3 Tdo 128/2016-27
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 2. 2016 o dovolání
podaném J. L., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 9.
2015, sp. zn. 5 To 396/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u
Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 25 T 75/2015, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání odmítá.
Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 25 T 75/2015
byl J. L. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4
písm. d) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010, dále
jen tr. zákoník), dílem dokonaným a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1
tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části
citovaného rozsudku. Za uvedený zločin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v
trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Výrokem
podle § 228 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) bylo rozhodnuto o náhradě
škody.
V předmětné věci podal J. L. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad
Labem usnesením ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 5 To 396/2015 tak, že je podle §
253 odst. 3 tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud nejprve ověřil, zda dovolání splňuje všechny náležitosti
stanovené zákonem pro podání tohoto mimořádného opravného prostředku a dospěl k
následujícím závěrům:
Dovolání obviněného, jako osoby oprávněné, bylo podáno prostřednictvím
obhájkyně a Okresnímu soudu v Chomutově bylo doručeno dne 10. 12. 2015. Podle §
265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním
stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje,
přičemž podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak
obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho
doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 4 tr. ř.
navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Podle § 60 odst. 2 tr. ř.
lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který
svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující
počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Z předmětného spisu vyplývá, že
napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo obviněnému doručeno dne 7. 10. 2015,
přičemž obviněný byl pro odvolací řízení zastoupen obhájcem Mgr. Vilémem
Burianem, kterému bylo předmětné rozhodnutí doručeno dne 5. 10. 2015, proto
posledním dnem lhůty pro podání dovolání byl den 7. 12. 2015. Z hlediska běhu
lhůty pro podání dovolání je poté bez významu, zda a kdy byl doručen opis
rozhodnutí obhájkyni Mgr. Erice Vejmelkové. Vzhledem k výše uvedenému je tak
zřejmé, že lhůta pro podání dovolání uplynula právě dne 7. 12. 2015, proto je
nutné dovolání podané dne 10. 12. 2015 odmítnout jako podané opožděně. Nejvyšší
soud k tomuto připomíná, že „na počítání lhůt k podání dovolání nemá vliv
zrušení obhajoby obhájcem, který zastupoval obviněného v odvolacím řízení a
následné ustanovení obhájce nového. Rozhodné je doručení rozhodnutí odvolacího
soudu obviněnému a obhájci, jehož měl v době pravomocného skončení předmětné
trestní věci“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 6
Tdo 858/2014).
S poukazem na uvedené skutečnosti Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané
dovolání J. L. odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako podané
opožděně. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v
neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 10. 2. 2016
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu