Nejvyšší správní soud rozsudek sociální

3 Ads 81/2005

ze dne 2006-11-29
ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.81.2005.43

3 Ads 81/2005- 43 - text

č. j. 3 Ads 81/2005 - 43

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce R. F., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Sokolem, advokátem se sídlem Jablonec nad Nisou, Máchova 11, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem Liberec 2, U Jezu 642/2a, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 63 Cad 24/2005 – 18, ze dne 26. 7. 2005,

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 63 Cad 24/2005 – 18, ze dne 26. 7. 2005, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č.j. SOC/3489/05/R/80, ze dne 6. 5. 2005. Krajský úřad Libereckého kraje jím zamítl odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu v Českém Dubu č.j. SOC.88/05 N, ze dne 28. 2. 2005. Správní orgán prvního stupně jím rozhodl s účinností od 1. 2. 2005 do odvolání snížit stěžovateli opakovaný finanční příspěvek poskytovaný podle ust. § 8a zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti na 2715 Kč měsíčně.

Krajský soud odmítl žalobu stěžovatele podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jako nepřípustnou poté, co dospěl k závěru, že soudní přezkum napadeného rozhodnutí je vyloučen podle ust. § 68 písm. e) s. ř. s. s ohledem na ust. § 56c písm. a) zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení (dále jen „zákon č. 114/1988 Sb.“), podle něhož jsou ze soudního přezkumu mimo jiné vyloučena rozhodnutí o dávkách sociální péče.

V kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze stěžovatel uplatnil důvody podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) a e) s. ř. s. Má za to, že krajský soud rozhodl nesprávně, odmítl-li poskytnout mu ochranu poukazem na nedostatek své pravomoci. V dalším textu kasační stížnosti stěžovatel rozsáhle zpochybnil oprávněnost rozhodnutí správních orgánů. Žádá Nejvyšší správní soud, aby napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení krajského soudu v rozsahu uplatněných stížních bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Podle ust. § 56c písm. a) zákona č. 114/1988 Sb. jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí o dávkách sociální péče a o mimořádných výhodách občanům těžce zdravotně postiženým podle § 34 odst. 1 písm. a) až e). Těmito jsou rozhodnutí: a) o poskytování příspěvků na opatření zvláštních pomůcek občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, nevidomým a neslyšícím občanům, b) o poskytování příspěvků na koupi, na celkovou opravu a na provoz motorového vozidla a na úhradu pojistného, c) o poskytování příspěvků na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, d) o poskytování příspěvků na úpravu bytu občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a nevidomým občanům, e) o přiznání mimořádných výhod,

Uvedený výčet rozhodnutí, jež nepodléhají soudnímu přezkumu, je taxativní a nelze jej tudíž jakkoli dále rozšiřovat. Jelikož rozhodnutí o dávkách sociální péče podle zákona č. 482/1991 Sb. do tohoto výčtu zahrnuty nejsou a nepochybně se jimi rozhoduje o veřejných subjektivních právech fyzických osob (§ 2 s. ř. s.), soudnímu přezkumu podléhají (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2006, č. j. 6 Ads 43/2005 - 51; publ. pod č. 949/2006 Sb. NSS).

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal v daném případě naplnění důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci proto podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm krajský soud po projednání věci o žalobě meritorně rozhodl. V novém rozhodnutí zároveň rozhodne o nákladech řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. listopadu 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu