KSOS 22 INS 19181/2019 29 NSČR 65/2024-B-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužníka I. L., zastoupeného JUDr. Petrem Hampelem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Ostravě, Bohumínská 1227/98, PSČ 710 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 19181/2019, o zrušení schváleného oddlužení a zastavení řízení, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. ledna 2024, č. j. KSOS 22 INS 19181/2019, 4 VSOL 566/2023-B-99, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Usnesením ze dne 31. října 2023, č. j. KSOS 22 INS 19181/2019-B-88, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné rozhodl, že se oddlužení dlužníka (I. L.) zrušuje (bod I. výroku), a zastavil insolvenční řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání (B-102), v němž namítal, že je schopen plnit podmínky pro oddlužení a pokračovat ve splátkovém kalendáři srážkami ze mzdy a hradit tak i navíc částku 2 000 Kč do majetkové podstaty. Dále uvedl, že došlo k navýšení příjmů, hradí řádně výživné a splátkami snižuje dluh, který mu na výživném vznikl. Podáním ze dne 27. března 2024 (B-104) dovolatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
4. Usnesením ze dne 12. dubna 2024, č. j. KSOS 22 INS 19181/2019-B-105, insolvenční soud ustanovil dovolateli zástupcem advokáta JUDr. Petra Hampela, Ph.D., jenž podáním ze dne 27. května 2024 (B-107), doručeným soudu dne 31. května 2024, doplnil dovolání dlužníka. Dovolání má za přípustné pro řešení otázky „posuzování okolností, za kterých je naplněn zákonný předpoklad pro zrušení oddlužení podle § 418 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) za současného nenaplnění důvodů předpokládaných § 418 odst. 4 písm. b/ a c/ insolvenčního zákona,“ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
5. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
6. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a).
7. Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a), může být o tuto náležitost doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
8. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o. s. ř. (či jeho části). K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.
9. Výše uvedenému požadavku přitom dovolatel v projednávané věci nedostál. V podání samotného dovolatele datovaném 14. března 2024 není ohledně předpokladů přípustnosti dovolání uvedeno ničeho a k odstranění této vady pak nedošlo ani podáním datovaným 27. května 2024 (učiněným prostřednictvím ustanoveného advokáta), jímž dovolatel doplnil podané dovolání.
10. Lhůta, v níž dovolatel mohl vady podaného dovolání odstranit, přitom uplynula dne 4. července 2024 (uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci usnesení insolvenčního soudu č. j. KSOS 22 INS 19181/2019-B-105).
11. Jestliže mělo být dovolání přípustné proto, že se odvolací soud při posuzování věci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, muselo by být z obsahu dovolání rovněž patrné, od které „soudní praxe“ se řešení označené právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej shodně opět R 4/2014). Ani takový údaj se ovšem z dovolání (posuzováno z obsahového hlediska) nepodává.
12. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny, a pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2024
Mgr. Milan Polášek předseda senátu