NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 29 Odo 1270/2005-129
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalované S. S. B., o zaplacení částky 668.391,02 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 91/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. ledna 2005, č.j. 7 Cmo 34/2003-93, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“), tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, s tím, že dovolání odůvodní následně.
Podáním datovaným 18. července 2005, daným k poštovní přepravě 20. července 2005, žalovaná doplnila dovolání uvedením důvodů, pro které považuje
právní posouzení věci za nesprávné a řízení za postižené vadami, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.
Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání. V rozhodnutí ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005, pod číslem 31, dále Nejvyšší soud uzavřel, že pouhá citace textu ustanovení § 241a odst. 2 (případně též odstavce 3) o. s. ř. řádným uplatněním dovolacího důvodu není.
Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.
Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, byl zástupkyni žalované doručen dne 14. března 2005 (srov. doručenku u č.l. 99). Žalovaná proti tomuto rozhodnutí podala dne 14. května 2005 v elektronické podobě tzv. blanketní dovolání, v němž pouze uvedla, že dovolání podává z důvodu vady řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a z důvodu nesprávného právního posouzení věci, s odkazem na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. s tím, že dovolání následně odůvodní.
V souladu s ustanovením § 42 odst. 3 o. s. ř. bylo elektronické podání doplněno zasláním písemného vyhotovení, jež bylo dáno k poštovní přepravě 16. května 2005 (doručeno soudu prvního stupně 17. května 2005).
Bylo-li rozhodnutí odvolacího soudu, obsahující správné a úplné poučení o dovolání (srov. ustanovení § 240 o. s. ř.), doručeno zástupkyni žalované 14. března 2005 (viz doručenka u č.l. 99), uplynula lhůta k podání dovolání určená ustanovením § 240 odst. l větou první o. s. ř. v pondělí 16. května 2005, neboť poslední den dvouměsíční lhůty připadl na sobotu (srov. § 57 odst. 2 o. s. ř.). Doplnila-li zástupkyně žalované na výzvu soudu prvního stupně dovolání o dovolací důvody až podáním datovaným 18. července 2005 (podaným na poštu k přepravě 20. července 2005), učinila tak po uplynutí propadné lhůty k odstranění vad dovolání podle ustanovení § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani to, že soud prvního stupně nesprávně dovolatelku k doplnění dovolání vyzval.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
JUDr. Petr Gemmel, v.r.
předseda senátu