Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 NSCR 83/2023

ze dne 2024-02-29
ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.83.2023.1

KSOS 40 INS 1551/2008 29 NSČR 83/2023-B-210

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka KUBDAT Software, s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem se sídlem v Ostravě, Volgogradská 74, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 25351036, zastoupeného JUDr. Kateřinou Martínkovou, LL.M., MBA, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 1551/2008, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. srpna 2022, č. j. KSOS 40 INS 1551/2008, 3 VSOL 314/2022-B-122, takto:

Dovolání se odmítá.

1. Usnesením ze dne 28. dubna 2022, č. j. KSOS 40 INS 1551/2008-B-99, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) schválil konečnou zprávu ze dne 2. června 2021, doručenou insolvenčnímu soudu téhož dne (bod I. výroku), schválil odměnu insolvenčních správců ve výši 54 450 Kč a rozhodl o rozdělení odměny mezi insolvenčního správce Mgr. Petra Poločka (dále též jen „P. P.“ nebo „insolvenční správce“) a odvolaného insolvenčního správce Mgr. Tomáše Gureckého (dále jen „T. G.“ nebo „odvolaný insolvenční správce“) [bod II. výroku], a přiznal odvolanému insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů (bod III. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel z toho, že: [1] Insolvenčním návrhem došlým insolvenčnímu soudu dne 17. dubna 2008 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka (KUBDAT Software, s. r. o. „v likvidaci“). [2] Usnesením ze dne 9. června 2008, č. j. KSOS 40 (38) INS 1551/2008-A-13, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil T. G. a na majetek dlužníka prohlásil konkurs. [3] Na první schůzi věřitelů konané dne 11. srpna 2008 byl T. G. odvolán z funkce insolvenčního správce a na návrh věřitele č. 2 L. K. byl do funkce ustanoven P. P. Rozhodnutí schůze věřitelů insolvenční soud potvrdil usnesením ze dne 11. srpna 2008 (B-14). [4] Do soupisu majetkové podstaty ze dne 25. července 2008 (B-8) byl sepsán právní systém „zákony na PC“ [dle odborného vyjádření ze dne 7. června 2006 (A-1; příloha k insolvenčnímu návrhu) neprodejný]. Movité věci, nemovitosti, finanční hotovost či jiné majetkové hodnoty nebyly dohledány. Insolvenční soud usnesením ze dne 13. května 2009 (B-29) udělil insolvenčnímu správci souhlas s vynětím hmotného majetku (právního systému „zákony na PC“) z majetkové podstaty. [5] Insolvenční správce předložil konečnou zprávu již 4. září 2015, kdy stav příjmů majetkové podstaty činil celkem částku 228 773,23 Kč. Proti této konečné zprávě brojil věřitel č. 2 podáním došlým 6. září 2015. Tvrdil, že dlužník jako žalobce vede řadu civilních sporů, které nejsou pravomocně skončeny a brání tak ukončení insolvenčního řízení dlužníka. Na základě těchto zjištění insolvenční soud sdělil dne 18. listopadu 2015 (B-53) insolvenčnímu správci, že konečnou zprávu prozatím projednávat nebude a vyzval ho k předložení další zprávy o jeho činnosti ve lhůtě tří měsíců. [6] Po skončení všech sporů majících zásadní vliv na průběh insolvenčního řízení dlužníka a po zpeněžení majetku v majetkové podstatě dlužníka přistoupil insolvenční správce opětovně k vyhotovení konečné zprávy, která byla předložena insolvenčnímu soudu dne 8. ledna 2021 (B-61). K výzvě insolvenčního soudu insolvenční správce předložil opravenou konečnou zprávu dne 2. června 2021 (B-67) [dále jen „konečná zpráva“]. Dne 11. června 2021 byla zveřejněna vyhláška s konečnou zprávou (B-68) s upozorněním, že účastníci řízení mohou podat u insolvenčního soudu námitky proti konečné zprávě ve lhůtě 15 dnů. [7] Podáním došlým soudu dne 28. června 2021 (B-69) podal věřitel č. 2 námitky proti konečné zprávě. [8] Insolvenční soud nařídil jednání k projednání konečné zprávy a k projednání námitek, ke kterému předvolal dlužníka, insolvenčního správce a věřitele č. 2. Na jednání konaném dne 21. dubna 2022 věřitel č. 2 setrval na svých námitkách.

3. Insolvenční soud – cituje § 304 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – neshledal námitky věřitele č. 2 proti konečné zprávě důvodnými; proto konečnou zprávu v předloženém znění schválil, a to včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, když neshledal důvody pro snížení odměny insolvenčních správců činných v daném insolvenčním řízení.

4. K odvolání věřitele č. 2 Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

5. Odvolací soud, cituje § 302, § 303 odst. 1, § 304 odst. 4 a § 305 insolvenčního zákona, shledal věcně správným závěr insolvenčního soudu, podle něhož nejsou námitky věřitele č. 2 proti konečné zprávě opodstatněné, schválení konečné zprávy nebrání důvody uvedené v § 302 odst. 1 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona a konečná zpráva má všechny předepsané náležitosti podle § 302 odst. 2 insolvenčního zákona. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční soud nepochybil ani tím, že schválil odměnu insolvenčních správců činných v daném insolvenčním řízení jak co do výše, tak co do poměru rozdělení odměny mezi oba správce.

6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pro zodpovězení otázek dovolacím soudem dosud neřešených,

uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř., tj. nesprávné právní posouzení věci, a navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

7. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

8. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání.

9. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka je pro další úvahy Nejvyššího soudu (i v rovině přípustnosti dovolání) rozhodný výklad níže uvedených ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019. Srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

§ 304

(…)

(4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že

a/ schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné,

b/ nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah,

c/ odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

(5) Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání. (6) Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

10. V posuzované věci oba soudy vyšly z toho, že dlužník proti konečné zprávě nevznesl žádné námitky (ty byly podány pouze věřitelem č. 2). Přitom podle § 304 odst. 6 věty druhé insolvenčního zákona může odvolání proti rozhodnutí o schválení konečné zprávy podat insolvenční správce a dále již jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. Dlužník, který nepodá námitky proti konečné zprávě, tak není ve smyslu § 304 odst. 6 insolvenčního zákona osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud tuto konečnou zprávu (beze změn) schválil.

Není-li dlužník oprávněn brojit proti usnesení o schválení konečné zprávy podáním řádného opravného prostředku, nemůže následně [bude-li k odvolání k tomu oprávněné (jiné osoby) odvolacím soudem usnesení o schválení konečné zprávy potvrzeno] podat proti rozhodnutí odvolacího soudu ani mimořádný opravný prostředek (dovolání). Takové dovolání není subjektivně přípustné. K tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2020, sen. zn. 29 NSČR 3/2019.

11. Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu proto Nejvyšší soud odmítl jako subjektivně nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b/ o. s. ř.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 2. 2024

Mgr. Milan Polášek předseda senátu