Nejvyšší soud Usnesení trestní

3 Tdo 1112/2009

ze dne 2009-10-13
ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1112.2009.1

3 Tdo 1112/2009

U s n e s e n í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. října 2009 o dovolání obviněného T. B., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 14 To 151/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 1 T 38/2007, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného T. B. o d m í t á.

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 9. 7. 2007, sp. zn. 1 T 38/2007, byl obviněný T. B. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. (bod 1 a 2 výroku), porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. (bod 2) a podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. (bod 3).

Za to mu byl podle § 238 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Tímto rozsudkem bylo také rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě škody.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující proti výroku o vině i trestu. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 14 To 151/2008, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

II.

Proti usnesení krajského soudu podal obviněný T. B. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), d), l) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, dále se domnívá, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání a konečně, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g tr. ř., aniž by byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

Obviněný v dovolání odkazuje na skutečnosti, které uváděl v odvolání s tím, že na nich stále trvá, a dále namítá, že odvolací soud rozhodoval bez jeho přítomnosti a on tak nemohl uplatnit své právo na obhajobu, čímž byl zkrácen na svých právech.

Dále odmítá, že by doznal svou vinu na vloupání do rekreační chaty s tím, že pouze potvrdil svou přítomnost na místě v době činu a to, že spoluobviněnému K. tzv. „kryl záda“.

Ve vztahu k odcizení peněz z pokladničky tvrdí, že nebylo najisto prokázáno, že by se tohoto útoku dopustil, ani to, zda způsobená škoda přesáhla hranici 5.000,- Kč. Má za to, že stupeň společenské nebezpečnosti jeho činu nedosahuje takové intenzity, aby mu bylo možno za něj uložit nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku ve věznici s ostrahou.

V případě trestnéhu činu podvodu je přesvědčen, že nebyl prokázán jeho úmysl obohatit se na úkor státu, přestože trestní zákon u tohoto trestného činu úmyslné zavinění vyžaduje. Konstatuje, že nevěděl, že uzavření manželství má vliv na změnu výplaty dávek, které pobíral, takže podle něj způsobil škodu nejvýše z nedbalosti.

Obviněný brojí také proti tomu, že veřejné zasedání odvolacího soudu dne 4. 6. 2008 se konalo bez jeho přítomnosti, ačkoliv podle jeho mínění orgány činné v trestním řízení věděly, kde se zdržuje, čímž došlo k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání.

Závěrem uvádí, že si je vědom své předchozí nešťastné minulosti spojené s pácháním majetkové trestné činnosti. V průběhu tohoto trestního řízení však projevil účinnou snahu po nápravě a zájem pečovat o narozeného syna. Podle něj soud prvého stupně tyto skutečnosti svědčící o jeho snaze po nápravě nevzal na vědomí.

V petitu svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání písemně vyjádřila podle § 265h odst. 2 tr. ř.

V úvodu svého vyjádření uvedla, že i když nedisponuje spisovými materiály, na jejichž základě by bylo možno posoudit včasnost podaného dovolání, vyvstávají v tomto případě určité pochybnosti. Obviněnému bylo rozhodnutí odvolacího soudu doručováno v červenci roku 2008 na adresu K., D. H. čp., kterou uvedl pro účely doručování, takže je nutno prověřit, zda zde v jeho případě nenastala tzv. fikce doručení dle § 64 odst. 2 tr. ř. Za situace, kdy jeho obhájkyni bylo usnesení krajského soudu doručeno v červenci 2008 a obviněnému opětovně do výkonu trestu odnětí svobody dne 27. 5. 2009, se dovolání doručené okresnímu soudu dne 29. 7. 2009 jeví jako opožděně podané.

Pro případ, že tyto pochybnosti budou odstraněny, zaujala podrobné stanovisko i k jednotlivým dovolacím důvodům deklarovaným obviněným.

Závěrem svého vyjádření navrhla dovolání obviněného B. odmítnout jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., nebudou-li naplněny důvody pro jeho odmítnutí jako opožděně podaného dle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve ověřil, zda je dovolání přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Nejvyšší soud v rámci toho zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.

Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

Podle § 64 odst. 1 písm. b) tr. ř. se do vlastních rukou mimo jiné doručuje osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí.

Podle § 64 odst. 2 tr. ř. nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si ji do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.

V posuzovaném případě bylo usnesení krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 14 To 151/2008, kterým bylo odvolání obviněného B. podle § 256 tr. ř. zamítnuto, opatřené řádným poučením o možnosti a podmínkách podání dovolání včetně lhůty k jeho podání, spolu s výzvou k nástupu výkonu trestu obviněnému doručováno na adresu K., D. H. čp. Vzhledem k tomu, že po dobu předcházejícího řízení v této věci byl obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, avšak v mezidobí byl z výkonu trestu propuštěn na svobodu, učinil předseda senátu krajského soudu již za účelem vyrozumění obviněného o konání veřejného zasedání o odvolání dotaz na Ústřední evidenci vězňů. Ta k tomuto dotazu sdělila (viz č.l. 257), že obviněný při propuštění z výkonu trestu určil jako svou adresu pro doručování písemností právě adresu K., D. H. (na které se i v minulosti dočasně zdržoval). Uložení zásilky bylo provedeno 4. 7. 2008, takže konec lhůty k vyzvednutí připadl na pondělí 14. 7. 2008. Vzhledem k tomu, že si do této doby zásilku obviněný nevyzvedl, ač shora uvedenou adresu uvedl pro účely doručování, nastala k tomuto datu tzv. fikce doručení. Jelikož obhájkyni JUDr. E. V. byl opis usnesení krajského soudu doručen již 4. 7. 2008, konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání tak připadl na 14. 9. 2008, protože se však jednalo o neděli, posunul se konec lhůty v souladu s ust. § 60 odst. 2, 3 tr. ř. na pondělí 15. 9. 2008. Dovolání však bylo obhájkyní obviněného podáno až téměř o rok později dne 27. 7. 2009.

Pokud pak obviněný prostřednictvím své obhájkyně dodatečně sděloval (viz č.l. 282), že se hodlá zdržovat na adrese B. čp. u své sestry L. B., je z relace pošty zřejmé (viz č.l. 283), že šlo o sdělení nepravdivé, obviněný se na této adrese, kam se mu okresní soud opětovně pokoušel ještě v srpnu 2008 doručit usnesení odvolacího soudu, nezdržoval, zjevně ve snaze oddálit nástup výkonu trestu odnětí svobody. Okresní soud obviněný kontaktoval až v červnu 2009 poté, co byl dodán do výkonu trestu odnětí svobody.

IV.

Nejvyšší soud proto posoudil dovolání obviněného T. B. jako opožděně podané a jako takové je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.

Toto rozhodnutí učinil v souladu s ust. § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 13. října 2009

Předseda senátu:

JUDr. Robert Fremr