NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 1130/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Ivany Štenglové v konkursní věci
dlužníka Ing. P. Ch., o návrhu věřitelek a) D., spol. s r. o., a b) K. b., a.
s., na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v
Praze pod sp. zn. 99 K 20/2000, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 17. prosince 2004, č. j. 1 Ko 595/2004- 262, takto:
I. Řízení o „dovolání“ dlužníka proti druhému výroku usnesení ze dne 17.
prosince 2004, č. j. 1 Ko 595/2004-262, jímž Vrchní soud v Praze rozhodl, že
soudce JUDr. Jaroslav Suchý není vyloučen z projednávání a rozhodování věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 99 K 20/2000, se zastavuje.
II. Ve zbytku se dovolání dlužníka odmítá.
Usnesením ze dne 1. října 2004, č. j. 99 K 20/2000-191, Městský soud v Praze
prohlásil konkurs na majetek dlužníka Ing. P. Ch.
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. prosince 2004, č.
j. 1 Ko 595/2004-262, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení
konkursu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (první
výrok) a rozhodl, že soudce JUDr. Jaroslav Suchý není vyloučen z projednávání a
rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 99 K 20/2000
(druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník včasné dovolání, domáhaje se
jeho zrušení. Dovolání výslovně směřuje proti té části prvního výroku, kterou
odvolací soud rozhodl, že se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení a
dále proti druhému výroku týkajícímu se rozhodnutí o (ne)vyloučení soudce.
Dovolání má za přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ a odst. 3 občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a rovněž (bez dalšího) podle § 238a
odst. 1 písm. a/ o. s. ř.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne
nadřízený soud v senátě.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí
odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Nadřízeným soudem, který rozhoduje o vyloučení soudce krajského soudu z
projednávání a rozhodování konkursní věci, je vrchní soud, v jehož obvodu se
tento krajský soud nachází. Pojem „nadřízený soud”, je-li použit občanským
soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů
uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud”
jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června
1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). Rozhoduje-li tudíž vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu,
není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento
nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož
soudci rozhoduje, zde není rozhodná (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise
Soudní judikatura číslo 10, ročník 2001, pod číslem 129).
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného
soudu občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je
neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení v
rozsahu, v němž „dovolání“ dlužníka směřovalo proti výroku napadeného usnesení,
jímž Vrchní soud v Praze rozhodl, že soudce JUDr. Jaroslav Suchý není vyloučen
z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn.
99 K 20/2000, zastavil (§ 104 odst. 1 o. s. ř.).
V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti části prvního výroku napadeného
usnesení, není přípustné, jelikož nejde o žádný z případů vypočtených v
ustanoveních § 237 až § 239 o. s. ř. Oproti očekávání dovolatele není dovolání
přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. ani podle § 238a odst. 1
písm. a/ o. s. ř.; napadené usnesení totiž potud není usnesením potvrzujícím či
měnícím, nýbrž usnesením zrušujícím. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval
jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání v popsaném rozsahu
odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. srpna 2006
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu