rchního soudu v Praze
sp. zn. 11 To 45/2010 ze dne 19. 7. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 31/2009,
Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 17 T 31/2009 ze dne 26. 1. 2010 byl dovolatel uznán vinným (vedle dalších obviněných) přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou Dále mu byl uložen trest propadnutí věcí a to ve výroku citovaného rozsudku přesně specifikovaných.
V předmětné věci podal T. K. a v jeho prospěch i R. K. odvolání, stejně jako další obviněný V. G. a příslušný státní zástupce v jeho neprospěch. O takto podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 11 To 45/2010 ze dne 19. 7. 2010 tak, že všechna podaná odvolání podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) jako nedůvodná zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal T. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy neopatřily a neprovedly důkazy (jichž se dovolatel domáhal), které by na jisto postavily skutkový děj. Takto mělo jít o tachografické kotoučky z kamionu, se kterým dovolatel jezdil a jejich zkoumání znalcem, vyžádání účetních dokladů od příslušné spediční firmy a vyhodnocení elektronické karty řidiče (dovolatele), když z uvedeného mělo vyplynout, kdy se dovolatel nacházel v zahraničí a nemohl tedy páchat označenou trestnou činnost. Dále potom nebyl zajištěn výslech označených osob, které by mohly zpochybnit výpovědi svědků V. a K., kteří uvedli, kdy a jak jim dovolatel poskytoval drogu. Poukázal i na to, že soudy nedůvodně (jako nevěrohodnou) odbyly výpověď svědkyně T. H. a nevzaly v úvahu, že při domovní prohlídce či prohlídce auta nebyly nalezeny žádné předměty pro výrobu pervitinu. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil označený (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a navazující (citované) usnesení Vrchního soudu v Praze „a dále, aby postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř.“
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že veškeré námitky dovolatele směřují do oblasti skutkových zjištění resp. procesu dokazování, čehož se s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu v rámci uplatněného dovolacího důvodu nelze domáhat. Poukázal i na to, že dovolatel opakuje svou obhajobu uplatňovanou po celé trestní řízení ve své věci, přičemž soudy se jeho výhradami zabývaly a v tomto směru je namístě odkázat na důvody obsažené v (citovaném) rozhodnutí odvolacího soudu, který se obšírně zabýval hodnocením výpovědí jednotlivých svědků a vyjádřil se i k námitkám stran zmíněných tachografických kotoučků. Zmínil i to, že dovolací soud je povolán pouze ke zjištění, zda ve věci není dána dovolatelem specifikovaná vada odpovídající některém z důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b tr. ř. s tím, že důvod k takové úvaze zjištěn nebyl. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení (a neúplnost) učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech svých (přijatých) rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, proč neuvěřily obhajobě dovolatele a naopak uvěřily svědeckým výpovědím S. Z., R. D., L. P., D. V., F. K., L. K., O. N., D. S. i T. H., tedy osobám, kterým dovolatel poskytoval či prodával pervitin, který vyráběl. Stejně tak se soudy podrobně zabývaly námitkami dovolatele stran jeho pobytu či pohybu v rozhodné době, ať už v souvislosti s jeho činností jako řidiče kamionu či jeho činností v souvislosti s opravou bytu v obci S. H. Konečně je namístě uvést, že oba soudy se zabývaly také důkazními návrhy učiněným dovolatelem a vysvětlily, které a proč (jejich provedení) neakceptovaly. S ohledem na uvedené tak nezbývá než uzavřít, že námitky dovolatele ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tak zjevné, že učiněná skutková zjištění, co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i ty jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 14. prosince 2011
Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka