3 Azs 90/2024- 35 - text
3 Azs 90/2024 - 36 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Z. G., zastoupeného opatrovnicí Mgr. Bc. Ivou Jónovou, advokátkou se sídlem V Jirchářích 60/6, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2024, č. j. 34 Az 5/2024 21,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Rozsudkem ze dne 18. 3. 2024, č. j. 34 Az 5/2024 21, Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zamítl žalobu, kterou žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2024, č. j. OAM 1707/ZA
ZA11
ZA20
2023. Tímto rozhodnutím žalovaný posoudil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti shora uvedenému rozsudku kasační stížnost spojenou se žádostí o ustanovení zástupce a o přiznání odkladného účinku. Nejvyšší správní soud se mu pokusil doručit informace o probíhajícím řízení včetně poučení o složení senátu a formulář k potvrzení osobních, majetkových a výdělkových poměrů pro účely rozhodnutí o ustanovení zástupce, a to na adresu, kterou stěžovatel uvedl v kasační stížnosti, tj.
X. Zásilka se však soudu vrátila jako nedoručená s poznámkou, že se stěžovatel na dané adrese nenachází. Nejvyšší správní soud dne 14. 5. 2024 z evidenční karty žadatele o udělení mezinárodní ochrany zjistil, že od 21. 4. 2024 je aktuálním uváděným místem pobytu stěžovatele „X“. Taková adresa však neexistuje. Dne 15. 5. 2024 se Nejvyšší správní soud dotázal žalovaného na aktuální místo pobytu stěžovatele. Ten soudu dne 23. 5. 2024 sdělil, že stěžovatel dne 17. 5. 2024 svévolně opustil PoS Bělá
Jezová, Jezová 1501, Bělá pod Bezdězem, a že aktuální místo pobytu stěžovatele není žalovanému známo. Zdejší soud dne 30. 5. 2024 opětovně zkontroloval údaje z výpisu z evidenční karty žadatele o udělení mezinárodní ochrany, aktuálnímu k témuž dni, a zjistil, že stěžovatel dne 17. 5. 2024 svévolně odešel z PoS Bělá Jezová, Jezová 1501, Bělá pod Bezdězem. Zdejšímu soudu se tak nepodařilo zjistit místo pobytu stěžovatele, na které by mu bylo možné doručit uvedené písemnosti.
[3] Podle § 29 odst. 3 o. s. ř. (jež se v soudním řízení správním aplikuje na základě § 64 s. ř. s.), platí, že „[p]okud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka (…) účastníku, jehož pobyt není znám (…).“
[4] V případě stěžovatele jsou zjevně splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle citovaného ustanovení. Nejvyšší správní soud mu proto usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 3 Azs 90/2024
31, ustanovil opatrovnici Mgr. Bc. Ivu Jónovou, advokátku se sídlem V Jirchářích 60/6, Ústí nad Labem, která vyslovila předběžný souhlas s ustanovováním v řízeních před zdejším soudem a má sídlo blízko místa posledního známého pobytu stěžovatele. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 6. 2024.
[5] Podle § 33 písm. b) zákona o azylu „[s]oud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“
[6] K podmínkám postupu podle citovaného ustanovení se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil. Například podle rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 91, vychází li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. Podle rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 58, publ. pod č. 707/2005 Sb. NSS, musí soud ke zjištění místa pobytu cizince vyvinout dostatečné úsilí, aby mohl postupovat podle tohoto ustanovení.
[7] Zdejší soud provedeným dotazem využil dostupné možnosti ke zjištění aktuálního místa pobytu stěžovatele, to se přesto zjistit nepodařilo, což brání pokračování v řízení. Z rozsudku ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 66, vyplývá, že nelze li zjistit místo pobytu žadatele o mezinárodní ochranu, řízení o kasační stížnosti je třeba zastavit bez ohledu na to, zda má kasační stížnost všechny zákonné náležitosti a zda jsou ostatní podmínky řízení splněny.
[8] Nejvyšší správní soud shledal, že jsou naplněny podmínky pro zastavení řízení podle § 33 písm. b) zákona o azylu, ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. a § 120 téhož zákona. Na tomto závěru nic nemění ani ustanovení opatrovníka, jemuž je toto usnesení doručováno, neboť důvody pro ustanovení opatrovníka a pro zastavení řízení jsou shodné, tedy neznámý pobyt stěžovatele.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo li řízení o kasační stížnosti zastaveno. Je li opatrovníkem ustanoven advokát, má též právo na odměnu a náhradu vynaložených výdajů (§ 31 odst. 2 o. s. ř., postupem dle § 64 s. ř. s.). V posuzované věci však ustanovená opatrovnice nevykonala žádný úkon právní služby, za který by jí odměna a náhrada mohly být přiznány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 13. června 2024
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu