3 Tdo 1380/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17.
prosince 2003 o dovolání podaném M. K., proti usnesení Krajského soudu v
Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, sp. zn. 14 To 34/2003 ze dne 11. 3.
2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře
pod sp. zn. 2 T 49/2002, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Táboře, sp. zn. 2 T 49/2002 ze dne 14. 10. 2002
byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem porušování povinnosti v řízení o
konkurzu podle § 126 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když její
jednání je podrobně popsáno ve výrokové části napadeného rozsudku. Citovaným
rozsudkem jí byl uložen trest odnětí svobody a ten jí byl podmíněně odložen.
O odvolání, které proti citovanému rozsudku dovolatelka podala, rozhodl Krajský
soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře usnesením sp. zn. 14 To 34/2003
ze dne 11. 3. 2003 a to tak, že podané odvolání podle § 256 trestního řádu
(dále jen tr. ř.) zamítl jako nedůvodné.
Proti uvedenému usnesení podala M. K. včas, prostřednictvím svého obhájce a za
splnění všech dalších náležitostí vyžadovaných zákonem dovolání, když za
dovolací důvod označila ten, který je vymezen ustanovením § 265b odst. 1 písm.
g) tr. ř.
V důvodech podaného dovolání připustila nevhodnost své reakce na první návštěvu
správce konkurzní podstaty, omluvitelnou ovšem přirozenou obranou svých
vlastnických práv a zájmů, když v minulosti byla vystavena bezohledným postupům
bývalého manžela. Své jednání však dále napravila, konkurzní řízení tak
proběhlo bez komplikací a k této skutečnosti i k dalším důkazům jí předložených
mělo být přihlédnuto a soudy ji měly takto obžaloby podle § 226 písm. a), c)
tr. ř. zprostit. S ohledem na uvedené pak navrhla, aby dovolací soud „ve smyslu
ust. § 265k a § 265l tr. ř. a dalších napadené rozhodnutí odvolacího soudu
zrušil a tuto trestní věc mu vrátil k dalšímu řízení“.
Nejvyšší státní zastupitelství se k podanému dovolání nevyjádřilo.
Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání je mimořádným opravným
prostředkem a jednotlivé dovolací důvody jsou přesně a taxativně vymezeny
zákonem. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je takto dán v
případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo
jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání je tak určeno k nápravě
právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním
posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv
tedy z hlediska procesních předpisů. Není tedy možné s poukazem na uvedený
dovolací důvod se domáhat přezkumu skutkových zjištění, na kterých je napadené
rozhodnutí založeno. Skutkový stav je takto hodnocen pouze a výlučně z toho
hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly posouzeny v
souladu se zákonem, a tedy právně kvalifikovány v souladu s odpovídajícími
ustanoveními hmotného práva. Ještě jinak řečeno, na podkladě tohoto dovolacího
důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2
odst. 5, 6 tr. ř., když skutkové vady nejsou důsledkem nesprávného hmotně
právního názoru. To vše za předpokladu, že soudy učiněná skutková zjištění a
jejich následné právní hodnocení nejsou v extrémním nesouladu. Takový případ
ovšem v posuzované věci nenastal. Skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů
jsou nepochybná a ostatně nejsou ani předmětem výhrad dovolatelky. Její poukaz
na obranu jejich vlastnických práv, (ten v dané věci postrádal relevantní
právní základ) i odkaz na další důkazy (blíže nespecifikované), nemůže obstát,
stejně jako fakt, že dalšímu postupu v probíhajícím konkurzním řízení již
nebránila.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle §
265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítnout. Dovolací
soud toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr.
ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 17. prosince 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych
Zpracoval:
JUDr. Vladimír Jurka