3 Tdo 168/2024-5598
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 3. 2024 o dovolání, které podala jako osoba zúčastněná P. N., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. 1 To 27/2023, jako soudu stížnostního ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 T 2/2019, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání zúčastněné osoby P. N. odmítá.
1. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 54 T 2/2019, bylo výrokem pod bodem I. rozhodnuto podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku o uložení ochranného opatření zabrání věci, a to: I. L., pozemku parcelního čísla XY, jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné XY, obojí v katastrálním území XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná na listu vlastnictví číslo XY, a P. N., pozemku parcelního čísla XY, jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné XY, obojí v katastrálním území XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava na listu vlastnictví číslo XY. Výrokem pod bodem II. byl zamítnut návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 28. 7. 2022 na uložení ochranného opatření zabrání věci, a to: I. L., pozemku parcelního čísla XY, XY, XY, vše v katastrálním území XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná na listu vlastnictví číslo XY, a P. N., pozemku parcelního čísla XY, XY, XY, vše v katastrálním území XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava na listu vlastnictví číslo XY, a podle § 79f odst. 1 tr. ř. bylo zrušeno zajištění nemovitostí, a to: pozemku parcelního čísla XY, XY, XY, vše v katastrálním území XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná na listu vlastnictví číslo XY, provedené ve vztahu k I. L. usnesením Policie České republiky, Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, odborem hospodářské kriminality pod spisovou značkou KRPT-104055/TČ-2017-070082 dne 7. 8. 2018 s právní mocí ke dni 29. 11. 2018, pozemku parcelního čísla XY, XY, XY, vše v katastrálním území XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava na listu vlastnictví číslo XY, provedené ve vztahu k P. N. usnesením Policie České republiky, Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, odborem hospodářské kriminality pod spisovou značkou KRPT-104055/TČ-2017-070082 dne 7. 8. 2018 s právní mocí ke dni 29. 11. 2018, protože jej již není potřeba.
2. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 54 T 2/2019, podala zúčastněná osoba P. N. stížnost, o níž rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. 1 To 27/2023, tak, že stížnost jmenované podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Stejným způsobem rozhodl o stížnosti druhé zúčastněné osoby, I. L. II.
3. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podala prostřednictvím obhájce P. N. podání označené jako dovolání (č. l. 5586-5589 spisu), v němž uplatnila dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), k) tr. ř.
4. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. uvedla, že usneseními nalézacího a odvolacího soudu bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření zabrání věci podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, a to ve výroku specifikovaných nemovitostí, jako bezprostředního či zprostředkovaného výnosu z trestné činnosti, z níž byl obžalován a za níž byl odsouzen její manžel. Je přesvědčena, že podmínky stanovené zákonem pro uložení ochranného opatření nebyly v projednávané věci splněny. Dále uvedla, že rozhodná skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, které předložila soudu a současně nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, které byly navrženy ve shodě s návrhem státního zástupce, čímž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rovněž je přesvědčena, že byl naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť napadená usnesení spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, kdy soudy nesprávně vyhodnotily notářské zápisy ze dne 9. 11. 2006 a 22. 2. 2008, jimiž bylo vypořádáno společné jmění manželů, resp. toto bylo zúženo, a nerespektovaly tak její nabytí vlastnických práv k předmětným nemovitostem. Je přesvědčena, že se stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí dříve, než se její manžel dopustil trestněprávního jednání, za nějž byl odsouzen, soudu prokázala, jakým způsobem nabyla vlastnické právo ke všem nemovitým věcem a „opětovně se ohrazuje vůči důkazům, které ve věci nalezl soud prvního stupně bez jejího vědomí a akceptoval Vrchní soud v Olomouci v plném rozsahu“.
5. S ohledem na výše uvedené P. N. navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 10. 2023, č. j. 1 To 27/2023-5560, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále, aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. K podání P. N. se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 2. 2. 2024, sp. zn. 1 NZO 92/2024. Poté, co stručně shrnul dosavadní průběh řízení a argumentaci jmenované, uvedl, že, aniž by bylo nutné rozvádět obsah podání a vyjadřovat se k uplatněné argumentaci, je nutno podání podle jeho obsahu vyhodnotit jako dovolání podané neoprávněnou osobou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
7. Poukázal na taxativně vymezený okruh osob oprávněných k podání dovolání, jimiž je obviněný a nejvyšší státní zástupce (§ 265d odst. 1 tr. ř.). Jde-li o osobu, která měla v okamžiku vyhlášení usnesení o uložení ochranného opatření, respektive rozhodnutí o zamítnutí stížnosti proti takovému usnesení postavení zúčastněné osoby, ta je oprávněna podat dovolání toliko v případě, kdy jí byla pravomocně zabrána věc v řízení, kde dříve vystupovala v postavení obviněného, tedy poté, co tato osoba byla pravomocně zproštěna obžaloby nebo bylo její trestní stíhání pravomocně zastaveno (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1069/2019). Dovolání nicméně i v takovém případě podává jako obviněný ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., nikoli jako zúčastněná osoba. Z podání P. N. nicméně nevyplývá, že by se mělo v jejím případě jednat o tento specifický případ. III.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že P. N. není osobou oprávněnou k podání dovolání.
9. Z ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř. se podává, že dovolání mohou podat a) nejvyšší státní zástupce >1< , b) příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce >2< , c) obviněný >3< .
10. Výčet subjektů uvedených v § 265d odst. 1 tr. ř. je taxativní (uzavřený). Osobou neoprávněnou k podání dovolání je tedy každá jiná osoba než osoby uvedené v ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř. Jako dovolání podané osobou neoprávněnou by muselo být zamítnuto např. dovolání podané jiným státním zástupcem, poškozeným (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005, publikováno v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 21/2006, pod č. T 851/II), zúčastněnou osobou apod., třebaže tyto osoby vystupovaly jako strany v původním řízení. Neoprávněnými jsou i osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. ř., které mohou ve prospěch obviněného podat odvolání; jejich podání – byť označené jako dovolání – se ovšem neodmítne podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., ale nakládá se s ním podle speciálního ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. >4<
11. Ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. se však na osobu dovolatelky nevztahuje. Dovolatelka totiž byla jako zúčastněná osoba účastníkem trestního řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 T 2/2019. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2021, č. j. 54 T 2/2019-4619, bylo ve vztahu k ní rozhodnuto o uložení ochranného opatření zabrání části majetku podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Z podnětu odvolání jmenované jako zúčastněné osoby došlo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 3. 2022, č. j. 1 To 62/2021-4719, podle § 258 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. ř. ke zrušení napadeného rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o uložení ochranného opatření zabrání části majetku zúčastněných osob (bod II. výroku) a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc ve zrušené části vrácena soudu prvního stupně (bod III. výroku). Krajský soud v Ostravě následně vydal usnesení citované v bodě 1.
výše, proti němuž podala dovolatelka jako zúčastněná osoba stížnost, která byla usnesením Vrchního soudu v Ostravě zamítnuta. Z uvedeného se podává, že P. N. podala mimořádný opravný prostředek z pozice zúčastněné osoby.
12. Přestože v obecné rovině je usnesení o uložení ochranného opatření, resp. rozhodnutí o zamítnutí stížnosti proti takovému rozhodnutí, obsaženo ve výčtu rozhodnutí ve věci samé podle § 265a odst. 2 písm. e) tr. ř., aktivní legitimace k podání dovolání zúčastněné osobě nesvědčí. Ze shora předestřeného plyne, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podávat dovolání, a to ani kdyby proti témuž rozhodnutí bylo jinak osobou k tomu oprávněnou dovolání přípustné. Proto její dovolání směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. (srov. PÚRY, F., ŠÁMAL, P. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3209, 3244 a 3245).
13. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by zúčastněná osoba P. N. byla v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě kdykoli během řízení v pozici obviněné, a následně byla pravomocně zproštěna obžaloby nebo bylo její trestní stíhání pravomocně zastaveno, přičemž jí v pozici obviněné bylo uloženo ochranné opatření. V takovém případě by byla oprávněna k podání dovolání, nikoli však jako zúčastněná osoba, ale jako obviněná (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 5 Tdo 1069/2019, uveřejněného pod č. 57/2021 Sb. rozh. tr.). IV.
14. Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na výše stručně rozvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání zúčastněné osoby P. N. podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou. Za této situace tedy nepřezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení.
15. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 6. 3. 2024
JUDr. Petr Šabata předseda senátu _______________________________________________________ Poznámky pod čarou jsou v textu odkazovány následovně: >číslo<
1) Na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného. 2) Pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce (novela trestního řádu provedená zákonem č. 315/2019 Sb., s účinností od 1. 12. 2019). 3) Pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. 4) Podle tohoto ustanovení může obviněný dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. Obdobně postupuje u podání osob, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. Je-li obviněný omezen ve svéprávnosti, může i proti vůli obviněného za něho v jeho prospěch dovolání podat též jeho opatrovník a jeho obhájce.