Nejvyšší správní soud usnesení správní

3 As 204/2018

ze dne 2019-03-13
ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.204.2018.23

3 As 204/2018- 23 - text

3 As 204/2018 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Z. K., zastoupený JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem Vodičkova 709/33, Praha 1, proti žalovanému: první náměstek policejního prezidenta, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2018, č. j. 10 Ad 6/2015 – 72,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2015, č. j. PPR-17850-58/ČJ-2014-990131, a zrušení rozhodnutí ředitele Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 13. 5. 2014, č. 14/2014, ve věci spáchání kázeňského přestupku žalobcem dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Městský soud výrokem I. rozsudku ze dne 12. 11. 2018, č. j. 10 Ad 6/2015 – 62, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení.

[2] Vzhledem k tomu, že městský soud výrokem II. rozsudku nerozhodl též o náhradě zaplaceného soudního poplatku za řízení o žalobě, usnesením ze dne 6. 12. 2018, č. j. 10 Ad 6/2015 – 72, dodatečně přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč (odpovídající výši zaplaceného soudního poplatku žalobcem).

[3] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) výše uvedené usnesení městského soudu napadl kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost není přípustná.

[5] Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 104 odst. 2 s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu.

[6] Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

[7] Výkladem § 104 odst. 2 s. ř. s. se podrobně zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 1. 6. 2010, č. j. 7 Afs 1/2007 – 64, publ. pod č. 2116/2010 Sb. NSS (všechna rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), kde mimo jiné konstatoval, že „[p]odle ustanovení § 104 odst. 2 s. ř. s. není přípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení. Jinými slovy, zákon nepřipouští kasační stížnost, je-li jejím jediným důvodem napadení výroku o nákladech řízení. Pokud by kasační stížnost byla podána v takto jednoznačné (čisté) podobě, musela by být pro nepřípustnost odmítnuta.“

[8] V projednávané věci míří kasační stížnost proti usnesení městského soudu, které obsahuje jediný výrok, jímž soud přiznal žalobci dodatečně náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Jelikož se předmětné usnesení týkalo výlučně nákladů řízení, kasační stížnost směřující proti němu není přípustná (§ 104 odst. 2 s. ř. s). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. března 2019

Mgr. Radovan Havelec předseda senátu