3 Nd 150/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr.
Eduarda Teschlera a soudců JUDr. Jindřicha Fastnera a Mgr. Josefa Hendrycha
rozhodl jako soud nadřízený podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o návrhu na vyloučení
soudkyně JUDr. E. S. ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco
88/2001, o námitce podjatosti, v právní věci žalobce Z. V., zastoupeného Z. V.,
proti žalovanému DP hl. m. P. a. s., o neplatnost okamžitého zrušení pracovního
poměru a o další nároky z neplatného zrušení pracovního poměru, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 C 8/93, t a k t o :
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S. není vyloučena z
projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco
88/2001.
Ve shora uvedené právní věci žalobce Z. V. má Městský soud v Praze pod
sp. zn. 11 Co 599/2000 projednat odvolání, které žalobce podal proti usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 10. 2000, sp. zn. 7 C 8/93, jímž bylo
rozhodnuto, že se podle § 27 odst. 2 o. s. ř. Z. V. nepřipouští jako obecný
zmocněnec žalobce. Poněvadž žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudcům
Městského soudu v Praze, bylo nejprve zapotřebí, aby Vrchní soud v Praze jako
soud nadřízený o namítaném vyloučení soudců rozhodl.
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze je o uplatněné námitce podjatosti,
ve věci jež je zde vedena pod sp. zn. Nco 88/2001, příslušný rozhodnout senát
11 Cmo složený ze soudců JUDr. E. S. (předsedkyně senátu), JUDr. H. Z. a JUDr.
A. M. Podáním ze dne 23. 4. a z 8. 5. 2001 vznesl žalobce námitku podjatosti
rovněž vůči soudkyni Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S. Z obsahu a smyslu
uplatněného podání je zřejmé, že důvody podjatosti jsou spatřovány jednak v
pokynu jmenované soudkyně vůči Městskému soudu v Praze, učiněném přípisem ze
dne 8. 2. 2001, sp. zn. Nco 41/2001, který žalobce považuje za „zakázaný a
neplatný\" a dále v obavě, že soudkyně bude „nadále diskriminovat postavení
obecného zmocněnce\" v předmětném řízení a znemožňovat výkon jeho činnosti.
Podle § 16 odst. 1 věta první o. s. ř. rozhodne o vyloučení soudce nebo
přísedícího nadřízený soud. Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud
České republiky (dále jen Nejvyšší soud).
Z ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že soudci a přísedící jsou
vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich
poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat a jejich
nepodjatosti.
Podle písemného vyjádření JUDr. E. S. ze dne 21. 5. 2001 (č. l. 853), tato
soudkyně žalobce Z. V. ani jeho zástupkyni nezná a nemá žádný zájem na výsledku
řízení v projednávané věci. Pokud s průvodním přípisem ze dne 8. 2. 2001
vrátila spis Městskému soudu v Praze, stalo se tak z důvodů odstranění vad
žalobcova podání, obsahujícího námitku podjatosti vůči soudkyni uvedeného
soudu, přičemž tento postup se jevil jako nezbytný se zřetelem na
nesrozumitelnost původního podání.
Shora citované vyjádření neobsahuje žádné skutečnosti, jež by ve smyslu § 14
odst. 1 o. s. ř. svědčily o poměru soudkyně k dané věci, účastníkům řízení či
jejich zástupcům. Takové skutečnosti konečně nenamítá ani sám žalobce a nelze
je dovodit ani z obsahu spisu. Jak již bylo konstatováno, žalobce spatřoval
důvody podjatosti soudkyně výlučně v její procesní činnosti. Podle § 14 odst. 4
o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v
postupu soudce v řízení v projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných
věcech.
Za tohoto stavu Nejvyšší soud namítané důvody vyloučení podle § 14 odst. 1 o.
s. ř. neshledal. V projednávané věci (sp. zn. Nco 88/2001), v níž má Vrchní
soud v Praze rozhodnout o námitce podjatosti směřující proti soudcům soudu
nižšího stupně, nejsou dány ani důvody vyloučení podle § 14 odst. 2, 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S.
není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp.
zn. Nco 88/2001.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2001
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler