NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 253/2003-457
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce m. Č. B. proti
žalovaným 1) S. m. p. Č. B., státnímu podniku v likvidaci, 2) J. S., a 3) S. Č.
B. s. r. o., o náhradu škody ve výši 3,151.133,- Kč a o zaplacení smluvní
pokuty ve výši 3,618.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v
Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 Cm 647/96, o dovolání žalobce proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2002, č.j. 4 Cmo 229/2000 –
433, takto:
Dovolací řízení se ve vztahu k prvnímu a druhému žalovanému zastavuje.
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v
Praze, které posléze, podáním ze dne 10. března 2003, předaným osobně Krajskému
soudu v Českých Budějovicích 11. března 2003, vzal v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud proto v důsledku dispozitivního úkonu dovolatele dovolací
řízení podle § 243b odst. 4 věty druhé o. s. ř. (ve znění účinném do 31.
prosince 2000) ve vztahu k prvnímu a druhému žalovanému zastavil.
Dovolací řízení nemohlo být zastaveno vůči třetí žalované, neboť na její
majetek byl usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. září
2001, č. j. 12 K 31/2001-38, prohlášen konkurs.
Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a
vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, platí, že se prohlášením konkursu
přerušují řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího
do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž
účastníkem je úpadce, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout
o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon
rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v
konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních
účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce.
Jelikož předmětem řízení je povinnost k náhradě škody a k úhradě smluvní
pokuty, jde v řízení o nárok, který má být uspokojen z majetku konkursní
podstaty a který má (měl) být přihlášen do konkursu; řízení je tedy vůči třetí
žalované od 7. září 2001 přerušeno (takže rozsudek odvolacího soudu vůči ní
dosud nenabyl právní moci a jeho doručení této žalované bylo neúčinné) a nelze
v něm po dobu konkursu pokračovat. Za situace, kdy je řízení přerušeno, přitom
nelze ani rozhodnout o zastavení dovolacího řízení z důvodu zpětvzetí dovolání
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2000, sp. zn. 20 Cdo
1828/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2001, pod
pořadovým číslem 27).
Prohlášením konkursu na majetek dlužníka – zde třetí žalované - se přitom
nepřerušuje řízení vůči jeho samostatným společníkům v rozepři – zde vůči
prvnímu a druhému žalovanému (shodně srov. usnesení nejvyššího soudu ze dne 30.
října 2001, sp. zn. 29 Odo 177/2001 uveřejněné v časopise Soudní judikatura č.
12, ročník 2001, pod pořadovým číslem 151).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. červenec 2003
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu