3 Tdo 290/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. března 2005 dovolání obviněného M. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2004, sp. zn. 10 To 141/2004, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 5/2004, a rozhodl t a k t o :
Dovolání M. K. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 1 T 5/2004, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, a byl odsouzen podle § 241 odst. 3 tr. zákona k trestu odnětí svobody na 7 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit matce poškozené – J. V. škodu ve výši 75,- Kč a podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená se zbytkem uplatněného nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný v přesně nezjištěné době dne 23. 4. 2004 od 00.00 hod. do 01.00 hod. po pravé straně silnice ve vzdálenosti 200 m od motelu A. v Č. n. L., okr. H. K., ve směru na J., po předchozím požívání alkoholických nápojů, strhl poškozenou M. V. za vlasy do příkopu, když předtím slovně vykřikl požadavek na vykonání pohlavního styku s poškozenou, ležel na ní svým tělem, zatímco poškozená ležela na zádech, vyhrnul jí šaty do pasu a roztrhal na ní spodní kalhotky a snažil se ji osahávat na prsou a přirození, když předtím si sám rozepnul kalhoty a opasek, poškozená se jeho jednání bránila slovně, křikem, načež ji chytil pod krkem, brečela, svýma rukama jej odstrkávala, až se jí podařilo obžalovaného odstrčit a z místa činu utekla, a takto si obžalovaný počínal, přestože věděl, že poškozená je mladší patnácti let.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 4. 11. 2004 Vrchní soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. 10 T 141/2004 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti usnesení Vrchního soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové dovolání, ve kterém napadá jak výrok o vině, tak výrok o trestu odsuzujícího rozsudku, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku vyslovuje názor, že došlo k nesprávnému vyhodnocení skutkového zjištění a potažmo i k nesprávné trestně právní kvalifikaci. Dle jeho názoru nelze z provedeného dokazování zcela přesvědčivě dospět k závěru, že se pokusil poškozenou znásilnit, že jednání poškozené považoval po celou dobu za vstřícné, dále že její odpor v době vzájemného fyzického kontaktu nedosahoval takové intenzity, aby musel naprosto přesvědčivě zjistit, že nejde o odpor fiktivní. Poškozená dle jeho názoru oznámením pokusu o znásilnění řešila vlastní svízelnou situaci ve vztahu k matce, dále rozhodně popírá, že by mu byl znám faktický věk poškozené. Soudům obou stupňů vytýká neúplné dokazování, povrchnost při hodnocení důkazů, tvrdí, že dokazování mělo být doplněno o výpověď dalších svědků. S ohledem na tyto
námitky vytýká nesprávné právní posouzení skutku.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby věc přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě aby ve věci rozhodl sám dle § 265m odst. 1 tr. řádu.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten jednak upozorňuje na nízkou kvalitu podaného dovolání / nejasné promísení dvou výslovně uplatněných dovolacích důvodů, nedostatečné odůvodnění dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, námitky obviněného proti uloženému trestu při současném neuplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, jakož i nepřesný petit dovolání/, především ale upozorňuje na skutečnost, že dovolatel svá tvrzení o nesprávném hmotně právním posouzení skutku opírá o odlišně formulovaná skutková zjištění, než která jsou uvedena v popisu skutku v rozhodnutí soudu prvního stupně. Protože se tedy obviněný domáhá v zásadě toliko odlišného zhodnocení provedených důkazů, než jak je provedl soud prvního stupně a schválil soud odvolací, podává návrh, aby dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný v něm sice formálně uplatňuje zmíněný dovolací důvod, ve zjevném rozporu s tím však vznáší námitky právě proti skutkovým zjištěním, prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Na jedné straně se tedy obviněný snaží charakterizovat své dovolání jako dovolání odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na druhé straně však tím, že se cestou dovolání ve skutečnosti domáhá nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, usiluje o navození takové procesní situace, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně.
V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení. Nejvyšší soud přitom musí vycházet ze skutečného obsahu dovolání, nikoli z jeho formálního označení včetně označení dovolacího důvodu.
Obviněný dále výslovně uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, ale nikterak relevantně nezdůvodnil, v čem by naplnění tohoto dovolacího důvodu mělo spočívat. Protože – jak výše vysvětleno – v daném případě nebyl naplněn ani jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu a dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu byl uplatněn toliko formálně, přičemž obsah dovolání ani tomuto uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídá, je zjevné, že obsah dovolání není v souladu ani s dovolacím důvodem dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání sice formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněným dovolacím důvodům neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného M. K. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 16. března 2005
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h