3 Tdo 229/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. března 2005 dovolání podané J. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 5 To 241/2003 ze dne 16. 12. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 40/2001 a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 3 T 40/2001 ze dne 27. 6. 2002 byl dovolatel uznán vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1 trestního zákona, jehož se dopustil skutkem popsaným ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku J. P. podal, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem a to rozsudkem sp. zn. 5 To 241/2003 ze dne 16. 12. 2003, když podle § 258 odst. 1 písm. b), d) trestního řádu (dále jen tr. ř.) z podnětu odvolání J. P. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že dovolatele uznal vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1 trestního zákona, jehož se dopustil skutkem podrobně popsaným ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin jej odsoudil k trestu odnětí svobody, který mu podmíněně odložil, rozhodl o vzneseném nároku na náhradu škody a odvolání poškozené zamítl.
Proti uvedenému rozsudku podal dovolatel prostřednictvím svého obhájce dovolání a to osobně u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne 24. 5. 2004, což je také na podaném dovolání zřetelně vyznačeno. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem je také zřejmé, že citovaný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem byl dovolateli doručen dne 18. 2. 2004 a jeho obhájci JUDr. J. V., AK Ú. n. L. dne 25. 2. 2004 (příslušnému státnímu zástupci dne 18. 2. 2004). Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V předmětné věci takto zákonem vymezená lhůta uplynula jejím posledním dnem, kterým byl den 25. 4. 2004. S ohledem na již vyslovené tak uvedené dovolání bylo podáno u příslušného soudu dne 24. 5. 2004, tedy po uplynutí zákonné lhůty předepsané pro podání dovolání. Za těchto okolností dovolací soud nemohl přihlížet k věcné argumentaci vedené v rámci podaného dovolání ani k vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky.
S poukazem na uvedené skutečnosti pak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnout, protože bylo podáno opožděně, přičemž uvedené rozhodnutí přijal za splnění podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 30. března 2005
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka