Nejvyšší soud Usnesení trestní

3 Tdo 1238/2004

ze dne 2004-11-30
ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.1238.2004.1

3 Tdo 1238/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2004 dovolání obviněného M. G., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2004, sp. zn. 5 To 114/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 T 135/2002, a rozhodl t a k t o :

Dovolání M. G. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. 7 T 135/2002, byl obviněný M. G. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, za který byl podle § 248 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zákona a § 50 odst. 1 tr. zákona mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu povolání a funkce spojené s hmotnou odpovědností na dobu 15 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit poškozenému C. B. s.r.o., Č., škodu ve výši 154.182,- Kč.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný jako vedoucí směny v provozovně P. B. v O., patřící společnosti C. B., s.r.o., se sídlem Č., v době od 13. 3. 2002 do 28. 3. 2002 v O., na ul. N. zpronevěřil finanční hotovost z výherních automatů ve výši 124.182,- Kč a finanční hotovost ve výši 30.000,- Kč, kterou dne 25. 3. 2002 vybral z firemního účtu vedeného u Č. s., a.s. a neodvedl do pokladny firmy, a takto svým jednáním způsobil spol. C. B. s.r.o. Č. škodu ve výši 154.182,- Kč.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 5 To 114/2004 podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti rozhodnutí soudů obou stupňů dovolání, kterým napadá všechny výroky těchto rozhodnutí. Odkazuje se výslovně na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a tvrdí, že v jeho případě došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Připomíná, že původním rozsudkem Okresního soudu v Ostravě byl zproštěn obžaloby, neboť mu vina nebyla prokázána. Teprve po zrušení rozsudku na podkladě odvolání státní zástupkyně bylo doplněno dokazování, které však nevedlo ke změně důkazní situace a ani opakované svědecké výpovědi dle jeho názoru nevedly k závěru, že by se dopustil žalované trestné činnosti. V petitu svého dovolání proto navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil předchozí rozhodnutí soudů obou stupňů a aby sám ve věci rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že námitky obviněného směřují proti skutkovým zjištěním soudu a že dovolání postrádá námitky hmotně právního charakteru. Protože takto koncipovaným dovoláním se nelze věcně zabývat, navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §

265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný v něm sice formálně uplatňuje zmíněný dovolací důvod, ale svoje námitky staví pouze na tom, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu a prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Tím, že se obviněný cestou dovolání domáhá nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, usiluje o navození takové procesní situace, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně.

V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného M. G. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 30. listopadu 2004

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h