obsah konečné zprávy; možnost stanovit odměnu insolvenčního správce jinak, vyplývá z toho, že o určení odměny, případně o jejím přiměřeném zvýšení nebo snížení rozhoduje konečným způsobem insolvenční soud. 3) Majetek, který byl dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, nepředstavují zajištěné nemovitosti, které již byly insolvenčním správcem zpeněženy v souladu s ustanovením § 293 insolvenčního zákona podle pokynu zajištěného věřitele, nýbrž po jejich zpeněžení vzniklá hyperocha, tj. finanční prostředky nacházející se na účtu majetkové podstaty.
Hyperocha vzniklá po zpeněžení zajištěných nemovitostí, kterou je dlužník povinen dle usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, nepředstavuje majetek, který by bylo třeba následně zpeněžovat některým ze způsobů upravených v ustanovení § 286 insolvenčního zákona. Jde o finanční prostředky na účtu majetkové podstaty, které je třeba mezi nezajištěné věřitele toliko rozdělit dle aktuálního distribučního schématu plnění splátkového kalendáře.
Přitom se odvolací soud přihlásil ke své (označené) judikatuře, aniž by shledal důvod se od ní odchýlit; „odlišný“ výklad ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky (zastávaný Vrchním soudem v Praze) vyhodnotil jako rozporný se zásadou insolvenčního řízení, podle níž insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Proto odvolací soud (ve shodě se soudem insolvenčním) uzavřel, že insolvenčnímu správci náleží odměna (z rozdělení hyperochy ze zpeněžení zajištěného majetku mezi nezajištěné věřitele) určená podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky ve výši 69.796,72 Kč (včetně daně z přidané hodnoty), tj. 4 % z částky 1.442.081,06 Kč (zahrnující i hyperochu ve výši 1.415.611,06 Kč), s tím, že insolvenční správce rozdělí čistý výtěžek zpeněžení ve výši 1.372.284,34 Kč mezi nezajištěné věřitele dle aktuálně schváleného distribučního schématu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k řešení právní otázky dosud (podle jeho názoru) Nejvyšším soudem nezodpovězené, a to jakým způsobem má být určena odměna insolvenčního správce ze zpeněžení předmětu zajištění v rozsahu hyperochy určené k rozdělení mezi nezajištěné věřitele v oddlužení podle právní úpravy účinné od 1. června 2019.
Dovolatel snáší argumenty ve prospěch závěru, podle něhož mu z výtěžku zpeněžení (v rozsahu hyperochy ve výši 1.415.611,06 Kč) náleží odměna určená podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky. Zdůrazňuje, že se mezi nezajištěné věřitele nerozdělují běžné finanční prostředky (jako např. srážky ze mzdy, mimořádná splátka získaná darem apod.), nýbrž hyperocha, která je přebytkem po zpeněžení nemovité věci a uspokojení zajištěného věřitele. Dále upozorňuje na rozpornou judikaturu vrchních soudů a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., a to k řešení právní otázky dovolatelem otevřené, kterou odvolací soud vyřešil v rozporu s (následnou) judikaturou Nejvyššího soudu.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná níže citovaná ustanovení insolvenčního zákona a vyhlášky v aktuálním znění.
Podle ustanovení § 38 insolvenčního zákona insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. V případě oddlužení činí výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek 25 % výše stanovené prováděcím právním předpisem pro odměnu z počtu přezkoumaných přihlášených pohledávek v konkursu. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 7).
Podle ustanovení § 286 odst. 1 insolvenčního zákona majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu, d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.
Podle ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, činí odměna insolvenčního správce a) 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře, b) z výtěžku zpeněžení dosaženého způsoby podle § 286 insolvenčního zákona určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, zahrnujícího i částku připadající na odměnu insolvenčního správce, od 0 - 1 mil.
Kč 9 %, od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč 90 000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč, od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč 450 000 Kč + 3 % z částky přesahující 10 mil. Kč, od 50 mil. Kč do 500 mil. Kč 1 650 000 Kč + 2 % z částky přesahující 50 mil. Kč, od 500 mil. Kč 10 650 000 Kč + 1 % z částky přesahující 500 mil. Kč, c) 4 % z výtěžku zpeněžení dosaženého jinými způsoby určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, zahrnujícího i částku připadající na odměnu insolvenčního správce, a d) při zpeněžení majetku sloužícího k zajištění částku určenou podle § 1 odst. 1 a 2.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 31. srpna 2021, sen. zn. 29 NSČR 42/2021, uveřejněném pod číslem 93/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že insolvenční zákon (ani jiné právní předpisy) neupravuje žádná další kritéria pro uplatnění výjimky (nad rámec § 398 odst. 6 insolvenčního zákona) z obecné povinnosti dlužníka vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení veškerý svůj majetek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
V usnesení ze dne 27. března 2024, sen. zn. 29 NSČR 10/2023, Nejvyšší soud dospěl při řešení (shodné) právní otázky (určení výše odměny insolvenčního správce ve vazbě na hyperochu vzniklou při zpeněžení zajištěného majetku dlužnice) k závěrům, které se uplatní v poměrech projednávané věci následovně: a) Podle schváleného způsobu oddlužení (plnění plátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) spadaly do majetkové podstaty dlužnice určené ke zpeněžení i její nemovité věci, které zajišťovaly pohledávky zajištěných věřitelů (České republiky – České správy sociálního zabezpečení a Finančního úřadu pro Olomoucký kraj). V rozsahu, v němž výtěžek zpeněžení převyšoval částku připadající na (plné) uspokojení zajištěných věřitelů a nároky insolvenčního správce, jde o výtěžek zpeněžení určený pro nezajištěné věřitele (hyperochu dosaženou zpeněžením zajištěného majetku).
b) Peněžní prostředky určené k rozvržení mezi nezajištěné věřitele byly získány zpeněžením majetkové podstaty způsobem uvedeným v ustanovení § 286 písm. c) insolvenčního zákona, tj. prodejem majetku mimo dražbu, konkrétně zpeněžením kupní smlouvou ze dne 7. prosince 2022. Není zde tak žádný prostor k úvaze, že by šlo o výtěžek zpeněžení dosažený „jiným způsobem“ (než podle § 286 insolvenčního zákona) ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky. Skutečnost, že jde o hyperochu po vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům (a úplném uspokojení jejich pohledávek), nemá na uvedené vliv.
c) Dovolatel má při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nárok na odměnu z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele podle § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky i v případě, kdy je tohoto výtěžku dosaženo coby hyperochy při zpeněžování zajištěného majetku. Ke shora uvedenému Nejvyšší soud (nad rámec důvodů plynoucích z usnesení sen. zn. 29 NSČR 10/2023) dodává, že argumentace insolvenčního soudu týkající se vzájemného vztahu § 286 a § 293 insolvenčního zákona, ve vazbě na způsob určení odměny insolvenčního správce z (rozdělení) hyperochy je právně nevýznamná již proto, že směšuje (obecné) způsoby zpeněžení majetkové podstaty, jimiž lze zpeněžit majetek dlužnice, se (zvláštními) podmínkami, za nichž lze zpeněžit zajištěný majetek dlužnice.
Jinak řečeno, i zajištěný majetek je zpeněžován některým ze způsobů určených § 286 insolvenčního zákona. Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, není správné, Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Skutečnost, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 17. ledna 2024, č. j. KSOL 16 INS 29219/2019-B-88, (mimo jiné) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí, zprostil funkce insolvenčního správce a rozhodl o odměně insolvenčního správce (včetně části odměny z rozdělení hyperochy ze zpeněžení zajištěného majetku ve prospěch nezajištěných věřitelů), nebrání tomu, aby odvolací soud, jsa vázán právním názorem Nejvyššího soudu (§ 243g odst. 1 o.
s. ř.), nově (v rozsahu zrušeného výroku) rozhodl.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2024
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu