Nejvyšší soud Usnesení trestní

3 Tdo 1087/2004

ze dne 2004-10-13
ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.1087.2004.1

3 Tdo 1087/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. října 2004 dovolání obviněného J. B., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 12. 2003, sp. zn. 6 To 693/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 330/2003, a rozhodl t a k t o :

Dovolání J. B. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 2 T 330/2003, byl obviněný J. B. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákona, za který byl odsouzen podle § 235 odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 23. 4. 2003 kolem 17.00 hodiny v Ž., okres L., v domě na N. P. M., vykopnutím vstupních dveří vnikl do bytu užívaného bývalou družkou L. Ch., a společnými dětmi, uvnitř bytu chytil L. Ch. za vlasy, přitlačil ji k zemi a kolenem udeřil do pravé tváře a vyhrožoval jí zabitím v případě, že neodvolá svoji výpověď v

další trestní věci proti němu vedené, v důsledku napadení utrpěla poškozená otok a hematom v pravé tváři.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 12. 12. 2003 Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten svým usnesením sp. zn. 6 To 693/2003 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Lounech dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí soudu druhého stupně o zamítnutí odvolání a odkazuje se na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku vyslovuje názor, že oba soudy nesprávně hodnotily důkazy, že kromě výpovědi poškozené a posudku znalkyně nebyly provedeny jiné přímé či nepřímé důkazy, vyslovuje nesouhlas s tím, jak soud hodnotil provedený znalecký posudek a dochází k závěru, že rozhodnutí obou soudů vychází z neprokázaných skutečností a že jeho vinu se nepodařilo náležitě prokázat. V tom, že dle jeho názoru obecné soudy řádně nezhodnotily uvedené skutečnosti, spatřuje porušení jeho práv na spravedlivý proces.

V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby sám rozhodl o tom, že se obviněný zprošťuje viny, popřípadě aby věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Současně žádá o přerušení výkonu rozhodnutí, proti kterému podává dovolání. K této žádosti obviněného ovšem není doložen příslušný návrh předsedy senátu soudu prvního stupně.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že ačkoli je v dovolání formálně použit dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, obsah dovolání směřuje výhradně proti skutkovým zjištěním soudu, resp. do oblasti hodnocení důkazů. Proto navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §

265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný v něm sice formálně uplatňuje zmíněný dovolací důvod, ale svoje námitky staví pouze na tom, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu a prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Tím, že se obviněný cestou dovolání domáhá nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, usiluje o navození takové procesní situace, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně.

V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. B. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Navrhl-li obviněný v rámci podaného dovolání, aby byl odložen výkon napadeného rozhodnutí, nutno uvést, že návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení § 265h odst. 3 tr. řádu pouze předseda senátu soudu prvního stupně. Protože tak v projednávané věci neučinil, nebylo o předmětném návrhu dovolatele rozhodováno.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 13. října 2004

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h