3 Tdo 1138/2012-42
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17.
října 2012 o dovolání podaném L. M., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp.
zn. 11 To 37/2012 ze dne 14. května 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci
vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 7/2011, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp. zn. 4 T 7/2011 ze dne 30. 1. 2012 byla
dovolatelka uznána vinnou pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného
nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1,
odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.,
trestního zákoníku, účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), když
příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného
rozsudku. Za tento trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání
osmi roků a pro jeho výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl
uložen trest propadnutí věci, a to věci přesně specifikované v citovaném
rozsudku. Současně byla podle § 226 písm. a) trestního řádu (dále jen tr. ř.)
zproštěna obžaloby pro skutek, ve kterém byl obžalobou spatřován pokračující
zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami
a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku,
neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla stíhána.
O odvolání L. M. proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v
Praze rozsudkem sp. zn. 11 To 37/2012 ze dne 14. května 2012 tak, že podle §
258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o
vině v jeho odsuzující části a v důsledku toho v celém výroku o trestu a podle
§ 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal L. M. vinnou zvlášť závažným
zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními
látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) tr. zákoníku,
když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného
rozsudku. Za výše uvedený zvlášť závažný zločin byla dovolatelka odsouzena k
trestu odnětí svobody ve výši 5 let a pro jeho výkon zařazena do věznice s
ostrahou. Dále jí byl uložen trest propadnutí věci, a to věci přesně
specifikované v citovaném rozsudku.
Proti tomuto rozsudku Vrchního soudu v Praze podala L. M. dovolání, a to jako
osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech
dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací
důvod označil ten, který je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech
tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že odvolací soud
dostatečně nezdůvodnil, proč se rozhodl její jednání kvalifikovat jako zločin
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy spáchaný ve značném rozsahu, když se řádně nezabýval skutečnostmi
rozhodnými pro odlišení hranice mezi značným rozsahem, větším rozsahem a
eventuálně množstvím větším než malým. Poukázala na judikaturu Nejvyššího
soudu, ze které plyne, že nelze zaměňovat „větší rozsah“ za „značný rozsah“.
Shrnula, že pod ustanovení § 283 odst. 1 tr. zákoníku spadají případy
nedovolené výroby a distribuce omamných látek v množství „větším než malém“ a
„ve větším rozsahu“ (u dospělých konzumentů drog), s tím, že judikaturou
Nejvyššího soudu byla stanovena jako množstevní hranice drogy hmotnost 150 g
směsi s minimálně 20 g účinné látky. Uvedla tedy, že pokud má odvolací soud za
prokázaný prodej heroinu ve výši nejméně 269,6 g, je nutné zkoumat i podíl
účinné látky. Zde dovolatelka vyjádřila svůj postoj k tomu, že odvolací soud
uvedl, že u svědků M., Ch. a Y. se nepodařilo zjistit množství prodané drogy s
tím, že uvedla vlastní způsob výpočtu takto prodané drogy a celkové množství
upravila na 290,6 g směsi. Vzhledem ke skutečnosti, že takto vedená námitka je
namířena de facto v neprospěch dovolatelky, dovolací soud k ní v rámci podaného
dovolání nemohl přihlížet. Dále poukázala na to, že heroin zajištěný při
domovní prohlídce byl předložen k odbornému vyjádření z oboru kriminalistiky,
specializace chemie, fyzikální chemie, kde byla zjišťována čistota jednotlivých
zajištěných vzorků s tím, že i v případě nejvyšší koncentrace, tedy 2,7 %, by
množství účinné látky bylo 8,25 g čisté báze heroinu. Uzavřela tedy, že je
zřejmé, že není splněna druhá definiční složka znaku „větší rozsah“ (správně
zřejmě „značný rozsah“) a jedná se tak pouze o naplnění všech znaků skutkové
podstaty označeného trestného činu podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr.
zákoníku, když chybějící požadované množství nelze v daném případě nahradit ani
dalšími okolnostmi případu. Uvedená skutečnost by se následně promítla i v
uloženém trestu. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhla, aby Nejvyšší soud
„napadené rozhodnutí zrušil ve výroku o vině, jako i ve výroku o trestu a ve
věci sám rozhodl dle § 265m odst. 1 tr. řádu.“
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u
Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce). V tomto svém vyjádření uvedl, že z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se jeví jako formálně právně relevantní námitka
dovolatelky v tom, že jejím jednáním nebyl naplněn znak značného rozsahu ve
smyslu § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, avšak i přesto, že takto
dovolatelka formálně zpochybňuje hmotně právní kvalifikaci předmětných skutků,
dle názoru státního zástupce tato námitka deklarovanému dovolacímu důvodu
neodpovídá. To proto, že dovolatelka svou námitku nenaplnění znaku „spáchání
činu ve značném rozsahu“ opírá v podstatě o skutečnost, že jí distribuovaná
substance vykazovala do té míry nízký obsah účinné látky (diacetylmorfinu
báze), že celkové množství této látky bylo významně nižší, než judikatura pro
naplnění znaku značného rozsahu požaduje. V tomto směru však dovolatelka
předestírá alternativní skutkový děj, když bez konkrétní vazby na skutková
zjištění soudů zpětně propočítává kvalitu látky, která u ní byla zajištěna, na
látku, kterou distribuovala v minulosti jednotlivým v rozsudku uvedeným
odběratelům. Zde je však třeba dle státního zástupce zdůraznit, že koncentrace
účinné látky diacetylmorfinu ve vztahu k většině odběratelů, jimž drogu
prodávala, soudy zjištěna nebyla. Námitka obviněné tak není založena na soudy
zjištěném skutkovém stavu, ale na skutkovém stavu, který je toliko konstruktem
dovolatelky na základě jejího vlastního výkladu provedených důkazů. Takto
pojatá námitka tedy nemůže obsahově uplatněný dovolací důvod ve smyslu § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř. naplnit. I v případě, pokud by námitky dovolatelky byly
ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu shledány právně relevantními,
považuje státní zástupce dovolání za zjevně neopodstatněné. Právě v případech,
kdy z provedeného dokazování nelze dovodit konkrétní objem účinné látky, což je
pro případy obdobného druhu zcela typické, vystupují do popředí judikaturou
požadovaná další kritéria pro posouzení rozsahu uvedené trestné činnosti. V
této souvislosti je třeba zdůraznit, že pojem rozsah nelze redukovat na samotné
množství, a to tím spíše, pokud konkrétní množství účinné látky vůbec zjistit
nelze (tato je již zkonzumována). Státní zástupce tak poukázal na skutečnost,
že dovolatelkou zastávaný názor by v praxi nutně znamenal, že v případech, kdy
není koncentrace účinné látky zjištěna, by se vždy jednalo o naplnění základní
skutkové podstaty, bez ohledu na skutečný rozsah trestné činnosti. V případě
distribuce omamných a psychotropních látek bez jejich konkrétního zajištění by
tak bylo v podstatě vyloučeno posouzení jednání pachatele podle okolností
podmiňujících použití vyšší trestní sazby [dle § 283 odst. 2 písm. c), § 283
odst. 3 písm. c) tr. zákoníku]. Právě při zohlednění dalších kritérií
určujících rozsah trestné činnosti spojené s nedovolenou distribucí omamné
látky heroin, lze v jednání L. M. spatřovat naplnění znaku „ve značném rozsahu“
ve smyslu ustanovení § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
V případě posouzení
celkového rozsahu její činnosti je dle státního zástupce namístě odhlédnout od
mechanických kvantitativních hledisek, resp. proporcionálních vodítek, na něž
dovolatelka poukazuje. Spáchání činu ve značném rozsahu tak lze dovodit
především délkou doby páchání trestné činnosti, majetkovým profitem s
přihlédnutím k množství drogy, s níž obviněná pro účely jejího dalšího prodeje
disponovala, které natolik značně převýšilo jednotlivou denní dávku, že bylo
potencionálně způsobilé ohrozit na zdraví větší počet osob, jakož i značně
převýšilo množství větší než malé. Při posouzení ohrožení dalších osob je
přitom nutno zdůraznit i povahu samotné omamné látky diacetylmorfinu (heroinu),
o němž je známo, že způsobuje relativně silnou fyzickou závislost již v případě
užití několika málo (5 - 10) dávek. Zdůraznil, že zanedbatelná není ani celková
částka, kterou obviněná prokazatelně za distribuovanou drogu utržila, která
přesahuje 250.000 Kč, přičemž konkrétní finanční objem byl zjištěn pouze u
části odběratelů. Konkrétní míra a intenzita projednávané trestné činnosti
obviněné, zejména pak s přihlédnutím k opakovanosti, dlouhodobosti, množství
zákazníků a objemu obchodu, dosáhly dle názoru státního zástupce stupně, který
bylo namístě posoudit již jako nadstandardní, což činí jednání dovolatelky
závažnějším a v celkovém souhrnu naplňujícím další relevantní kritéria rozhodná
pro posouzení jejího jednání jako jednání ve značném rozsahu. Právní
kvalifikace Vrchního soudu v Praze tudíž dle názoru státního zástupce odpovídá
aplikované kvalifikované skutkové podstatě. Pokud jde o námitky, které
dovolatelka vztahuje ke svému právu na spravedlivý proces, z jejich formulace
je zřejmé, že přímou vazbu na toto základní právo obviněné nemají, když
prostřednictvím tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces se dovolatelka v
podstatě domáhá pouze přehodnocení výměry uloženého trestu odnětí svobody. Námitky proti výměře trestu však obsahově uplatněnému dovolacímu důvodu
neodpovídají, když proti výroku o trestu lze zásadně brojit toliko
prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Tento dovolací důvod však obviněná vůbec neuplatnila, nehledě na skutečnost, že
zcela zjevně v jejím případě naplněn nebyl. Státní zástupce tak dospěl k
závěru, že dovolání L. M., přestože se formálně opírá o dovolací důvod uvedený
v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., fakticky vychází z jiného
skutkového stavu, než který ve věci zjistily soudy obou stupňů. Dovolání je tak
podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a
proto státní zástupce navrhl, aby je Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k
jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., jako takové
podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Alternativně, pokud by Nejvyšší
soud dovodil, že námitky dovolatelky mají hmotně právní relevanci ve vazbě na
uplatněný dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., považuje státní
zástupce takto podané dovolání jako celek za zjevně neopodstatněné.
Proto
státní zástupce alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání,
za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rovněž v neveřejném zasedání, odmítl
jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně podle
§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce souhlasil s tím, aby Nejvyšší
soud v neveřejném zasedání učinil i jiné, než navrhované rozhodnutí.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný
opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §
265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té
které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném
ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum
napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán
tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo
na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací
důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění,
pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze
přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o
dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové
povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a
následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného
práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod
domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí
vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které
bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem
vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které
směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky,
kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu je tak zřejmé, že lze souhlasit se
státním zástupcem, že ač dovolatelka deklaruje nesprávné hmotně právní
posouzení jejího jednání odvolacím soudem, jiné právní kvalifikace se domáhá na
základě jiných skutkových okolností, než ze kterých takto odvolací soud
vycházel. Nicméně s jistou mírou tolerance lze její námitku, že měla být uznána
vinnou toliko přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a
psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, podřadit pod
jí deklarovaný dovolací důvod a takto napadené rozhodnutí přezkoumat.
Podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku spáchá trestný čin ten, kdo neoprávněně
vyrobí, doveze,vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému
opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek
obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed. Zato bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.
Zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními
látkami a s jedy dle § 283 odst. 2 písm. c) trest. zák. se dopustí ten, kdo
spáchá takovýto čin (uvedený v odstavci 1) ve značném rozsahu.
Nelze se shodnout s názorem dovolatelky, že by její jednání mělo být
kvalifikováno pouze jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými
a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr.
zákoníku. To proto, že skutkovým podkladem pro právní kvalifikaci jednání
dovolatelky bylo množství jí prodané (a již zkonzumované) drogy a jak správně
konstatoval státní zástupce nelze takto vycházet z množství účinné látky v
drogách, které byly u dovolatelky zajištěny, když tyto nebyly ani skutkovým
podkladem pro závěr o její vině. U drog již prodaných a jejich uživateli
zkonzumovaných nelze stanovit množství účinné látky, a je tak nutno vycházet z
množství takto prodaných drog, stejně tak jako z dalších okolností. Za dané
situace, kdy dovolatelka minimálně po dobu jednoho roku prodávala drogu heroin
minimálně 8 lidem, přičemž tímto prodejem utržila přinejmenším 250.000,- Kč,
nelze uvažovat o užití jí požadované právní kvalifikace předmětných skutků,
když rozsah požadovaný ustanovením § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (tedy
značný) byl v daném případě (z důvodů již shora uvedených) nade vší pochybnost
naplněn.
Námitky dovolatelky týkající se údajného porušení jejího práva na spravedlivý
proces v souvislosti s uloženým trestem jsou pak námitkami uplatněnými zcela
mimo nejen deklarovaný dovolací důvod, ale jedná se o námitky, které by v daném
případě nebylo možno právně relevantně uplatnit pod žádným, ze zákonem
taxativně stanovených dovolacích důvodů. Ve stručnosti lze však uvést, že trest
byl ukládán v souladu se zákonem, v návaznosti na soudy správně stanovenou
právní kvalifikaci předmětné trestné činnosti dovolatelky.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání
podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za
podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném
zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny zákonem
stanovené podmínky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 17. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka