3 Tdo 1118/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. září 2008 o dovolání podaném T. R., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 To 142/2008 ze dne 22. 4. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 2 T 113/2007, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Rozsudkem Okresního soudu v Tachově sp. zn. 2 T 113/2007 ze dne 7. 1. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) trestního zákona (dále jen tr. zák.) a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu způsobené škody.
V předmětné věci podal T. R. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 9 To 142/2008 ze dne 22. 4. 2008 tak, že podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) podané odvolání zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal T. R. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že veškerá jeho trestná činnost (jím páchaná) je důsledkem konzumace návykových látek a jedinou motivací jeho trestné činnosti je tak snaha získat finanční prostředky k jejímu obstarání. Má za to, že se tak v jeho případě jedná o psychickou poruchu, které se za pomoci své rodiny snaží zbavit. S ohledem na uvedené namítl, že soudy se nedostatečně zabývaly otázkou, zda předmětnou trestnou činnost páchal pod vlivem návykové látky či nikoliv, když v tomto směru ve věci podaný znalecký posudek z oboru psychiatrie považuje za nedostatečný a neúplný, bez dokonalé znalosti jeho zdravotního stavu. V tomto směru také namítl, že soudy neakceptovaly doplnění v jeho věci vedeného dokazování jím navrhovaného (znalecký posudek z oboru psychiatrie, odvětví toxikomanie, výslech MUDr. S. a M. R.), když celkově má za to, že by neměl být shledán trestně odpovědným za spáchání předmětných trestných činů, když bylo namístě uložit pouze ochranné léčení dle § 72 tr. zák. Proto také navrhl, aby dovolací soud citované usnesení Krajského soudu v Plzni podle § 265k odst. 1 tr. ř. „zrušil v celém rozsahu a přikázal předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout“. Konečně požádal, aby dovolací soud podle § 265o tr. ř. o odkladu napadeného usnesení.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že z hlediska uplatněného dovolání považuje za právně relevantní námitku dovolatele týkající se jeho trestní odpovědnosti posuzované věci. Současně však uvedla, že argumentaci dovolatele v uvedeném směru přisvědčit nelze. To proto, že v posuzované věci byl již v přípravném řízení vyhotoven znalecký posudek z oboru psychiatrie, ze kterého plyne, že dovolatel v době spáchání předmětné trestné činnosti netrpěl duševní poruchou a měl neporušené rozpoznávací a ovládací schopnosti, přičemž jeho pobyt na svobodě z psychiatrického hlediska není nebezpečný, když jsou dány podmínky pro ochranné léčení ambulantní s ohledem na užívání pervitinu. Přitom sám dovolatel i v řízení před soudem uvedl, že v době, kdy se trestné činnosti dopustil, nebyl pod vlivem návykové látky. Otázkou jeho příčetnosti se soudy pečlivě zabývaly a v tomto směru tak nevznikají žádné důvodné pochybnosti. Proto také navrhla, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry.
V dané věci namítl dovolatel, že v rámci posouzení jeho věci, soudy nesprávně dovodily, že jeho trestní odpovědnost vztahující se k předmětným trestným činům byla zachována. Takto jde nepochybně o námitku právně relevantní, avšak zjevně neopodstatněnou. To proto, že ve věci byl podán znalecký posudek z oboru psychiatrie, zabývající se právě otázkami jeho aktuální trestní odpovědnosti, přičemž znalec v závěrech svého posudku dospěl k jednoznačnému závěru, že v kritické době byla schopnost dovolatele své jednání (jeho nebezpečnost pro společnost) rozpoznat a ovládat zachována, kdy zneužívání pervitinu nemělo na jeho jednání podstatný vliv. V této souvislosti lze připomenout, že dovolatel v rámci trestního řízení v předmětné věci uvedl sám, že v době, kdy se trestné činnosti dopustil, nebyl pod vlivem návykové látky. Přitom o objektivitě takto podaného znaleckého posudku není pochyb. Za daného stavu věci je proto návrh dovolatele na doplnění dokazování v jím popsaném směru redundantní, jak také ve svém (napadeném) rozhodnutí vysvětlil i odvolací soud.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na uvedené potom již nerozhodoval o
žádosti dovolatele o odklad výkonu napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 24. září 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka