3 As 240/2022- 19 - text
3 As 240/2022 -
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců Mgr. Michala Bobka a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: J. G., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2022, č. j. 59 A 15/2020
67,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 4. 10. 2022 doručena kasační stížnost ze dne 5. 9. 2022 proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) společně s žádostí o ustanovení advokáta a osvobození od soudního poplatku. Kasační stížnost podal u krajského soudu dne 5. 9. 2022 I. M. (emailem se zaručeným elektronickým podpisem) jako obecný zmocněnec žalobce.
[2] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že zmocněnec I. M. žalobce zastupoval v řízení před krajským soudem na základě plné moci ze dne 1. 6. 2019 (založena ve spisu krajského soudu na č. l. 3). Tato plná moc byla udělena jako plná moc procesní na řízení o „žalobách podaných u Krajského soudu v Ostravě“. Plná moc ze dne 1. 6. 2019 proto dokládala pouze zmocnění I. M. k zastupování žalobce v řízení o žalobě před krajským soudem, nikoli zmocnění k podání kasační stížnosti, jakožto úkonu v řízení o kasační stížnosti.
[3] Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017
33, byla
li žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu oprávnění zmocnitele zastupovat [srov. též § 32 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Přitom postačí vyzvat k odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení tvrzeného zmocněnce. Uvedené závěry se uplatní obdobně i pro kasační stížnost a řízení o ní.
[4] I. M. oprávnění podat jménem žalobce kasační stížnost nedoložil. Jelikož se však jednalo o nedostatek podmínky řízení, který bylo možno odstranit [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], Nejvyšší správní soud ho usnesením ze dne 18. 11. 2022, č. j. 3 As 240/2022
9, vyzval, aby oprávnění k podání kasační stížnosti jménem žalobce doložil ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení předmětného usnesení. Zároveň tvrzeného zmocněnce poučil, že v případě nevyhovění této výzvě soud kasační stížnost ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne.
[5] Usnesení ze dne 18. 11. 2022 bylo I. M. doručeno v pondělí 28. 11. 2022, stanovená dvoutýdenní lhůta tak uplynula v pondělí 12. 12. 2022. I. M. v této lhůtě oprávnění podat jménem žalobce kasační stížnost ze dne 5. 9. 2022 nedoložil. Neučinil tak ani do doby vydání tohoto rozhodnutí. Jelikož tedy přes výzvu soudu nebyl odstraněn nedostatek podmínky řízení, Nejvyšší správní soud v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. uvedenou kasační stížnost odmítl.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud dle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. prosince 2022
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu