3 As 330/2020- 62 - text
3 As 330/2020 - 63 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého právní věci žalobkyně: Telemedia Interactv Production Home Limited, se sídlem Arch. Makarios III, 195 Neocleus House P.C. 3030, Limasol, Kyperská republika, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2017, č. j. RRTV/14977/2017-rud, sp. zn. /ident. RRTV/2017/467/rud, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2020, č. j. 10 A 216/2017-68,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 20. 10. 2020 kasační stížnost, v níž se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze.
[2] Nejvyšší správní soud obdržel dne 7. 12. 2021 oznámení zástupce stěžovatelky Mgr. Daniela Maška o ukončení právního zastoupení. Podle § 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud on sám nebo jeho člen či zaměstnanec nemá vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Tuto povinnost přitom musí stěžovatel splňovat po celou dobu řízení o kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 10. 11. 2003, č. j. 4 Azs 32/2003-46). Jelikož stěžovatelčino zastoupení advokátem Mgr. Danielem Maškem v průběhu řízení o kasační stížnosti skončilo a stěžovatelka soudu nepředložila plnou moc udělenou jinému advokátovi pro kasační řízení, vyzval ji Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 12. 2021, č. j. 3 As 330/2020-57, aby mu ve lhůtě 15 dnů takovou plnou moc předložila.
[3] Usnesení s výzvou k předložení procesní plné moci Nejvyšší správní soud zaslal stěžovatelce na adresu jejího sídla v Kyperské republice. Podle § 50j odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. platí že, „[j]e-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.“ Dodejka usnesení neobsahuje datum jeho doručení, avšak obsahuje jméno a podpis v kolonce Datum a podpis, přepis jména adresáta tiskacím písmem a lze mít proto jednoznačně za to, že usnesení s výzvou k předložení plné moci bylo stěžovatelce doručeno. Dodejku Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 2. 2022 a toto datum je tedy s ohledem na výše citovanou zákonnou úpravu možné považovat za den, kdy jí bylo dotčené usnesení doručeno.
[4] Poslední den stanovené patnáctidenní lhůty připadl na sobotu 26. 2. 2022. Připadne-li však poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je podle § 40 odst. 3 s. ř. s. posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem lhůty pro předložení plné moci proto bylo pondělí 28. 2. 2022. Stěžovatelka ve stanovené lhůtě, a ani později ke dni rozhodování soudu, splnění podmínky podle § 105 odst. 5 s. ř. s. nedoložila. Podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 téhož zákona přitom platí, že nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, soud návrh usnesením odmítne. Jelikož stěžovatelka přes výzvu soudu nedoložila, že splňuje podmínku povinného zastoupení advokátem, Nejvyšší správní soud nemohl v řízení pokračovat a kasační stížnost odmítl.
[5] O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[6] Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, platí, že „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek“. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že stěžovatelce vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě stanovené v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 2. června 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu