USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníků J. J., a J. J., obou zastoupených JUDr. Janem Polou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Teslova 1129/2b, PSČ 702 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 41 INS 22010/2024, o odměně insolvenčního správce, o dovolání Administrace insolvencí Císař, Češka, Smutný a spol., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 11675039, insolvenčního správce dlužníků, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2025, č. j. KSCB 41 INS 22010/2024, 6 VSPH 1057/2025-B-16, takto:
Dovolání se odmítá.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením ze dne 21. července 2025, č. j. KSCB 41 INS 22010/2024-B-11, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) rozhodl, že dlužníci (J. J. a J. J.) jsou oprávněni podat návrh na povolení oddlužení (výrok I.), schválil zprávu o přezkumu (výrok II.), neschválil oddlužení dlužníků (výrok III.), zastavil insolvenční řízení (výrok IV.), určil odměnu insolvenčního správce (Administrace insolvencí Císař, Češka, Smutný a spol.) ve výši 36 300 Kč včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty, s tím, že odměna a náhrada hotových výdajů budou hrazeny v částce 9 720 Kč z majetkové podstaty a v částce 26 580 Kč z prostředků státního rozpočtu (výrok V.), zprostil insolvenčního správce funkce (výrok VI.) a uložil dlužníkům uhradit České republice náhradu státem placené odměny a hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 26 580 Kč (výrok VII.). 2. K odvolání insolvenčního správce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. září 2025, č. j. KSCB 41 INS 22010/2024, 6 VSPH 1057/2025-B-16, potvrdil výroky V. a VII. usnesení insolvenčního soudu.
II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání; navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu a výroky V. a VII. usnesení insolvenčního soudu tak, že určí odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 54 329 Kč včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty (která bude co do částky 9 720 Kč hrazena z majetkové podstaty a v částce 44 609 Kč z prostředků státního rozpočtu) a dlužníkům uloží uhradit České republice částku 44 609 Kč (na náhradě státem placené odměny a hotových výdajů insolvenčního správce).
III. Přípustnost dovolání
4. Pro dovolací řízení je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění.
5. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., bez dalšího odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., jelikož přípustnost dovolání vylučuje § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
6. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle něhož dopadá limit právní úpravy přípustnosti dovolání určený § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sb. rozh. obč., jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 153/2018, ze dne 30. září 2020, sen. zn. 29 NSČR 113/2019, a ze dne 29. března 2022, sen. zn. 29 NSČR 96/2021. Obecně k výkladu § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. viz též důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. listopadu 2023, sp. zn. 31 Cdo 1178/2023, uveřejněného pod číslem 74/2024 Sb. rozh. obč.
7. K tomu, že se limit 50 000 Kč obsažený v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. prosazuje i ve vztahu k výroku usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o určení (respektive schválení) odměny insolvenčního správce a jeho nákladů, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2022, sen. zn. 29 NSČR 198/2022, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. března 2023, sp. zn. III. ÚS 506/23.
8. V poměrech dané věci je přitom nepochybné, že nesouhlas dovolatele s napadeným rozhodnutím se omezuje jen na kritiku závěru, jímž odvolací soud přitakal insolvenčnímu soudu v úsudku, že dovolateli přísluší odměna ve výši 36 300 Kč, namísto jím požadované částky 54 329 Kč (domáhá se částky o 18 029 Kč vyšší, než mu přiznaly soudy nižších stupňů). Dovolatel tak napadá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, jenž nepřevyšuje limit stanovený v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.; přitom nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní.
9. Na závěru o objektivní nepřípustnosti podaného dovolání nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolateli odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sb. rozh. obč., v insolvenčních poměrech pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2012. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu