3 Tdo 248/2012-22
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. února 2012 o dovolání obviněného J. Č., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 29. 10. 2009, č. j. 55 To 445/2009-65, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 4 T 115/2008, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá.
Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 6. 2009, č. j. 4 T 115/2008-53, byl obviněný J. Č. uznán vinným za jednání popsané pod bodem ad 1) výroku o vině trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 trestního zákona (tj. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“/) jako spolupachatel podle § 9 odst. 2 tr. zák., za jednání popsané pod bodem ad 2a) trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a za jednání popsané pod bodem ad 2b) trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Za to byl podle § 235 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 29. 10. 2009, č. j. 55 To 445/2009-65, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu. Za podmínek podle § 259 odst. 1 tr. ř. poté nově rozhodl, že se obviněnému podle § 235 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. ukládá souhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon se podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazuje do věznice s ostrahou. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 T 59/2006-89, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V ostatních výrocích ponechal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 29. 10. 2009 (§ 139 odst. 1 písm. a/ tr. ř.) a k témuž datu nabyl v nezrušených výrocích právní moci i rozsudek soudu prvního stupně (§ 139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř.).
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný J. Č. následně dovolání, aniž by výslovně specifikoval některý ze zákonem taxativně vymezených důvodů, na jehož základě své dovolání uplatňuje. V odůvodnění dovolání se omezil toliko na konstatování, že je podává „z důvodu porušení základního ústavního práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod“.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zjistil, že v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti
dovolání podle § 265a tr. ř. Dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř. per analogiam.
Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.).
K otázce, zda podané dovolání zároveň splňuje povinné obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř., učinil Nejvyšší soud následující závěry:
Podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se dovolání opírá.
V posuzovaném případě bylo dovolání obviněného J. Č. spolu s procesním spisem předloženo Nejvyššímu soudu poprvé 18. 4. 2011. Z obsahu podaného dovolání Nejvyšší soud zjistil, že v něm chybí jedna z obligatorních náležitostí obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., a sice povinný odkaz na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř.
Za výše konstatovaného stavu věci bylo povinností předsedkyně senátu soudu prvního stupně, aby ještě předtím, než podané dovolání předloží Nejvyššímu soudu, postupovala v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. a vyzvala dovolatele a jeho obhájce, aby ve lhůtě dvou týdnů doplnili chybějící náležitosti obsahu dovolání, a současně je upozornila, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Poněvadž v posuzovaném případě tento postup nebyl dodržen, vrátil Nejvyšší soud přípisem ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. 3 Tdo 527/2011, dovolání obviněného včetně procesního spisu bez meritorního rozhodnutí zpět soudu prvního stupně s tím, že v rámci řízení podle § 265h tr. ř. bude nejprve nutno odstranit zjištěné procesní nedostatky. Jinými slovy, obviněnému (tzn. i jeho obhájci) měla být dána možnost podané dovolání doplnit a jeho obsah - pokud jde o povinné náležitosti dovolání - uvést do souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání obviněného bylo poté Nejvyššímu soudu znovu předloženo dne 1. 9. 2011. Nejvyšší soud však k jeho projednání znovu nemohl přistoupit, neboť z procesního spisu bylo zjištěno, že předsedkyně senátu soudu prvního stupně zaslala výzvu k doplnění dovolání s upozorněním, že jinak bude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., pouze obhájci obviněného JUDr. Jaroslavu Beldovi a nikoli také obviněnému (dovolateli) J. Č. Spis byl tedy znovu vrácen soudu prvního stupně k řádnému dokončení řízení podle § 265h tr. ř.
Potřetí bylo dovolání obviněného Nejvyššímu soudu předloženo dne 23. 2. 2012. Z připojeného procesního spisu je již zřejmé, že soud prvního stupně v souladu s pokyny Nejvyššího soudu řízení konané podle § 265h tr. ř. provedl řádně. Výzva k odstranění vad dovolání ve smyslu ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. byla doručena obhájci obviněného JUDr. Beldovi dne 27. 7. 2011 (viz doklad o doručení na č. l. 100 spisu) a obviněnému dne 25. 1. 2012 (viz doklad o doručení na č. l. 108 spisu). V této výzvě byli oba výslovně upozorněni, že nedojde-li ve stanovené lhůtě 14 dnů od jejího doručení k doplnění dovolání tak, aby obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti, bude dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítnuto. Po marném uplynutí dvoutýdenní lhůty, kdy obviněný J. Č. zastoupený obhájcem JUDr. Jaroslavem Beldou na výzvu - jak plyne ze spisu - dovolání nedoplnil, bylo předloženo Nejvyššímu soudu, aby o něm rozhodl.
K dovolání obviněného se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). V přípise doručeném Nejvyššímu soudu již dne 11. 1. 2011 konstatoval, že dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. a že bylo povinností předsedkyně senátu soudu prvního stupně postupovat podle § 265h odst. 1 tr. ř. a vyzvat obviněného a jeho obhájce k jejich doplnění, což neučinila. Pro případ, že předsedkyně senátu soudu prvního stupně v budoucnu postup stanovený v § 265h odst. 1 tr. ř. dodrží - tj. vyzve obviněného a jeho obhájce k doplnění dovolání o chybějící náležitosti - a obviněný prostřednictvím obhájce na tuto výzvu ve stanovené lhůtě dvou týdnů patřičně nezareaguje, tj. dovolání požadovaným způsobem nedoplní, navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. s tím, že nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Současně připomněl, že navrhované rozhodnutí lze podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinit v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání vyslovil státní zástupce i pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal učinit jiné než navrhované rozhodnutí (§ 265r odst. 1 písm. c/ tr. ř.).
Ve shora uvedených souvislostech považuje Nejvyšší soud za nezbytné poznamenat, že zákonodárce si byl nepochybně vědom zvýšených nároků, jež na dovolatele klade obsah a poměrně úzké vymezení jednotlivých dovolacích důvodů. Proto je v § 265d odst. 2 tr. ř. stanoveno, že obviněný může podat dovolání zásadně jen prostřednictvím obhájce. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kde přesné vymezení obsahových náležitostí mimo jiné limituje přezkumnou činnost Nejvyššího soudu (tzv. omezený revizní princip). Obhájce jako osoba znalá práva (resp. jako osoba, u níž se znalost práva předpokládá) by měl zaručovat, aby právní složitost spojená s podáním dovolání nebyla na újmu možnosti využití tohoto mimořádného opravného prostředku obviněným, který zpravidla potřebné právní znalosti nemá. V případě dovolatele J. Č. byla podmínka uvedená v § 265d odst. 2 tr. ř. splněna. Přes tuto skutečnost podané dovolání postrádalo obsahové náležitosti podle § 265f odst. 1 tr. ř., ačkoliv napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje příslušné poučení (§ 125 odst. 3 tr. ř.). Soud prvního stupně dovolateli a jeho obhájci navíc zaslal výzvu k odstranění obsahových vad dovolání (§ 265h odst. 1 tr. ř.), v níž je mj. obsaženo i výslovné upozornění na obligatorní postup podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (tj. odmítnutí dovolání), nebudou-li chybějící náležitosti dovolání ve stanovené lhůtě doplněny (č. l. 101 spisu).
Takový postup není pouhým formalismem, neboť je nutno vzít v úvahu, že od obsahu podaného dovolání (mj. od odkazu na zákonný dovolací důvod) se odvíjí šíře (vymezení) dovolacího přezkumu a možné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit. To znamená, že dovolací soud musí mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl přezkoumávat napadené rozhodnutí a případně prolomit jeho právní moc.
Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje- li náležitosti obsahu dovolání. Poněvadž v posuzovaném případě shledal, že dovolání obviněného J. Č. neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., rozhodl o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 29. února 2012
Předseda senátu: JUDr. Eduard Teschler