NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 893/2002-235
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu společnosti S. p. –
V. i. f., a.s., na výmaz navrhovatelky z obchodního rejstříku, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 3170, o dovolání MUDr. J. V., proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002, čj. 7 Cmo
1016/2000-199, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002, čj. 7 Cmo
1016/2000-199, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Krajský obchodní soud v Praze usnesením ze dne 28.8.2000,
čj. F 59533/2000/B 3170-181,
vyhověl návrhu v záhlaví uvedené společnosti a vymazal
ji z obchodního rejstříku z důvodu její přeměny na otevřený podílový fond.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal MUDr. J. V. odvolání, které odvolací
soud odmítl, jako podané osobou, jež k tomu není oprávněna. Svůj výrok založil
na závěru, že akcionář není účastníkem rejstříkového řízení, a tudíž není ani
oprávněn rozhodnutí rejstříkového soudu napadnout odvoláním. Zároveň odvolací
soud zamítl návrh odvolatele na připuštění dovolání.
Proti usnesením odvolacího soudu podal MUDr. J. V. dovolání. Co do jeho
přípustnosti odkázal na ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) občanského soudního
řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Pokud jde o dovolací důvody, odkazuje na
ustanovení § 241 odst. 3 písm. a) až d) o. s. ř. Konkrétně brojí především
proti závěru odvolacího soudu, že nebyl účastníkem řízení před rejstříkovým
soudem. V souvislosti s tím, uvádí, že odvolací soud posuzoval jeho procesní
postavení pouze jako postavení akcionáře investičního fondu, ne však již jako
podílníka otevřeného podílového fondu, a tedy i právního nástupce z obchodního
rejstříku vymazávaného subjektu. Dále namítá, že vzhledem k tomu, že celém
řízení se rozhodovalo bez jednání, byla mu odňata možnost jednat před soudem.
Za další vadu považuje skutečnost, že soud prvního stupně nepřerušil řízení
poté, kdy jej dovolatel upozornil na to, že podal žalobu na vyslovení
neplatnosti usnesení valné hromady, která rozhodovala o přeměně navrhovatelky
na otevřený podílový fond a žalobu na neplatnost této přeměny. Konečně namítá i
to, že napadené rozhodnutí odvolacího vychází ze skutkových zjištění, která
nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování. S ohledem na výše
uvedené pak navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k
dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 13., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, pro řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená na
návrh, který byl podán přede dnem účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni
použijí dosavadní právní předpisy. O takový případ jde i
v této věci, protože návrh na zahájení řízení ve věci povolení výmazu
navrhovatelky z obchodního rejstříku byl podán před 1. lednem 2001.
Dovolání je přípustné dle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. a je i
důvodné.
Odvolací soud založil svůj výrok na závěru, že MUDr. J. V. nebyl účastníkem
rejstříkového řízení, a tudíž nebyl ani oprávněn rozhodnutí rejstříkového soudu
napadnout odvoláním. Tento závěr však není správný. Otázkou účastenství
akcionáře v řízení o výmaz společnosti z obchodního rejstříku za situace, kdy
tento akcionář podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení, kterým valná
hromada rozhodla o přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, se
Nejvyšší soud zabýval již ve svém rozhodnutí ze dne 1.9.2002, ve věci sp. zn.
29 Odo 43/2002, 29 Odo 44/2002, 29 Odo 124/2002, publikovaném v časopise Soudní
judikatura pod č. 193/2002. V tomto rozhodnutí, na které Nejvyšší soud v dalším
odkazuje, dospěl k závěru, že za výše popsané situace obecný závěr o
účastenství akcionářů v rejstříkovém řízení, na němž je založeno rozhodnutí
odvolacího soudu, použít nelze a že je-li podán návrh na povolení výmazu
akciové společnosti z obchodního rejstříku poté, co bylo zahájeno řízení o
neplatnosti usnesení valné hromady, kterým byla společnost zrušena, stává se
navrhovatel v řízení o neplatnost takového usnesení účastníkem rejstříkového
řízení o povolení výmazu společnosti z obchodního rejstříku. To neplatí pro
případy, kdy má obchodní zákoník zvláštní úpravu, ani v případech, kdy zákon
zajišťuje ochranu práv společníků jinak. Z uvedeného tedy vyplývá, že závěr, na
kterém odvolací soud založil své rozhodnutí není správný. Proto dovolací soud
napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení,
jehož účastníkem je za daného stavu věci kromě navrhovatelky i dovolatel.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. září 2003
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu