29 Odo 1259/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně K., s. r. o., proti žalované A. R., v. o. s. , jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně K. o. s. s., s. r. o., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 39 Cm 10/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2005, č.j. 15 Cmo 215/2004-202, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1.625,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
(první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání „zatímně v blanketní podobě pro náhlé onemocnění druhého z žalobců a právního zástupce obou žalobců“, s tím, že „odvolání“ ve lhůtě soudem stanovené zevrubně odůvodní.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 26. července 2005, č.j. 39 Cm 10/2002-208, stanovil dovolatelce lhůtu k odůvodnění dovolání v délce třiceti dnů od doručení tohoto usnesení (tj. od 28. července 2005 - viz doručenka u č.l. 208).
Faxovým podáním datovaným 26. srpna 2005, došlým soudu dne 28. srpna 2005 a doplněným předložením originálu dne 29. srpna 2005, dovolatelka dovolání odůvodnila, přičemž co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) a současně uvedla důvody, pro které považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nesprávné.
Žalovaná navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně jako nedůvodné zamítl.
Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., dovolací soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu (po shora uvedené lhůtě učiněnému) doplnění dovolání.
Jak se podává z obsahu spisu, žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu podala tzv. blanketní dovolání, v němž neuvedla, v jakém rozsahu a z jakých důvodů toto rozhodnutí napadá, přičemž o tyto náležitosti dovolání doplnila až v podání datovaném 26. srpna 2005 (došlém soudu prvního stupně 28. srpna 2005).
Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobkyni (jejímu zástupci JUDr. V. K.) doručeno 27. dubna 2005 (viz doručenka u č.l. 202) a v daném případě nešlo o situaci předvídanou ustanovením § 241b odst. 3 větou druhou o. s. ř. (dovolatelka je zastoupena advokátem), dvouměsíční lhůta k odstranění vad dovolání marně uběhla dnem 27. června 2005 (pondělí). I kdyby napadené rozhodnutí bylo doručeno (jak se tvrdí v dovolání) až 28. dubna 2005, uvedená lhůta by marně doběhla 28. června 2005 (úterý).
V situaci, kdy dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje správné a úplné poučení o možnosti podání dovolání (srov. ustanovení § 240 o. s. ř.) a vzhledem k tomu, že dovolatelka ve lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. vady dovolání spočívající v neuvedení dovolacích důvodů a rozsahu, v němž toto rozhodnutí napadá, neodstranila, Nejvyšší soud, aniž mohl přihlížet k pozdějšímu - opožděnému - doplnění dovolání, dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že dovolatelce byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 26. července 2005, č.j. 39 Cm 10/2002-208, stanovena lhůta k odůvodnění dovolání. Je tomu tak proto, že lhůta k odstranění vad dovolání (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) je lhůtou zákonnou, o jejímž prodloužení soud rozhodovat nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2005, pod číslem 91).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalobkyni vznikla povinnost hradit žalované její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 1.550,- Kč podle ustanovení § 8 písm. b), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a z paušální náhrady 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a celkem činí 1.625,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 27. února 2006
JUDr. Petr Gemmel,v.r.
předseda senátu