3 Tdo 330/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. března 2006 o dovolání podaném V. P., (matkou obviněného A. P.), proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 446/2005 ze dne 1. 12. 2005, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 8 PP 201/2005, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání o d m í t á .
Usnesením Městského soudu v Brně sp. zn. 8 PP 201/2005 ze dne 8. 11. 2005 byl dovolatel podle § 61 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v trvání čtyřicetidvou měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 107/2004 ze dne 8. 11. 2005. Podle § 63 odst. 1 tr. zák. mu byla stanovena zkušební doba v trvání čtyř roků a současně podle § 63 odst. 3 tr. zák. mu bylo uloženo, aby uhradil škodu, kterou svým jednáním způsobil.
V předmětné věci podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 7 To 446/2005 ze dne 1.12.2005 tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu (dále jen tr. ř.), napadené usnesení zrušil a současně podle § 61 odst. 1 tr. zák. žádost A. P. o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 9 T 107/2004 ze dne 17. 1. 2005, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 267/2005 ze dne 22. 7. 2005, zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podala matka obviněného A. P. V. P. dovolání, a to včas, prostřednictvím obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že její dovolání směřuje proti jedinému výroku, kterým bylo zrušeno citované rozhodnutí Městského soudu v Brně sp. zn. 8 PP 201/2005 ze dne 8. 11. 2005.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací především přezkoumal, zda jsou v dané věci splněny zákonné podmínky vymezující vůbec přípustnost takto podaného dovolání, a to z hlediska ustanovení § 265a tr. ř., a shledal, že dovolání přípustné není. To proto, že podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. potom obsahuje taxativní výčet rozhodnutí, které se pro řízení o dovolání považují za rozhodnutí ve věci samé.
Rozhodnutí předcházející podanému dovolání a tímto dovoláním napadnuté pak nelze podřadit pod žádné z těch rozhodnutí, které zákon ve výše uvedeném taxativním výčtu uvedeného v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. uvádí. Takto tedy nebylo předmětným dovoláním napadeno rozhodnutí ve věci samé, a proto se jedná o dovolání, které není přípustné.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout jako dovolání, které není přípustné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
K posuzované věci je na místě dodat, že takto podané dovolání vzal obviněný A. P. zpět, a to prostřednictvím svého obhájce přípisem, který obdržel dovolací soud dne 21. 3. 2006. Uvedené zpětvzetí dovolání však předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky nemohl podle ustanovení § 265g odst. 1, 2 tr. ř. vzít na vědomí, protože dovolání podala matka obviněného A. P. a nikoli on sám. Konečně je na místě znovu připomenout, že dovolání podala matka obviněného, která není takto z hlediska ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř. k podání dovolání osobou oprávněnou, a s ohledem na uvedené proto nebylo potřebné ani jí podané dovolání postupem podle § 265h odst. 2 tr. ř. v opisu doručovat státnímu zástupci k písemnému vyjádření (nejde o dovolání obviněného samotného).
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 29. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka