3 Tdo 1152/2022-646
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 o
dovolání, které podal obviněný J. S., nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 6. 2022,
sp. zn. 14 To 235/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního
soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 54/2022, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 5. 2022, č. j. 3 T
54/2022-554, byl obviněný J. S. (dále jen „obviněný“) uznán vinným pod bodem I.
přečinem krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního
zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), pod bodem II. přečinem krádeže dle § 205
odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku (1-12), přečinem poškození cizí věci dle §
228 odst. 1 tr. zákoníku (1) a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr.
zákoníku (10) a konečně pod bodem III. přečinem krádeže podle § 205 odst. 1
písm. a) tr. zákoníku (1-8, 10), přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr.
zákoníku (9) a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku
(9). Uvedených trestných činů se dopustil jednáními popsanými ve skutkové větě
odsuzujícího rozsudku.
2. Za uvedené trestné činy byl obviněný podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku
za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody
v trvání 10 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Nalézací soud dále
citovaným rozsudkem rozhodl o povinnosti obviněného nahradit škodu poškozeným,
resp. o odkázání vybraných poškozených s jejich nárokem na řízení ve věcech
občanskoprávních.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný odvolání. O podaném
odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích
usnesením ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 14 To 235/2022, tak, že podle § 256 tr.
ř. odvolání obviněného zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný
prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §
265b odst. 1 písm. h) a písm. i) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (dále jen „tr. ř.“). Jeho námitky směřují výhradně do výroku o trestu.
5. Obviněný považuje uložený trest za zjevně nespravedlivý a
nepřiměřený, soudy podle obviněného rezignovaly na individualizaci trestu.
Obviněný poukazuje na své doznání, projevenou lítost. Má zajištěno ubytování a
zaměstnání na dvou místech. Chystá se řešit svou závislost na drogách. Má silné
sociální vazby na rodiče. Poukazuje na to, že od roku 2017 vedl řádný život,
projednávané trestné činnosti se dopustil v tíživé životní situaci vyvolané
„covidovými“ omezeními. Nepodmíněný trest odnětí svobody odsune možnost
obviněného splácet způsobenou škodu.
6. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu
i rozsudek nalézacího soudu ve výroku o trestu. Navrhuje, aby mu byl uložen
podmíněný trest odnětí svobody, případně doplněný dohledem.
7. Dovolání obviněného bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř.
zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se
písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále
jen „státní zástupkyně“).
8. Státní zástupkyně nejprve uvedla, že obviněný fakticky brojí proti
rozsudku nalézacího soudu. Měl tedy uplatnit dovolací důvod podle § 265b odst.
1 písm. m) tr. ř. a až jeho prostřednictvím poukázat na další dovolací důvody.
9. Státní zástupkyně dále shrnula, v čem spočívají obviněným uplatněné
dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř. Státní zástupkyně
uzavřela, že argumentace obviněného žádný z těchto dovolacích důvodů
nenaplňuje. Z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř.
státní zástupkyně konstatovala, že obviněnému byl uložen druh trestu zákonem
předpokládaný, který nevybočil z trestní sazby. Z hlediska dovolacího důvodu
podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pak státní zástupkyně konstatovala, že v
rámci tohoto důvodu lze zkoumat pouze předpoklady pro uložení souhrnného,
úhrnného či společného trestu, takové námitky však obviněný nevznesl.
10. Pro výjimečný zásah Nejvyššího soudu z titulu extrémně přísných,
zjevně nespravedlivých a nepřiměřených trestů státní zástupkyně neshledává
důvod. Vedle polehčujících okolností, které obviněný zmiňuje, je zde i celá
řada okolností přitěžujících. Obviněným akcentované prohlášení viny a jeho
tíživou situaci soudy zohlednily. Trest uložený mírně pod polovinou zákonné
trestný sazby lze vzhledem k osobě obviněného a jím spáchaným trestným činům
považovat za přiměřený.
11. Podle státní zástupkyně dovolání obviněného zčásti neodpovídá
uplatněným dovolacím důvodům, zčásti je zjevně neopodstatněné. Navrhuje proto,
aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr.
ř. Navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v
neveřejném zasedání. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřil
souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než
navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal,
zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě
a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
13. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a
odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou
oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na
místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje
i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
14. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §
265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují
jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně
nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem
podle § 265i odst. 3 tr. ř.
15. Obviněný v podaném dovolání výslovně uplatnil dovolací důvody podle
§ 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř.
16. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán tehdy,
jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném
nesprávném hmotně právním posouzení.
17. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. je dán tehdy,
jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští,
nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním
zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
18. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že
Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§
265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní
iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má
zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr.
ř.).
19. Na podkladě obviněným uplatněného dovolacího důvodu a uvedených
východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k
posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
IV.
Důvodnost dovolání
20. Z předloženého dovolání se podává, že obviněný J. S. jím na podkladě
dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a i) tr. ř. brojí výlučně proti
výroku o trestu, tedy mu pokud byl podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku za použití
§ 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 10
měsíců. Obviněný považuje tento trest za nepřiměřeně přísný.
21. Podanému dovolání je nejprve nutno vytknout, že ačkoliv v něm
obviněný uplatnil toliko dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a i) tř.
ř., je tyto nutno posuzovat ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1
písm. m) tr. ř. (konkrétně s jeho druhou alternativou), neboť je z obsahu
dovolání zřejmé, že obviněný svojí argumentací nebrojí pouze proti rozhodnutí
odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, nýbrž zejména proti
rozhodnutí soudu nalézacího, který ho uznal vinným žalovaným skutkem a uložil
mu trest a povinnost k náhradě škody. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.
m) tr. ř. v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, jestliže bylo
rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti
rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř.,
přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech
a) až l).
22. Nejvyšší soud nicméně k právě uvedené vadě podaného dovolání
nepřihlížel, neboť napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející bylo možno na
podkladě dovolání přezkoumat, a to z hlediska dovolacích důvodů podle § 265b
odst. 1 písm. m) tr. ř. (v jeho druhé alternativě) ve vztahu k dovolacím
důvodům podle § 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř.
23. Pokud obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm.
h) tr. ř. brojí proti výroku o trestu, je třeba uvést, že výrok o trestu je
Nejvyšší soud podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. oprávněn přezkoumávat pouze
tehdy, je-li tento zatížen vadou spočívající ve druhé alternativě tohoto
dovolacího důvodu, tedy v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a to např.
v otázce, zda byly dva trestné činy (skutky) spáchány ve vícečinném souběhu, a
zda tedy za okolností uvedených v § 43 odst. 2 tr. zákoníku přichází v úvahu
uložení souhrnného trestu za oba dva trestné činy, nebo zda je mezi nimi vztah
recidivy a za každý trestný čin je třeba uložit samostatný trest [srov. ŠÁMAL,
P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3166–
3167, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002,
publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr., nebo zprávu trestního kolegia
Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. Ts 42/2003, publikovanou pod č.
36/2004 Sb. rozh. tr.].
24. Obviněný však v naznačeném směru nevznáší žádnou námitku proti
zákonnosti a důvodnosti uložení úhrnného trestu podle § 43 odst. 1 tr.
zákoníku. K takto uloženému (úhrnného) trestu pak Nejvyšší soud toliko ve
stručnosti doplňuje, že tento trest byl uložen zcela v souladu s citovaným
ustanovením. I z tohoto důvodu při absenci dalších relevantních námitek nemohl
být naplněn obviněným uplatněný důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
25. Směřuje-li dovolání obviněného toliko do výroku o trestu z hlediska
jeho nepřiměřenosti, pak je nutno současně konstatovat, že prostřednictvím
žádného dovolacího důvodu nelze namítat pochybení soudu spočívající v údajném
nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, a to zejména nesprávné vyhodnocení
kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku (vůči kterým převážně obviněný
svými námitkami směřuje) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo
naopak mírného trestu.
26. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v případě trestu uloženého v
rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně by zásah Nejvyššího soudu
přicházel v úvahu toliko ve zcela výjimečných případech, a to v případě trestů
extrémně přísných a zjevně nespravedlivých, zasahujících ve svém důsledku do
základních práv a svobod obviněného, tedy tehdy, pokud by byl uložený trest v
příkrém rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními
hledisky a byl neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní
represe a představoval by zásah do základního práva obviněného na soudní
ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. (viz
např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st.
38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.). Uložení takového trestu by naplňovalo
právě dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
27. Pokud za „zjevně nespravedlivý a nepřiměřený“ obviněný označil trest
odnětí svobody, který mu byl uložen v trvání 10 měsíců, pak se bezpochyby o
takový trest nejedná. Je tomu tak již proto, že obviněnému bylo možno uložit
tento trest v sazbě až na dva roky. Jestliže mu byl trest odnětí svobody uložen
v první polovině zákonné trestní sazby, pak je v zásadě při zjišťované podobě
trestné činnosti obviněného a jeho osobě vyloučeno považovat tento trest již za
nepřiměřený, natož extrémně přísný a zjevně nespravedlivý ve smyslu shora
citované rozhodovací praxe.
28. K argumentaci obviněného lze dále doplnit, že není pravdou, že by
soudy nezohlednily jeho doznání a projevenou lítost. Z odůvodnění rozsudku
nalézacího soudu (zejm. bod 11.) se naopak podává, že nalézací soud při
ukládání trestu zohlednil doznání a také těžkou životní situaci, která
obviněného k páchání trestné činnosti vedla. Naproti tomu obviněný při své
argumentaci pomíjí, že vedle těchto polehčujících okolností je v jeho případě
dána i celá řada okolností přitěžujících, které taktéž nalézací soud podrobně
popsal v odůvodnění odsuzujícího rozsudku (bod 9.).
29. Pokud obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i)
tr. ř., bylo již výše konstatováno, že tento je naplněn tehdy, jestliže byl
obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl
uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na
trestný čin, jímž byl uznán vinným.
30. K této námitce lze předně uvést, že situace předpokládaná v uvedeném
ustanovení v této trestní věci nenastala, neboť obviněnému byl uložen zákonem
předpokládaný trest (§ 52 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku - trest odnětí svobody)
a tento trest byl uložen v sazbě stanovené pro daný trestný čin (10 měsíců při
sazbě až na 2 léta podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku). Z toho důvodu nemohl být
ani tento dovolací důvod naplněn.
31. Lze tedy uzavřít, že námitky obviněného z větší části nelze podřadit
pod žádný z dovolacích důvodů, zčásti se pak jedná o námitky zjevně
neopodstatněné. Námitkám obviněného navíc nebylo možno přisvědčit ani po věcně
stránce.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
32. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného
J. S. rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle kterého
Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
33. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o
tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah
odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 265i odst. 2
tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud
jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k
zákonnému důvodu odmítnutí“.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu