kon), ve znění zákonů č. 83/1998 Sb. a č. 59/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 95/2000 Sb.
I. Rozhodnutí, kterým stavební úřad zastavuje řízení o žádosti o povole- ní změn stavby před jejím dokončením [$ 88 odst. 2 a $ 68 odst. 2 zákona 716 č. 50/1976 Sb., stavebního zákona), je úkonem správního orgánu, který ne- ní rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s., a je proto ze soudního přezku- mu vyloučen [$ 70 písm. a) s. ř. s.].
II. Do okruhu účastníků řízení o povolení předčasného užívání stavby před jejím dokončením podle $ 83 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního záko- na, patří stavebník, vlastník stavby, uživatel (provozovatel), je-li v době za- hájení řízení znám, a vlastník pozemku, na kterém je stavba umístěna, po- kud jeho vlastnické právo může být rozhodnutím přímo dotčeno ($ 78 téhož zákona).
kon), ve znění zákonů č. 83/1998 Sb. a č. 59/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 95/2000 Sb.
I. Rozhodnutí, kterým stavební úřad zastavuje řízení o žádosti o povole- ní změn stavby před jejím dokončením [$ 88 odst. 2 a $ 68 odst. 2 zákona 716 č. 50/1976 Sb., stavebního zákona), je úkonem správního orgánu, který ne- ní rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s., a je proto ze soudního přezku- mu vyloučen [$ 70 písm. a) s. ř. s.].
II. Do okruhu účastníků řízení o povolení předčasného užívání stavby před jejím dokončením podle $ 83 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního záko- na, patří stavebník, vlastník stavby, uživatel (provozovatel), je-li v době za- hájení řízení znám, a vlastník pozemku, na kterém je stavba umístěna, po- kud jeho vlastnické právo může být rozhodnutím přímo dotčeno ($ 78 téhož zákona).
Výrokem A rozhodnutí stavebního úřadu bylo s odkazem na $ 88 odst. 2 sta- vebního zákona zastaveno řízení o žá- dosti o povolení změn stavby před jejím dokončením. V tomto řízení byl stěžova- tel, jak správně dovodil krajský soud, účastníkem [$ 59 odst. 1 písm. b) staveb- ního zákona). Jak však Nejvyšší správní soud ze správního spisu zjistil, stěžovatel nepodal proti výroku A rozhodnutí sta- vebního úřadu odvolání, ačkoliv mu správní řád, který se na úpravu stavební- ho řízení podpůrně použije, takovou možnost dává.
Stěžovatel totiž svým od- voláním ze dne 27. 8. 2002 napadl pouze výrok B uvedeného rozhodnutí, tedy vý- rok o povolení předčasného užívání stavby. Za takových okolností však měl 718 krajský soud dovodit, že stěžovatelova žaloba je v části, v níž se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného v rozsahu, jímž byl potvrzen výrok A rozhodnutí staveb- ního úřadu, nepřípustná podle $ 68 písm. a) s. ř. s., neboť stěžovatel nevyčer- pal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, které zvláštní zákon, tj.
stavební zákon ve spojení se správním řádem, připouští. Krajský soud měl tedy odmítnout žalobu proti rozhodnutí v té části, v níž žalovaný za- mítl odvolání napadající rozhodnutí o zastavení řízení o změně stavby před jejím dokončením, jako nepřípustnou s odkazem na $ 68 písm. a) ve spojení s $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Krajský soud odmítl žalobu v této čás- ti s tím, že rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti o změnu stavby před jejím do- končením není rozhodnutím, jež může být předmětem přezkumu v řízení 0 ža- lobách, neboť jde o akt správního orgá- nu, jímž nedochází k založení, změně, zrušení nebo závaznému určení práv a povinností [$ 70 písm.
a) s. ř. s.]. Úvahy krajského soudu ohledně této otázky ne- shledal Nejvyšší správní soud nespráv- nými a považuje je jen za další důvod pro odmítnutí žaloby. Zastavení řízení podle $ 88 odst. 2 stavebního zákona totiž sku- tečně nemá povahu meritorního roz- hodnutí, neboť jím nedochází k dotčení hmotného práva. Nelze sice přehlížet, že stavebník jako žadatel má právní zájem na vydání rozhodnutí, kterým se povolu- je změna stavby před dokončením, avšak v případě, že stavební úřad řízení o po- volení změn stavby před dokončením podle $ 88 odst.
2 stavebního zákona za- staví, pak se takové rozhodnutí nedotýká právního osudu stavby: i nadále existuje původní stavební povolení a o jeho změ- ně nebylo v řízení rozhodnuto. O dalším osudu stavby, jež byla realizována bez stavebního povolení, bude meritorně rozhodnuto až v navazujícím správním rozhodnutí vydaném podle $ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, jímž bude buď nařízeno odstranění takové stavby nebo jímž bude taková stavba za podmí- nek tam uvedených dodatečně povole- na. Krajský soud tedy aplikací $ 70 písm.
a) s. ř. s. dospěl fakticky ke stejnému výro- ku, jako kdyby aplikoval předcházející ustanovení o nepřípustnosti žaloby pro nevyčerpání řádných opravných pro- středků. Zákonnost výroku napadeného usnesení nebyla odlišným právním po- stupem krajského soudu ovlivněna. Dále krajský soud ve svém usnesení dovodil, že rozhodnutí v té části, v níž ža- lovaný zamítl odvolání proti výroku B rozhodnutí stavebního úřadu (kterým bylo ve smyslu $ 83 stavebního zákona rozhodnuto o povolení předčasného užívání stavby), je rozhodnutím před- běžné povahy, které je ze soudního pře- zkumu vyloučeno podle $ 68 písm.
e) ve spojení s $ 70 písm. b) s. ř. s. Tomu před- cházelo posouzení existence žalobní le- gitimace stěžovatele ve vztahu k takové- mu rozhodnutí. V posléze uvedené otázce se však krajský soud dopustil chybného právního úsudku. Řízení o po- volení předčasného užívání stavby je upraveno v $ 83 stavebního zákona, ten je součástí oddílu, jenž upravuje kolau- dační řízení jako celek. Okruh účastníků kolaudačního řízení je stanoven v $ 78 odst. 1 stavebního zákona. Toto ustano- vení obsahuje speciální úpravu okruhu účastníků, jež vylučuje aplikaci obecné úpravy obsažené v $ 14 odst.
1 správní- ho řádu. Vztah speciality $ 78 odst. 1 sta- vebního zákona k $ 14 odst. 1 správního řádu potvrdil i Ústavní soud ve svém ná- lezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 2/99, zveřejně- ném pod č. 95/2000 Sb. a jako nález č. 42 ve svazku 17 Sb. ÚS. ur Nejvyšší správní soud se zabýval vzta- hem řízení o povolení prozatímního užívání stavby ke zkušebnímu provozu podle $ 84 stavebního zákona a kolau- dačního řízení ve svém rozhodnutí čj. 7 As 29/2003-78 ze dne 9. 12. 2004 (nepublikováno). Závěry tam přijaté pak lze aplikovat i na vztah řízení o povolení předčasného užívání stavby podle $ 83 stavebního zákona a kolaudačního říze- ní.
Stejně jako prozatímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu podle $ 84 sta- vebního . zákona, nelze ani povolení předčasného užívání stavby před jejím dokončením podle $ 83 stavebního zá- kona vyčleňovat z režimu kolaudačního řízení. Okruh účastníků řízení o povole- ní předběžného užívání stavby před je- jím dokončením je tak rovněž definován v $ 78 odst. 1 stavebního zákona. V tako- vém případě se pro potřeby řízení o po- volení předčasného užívání stavby ne- aplikuje obecná definice účastníků správního řízení obsažená v $ 14 odst.
1 správního řádu. Jestliže použití definice okruhu účastníků řízení podle $ 78 odst. 1 stavebního zákona i pro řízení o žádosti o povolení předčasného užívá- ní stavby vyplývá z logické vazby takové- ho řízení na kolaudační řízení, jakož i ze systematiky stavebního zákona (obě ustanovení jsou obsažena v části druhé oddílu sedmém stavebního zákona), pak aplikaci $ 78 odst. 1 stavebního zákona nelze považovat za nepřípustnou analo- gii, ale naopak za jedině možné řešení otázky účastenství v řízení.
Citované usta- novení přitom vymezuje okruh účastníků kolaudačního řízení taxativně, a to užším způsobem, než je podáváno v $ 59 odst. 1 a 2 stavebního zákona pro účely stavební- ho řízení. Důvodem je tu skutečnost, že samotný vznik stavby, která byla ve sta- vebním řízení řádně projednána a v sou- ladu s podmínkami stavebního povolení provedena, se již zpravidla nemůže do- 719 621 tknout práv a právem chráněných zájmů dalších osob, typicky vlastníků soused- ních pozemků. To platí i ve vztahu k roz- hodování o povolení předčasného užívá- ní pravomocně povolené stavby.
V daném případě je stěžovatel vlast- níkem nemovitosti, jež sousedí s pozem- kem, na kterém byla předmětná stavba realizována. Vlastníci „sousedních ne- movitostí“ jsou sice pravidelnými účast- níky správního řízení, v němž stavební úřad vydává stavební povolení ($ 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona), ne- jsou však též účastníky kolaudačního ří- zení, neboť nejsou ve výčtu uvedeném v $ 78 odst. 1 stavebního zákona. Za ta- kových okolností však stěžovatel nemohl být účastníkem správního řízení o žá- dosti o povolení předčasného užívání stavby; vzhledem k tomu nebyl ani aktiv- ně legitimován k podání žaloby proti ta- kovému rozhodnutí ve smyslu $ 65 odst.
1 a 2 s. ř. s. Krajský soud tedy podle Nej- vyššího správního soudu pochybil, jestli- že dospěl k závěru, že stěžovatel je aktiv- ně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného v té části, v níž žalovaný zamítl odvolání proti rozhod- nutí: o povolení předčasného užívání stavby. S ohledem na skutečnost, že kraj- ský soud dospěl fakticky ke stejnému vý- roku, k němuž by dospěl v případě, že by otázku účastenství stěžovatele v řízení podle $ 83 stavebního zákona posoudil správně, nebyla zákonnost výroku usne- sení krajského soudu tímto nesprávným právním úsudkem soudu ovlivněna.
Krajský soud tedy nesprávně posou- dil otázku žalobní legitimace stěžovatele ve vztahu k části rozhodnutí žalovaného a jeho žalobu v odpovídajícím rozsahu odmítl podle $ 68 písm. e) ve spojení s $ 70 písm. b) s. ř. s., i když tak měl uči- nit s odkazem na $ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť v této části byla žaloba po- dána osobou k tomu zjevně neoprávně- nou; jeho chybný právní úsudek však ne- měl vliv na správnost výroku ve věci, a není proto důvodem pro zrušení jeho rozhodnutí. (aš)
Jaroslav K. v P. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o povolení změn stavby před jejím dokončením a o povolení předčasného užívání stavby před jejím do-