3 Tdo 476/2023-547
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 6. 2023 o dovolání, které podal obviněný P. K., nar. XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, sp. zn. 5 To 271/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 51 T 132/2020, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. odmítá.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 51 T 132/2020, byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého dopustil skutkem popsaným ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku.
2. Za to byl jmenovaný obviněný odsouzen podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a 6 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku bylo dále obviněnému uloženo, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, a za použití § 67 odst. 1 tr. zákoníku, § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen i peněžitý trest ve výměře 20 celých denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 1 000, celkem tedy ve výši 20 000 Kč. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), bylo dále obviněnému uloženo zaplatit poškozené společnosti Stavebniny DEK, a. s., na náhradě škody částku ve výši 117 782 Kč.
3. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 7. 2022, sp. zn. 5 To 271/2021, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.
4. Jednalo se již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu v této trestní věci, kdy napoprvé rozsudkem ze dne 20. 10. 2021, sp. zn. 5 To 271/2021, rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek nalézacího soudu zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 226 písm. b) tr. ř. obviněného zprostil obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 1 ZT 56/2020, jímž mu bylo kladeno za vinu spáchání skutku kvalifikovaného jako přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. K dovolání nejvyššího státního zástupce bylo však toto rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2022, sp. zn. 3 Tdo 137/2022. Zrušena byla také všechna rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a odvolacímu soudu bylo přikázáno věc znovu projednat a rozhodnout.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 5 To 271/2021, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Ing. Petry Bělicové blanketní dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., přičemž se zavázal toto své dovolání náležitě odůvodnit včetně uvedení konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve lhůtě 5 dnů.
6. Do doby rozhodování Nejvyššího soudu nicméně obviněný své dovolání o chybějící náležitosti nedoplnil.
7. Dovolání obviněného bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která upozornila na to, že obviněným přislíbený termín doplnění obsahových náležitostí podaného dovolání dodržen nebyl a nestalo se tak ani po výzvě nalézacího soudu ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř. ze dne 30. 1. 2023, ani po její urgenci ze dne 9. 3. 2023. Popsaný stav obsahové stránky dovolání obviněného P. K. se podle aktuálního zjištění státní zástupkyně nikterak nezměnil.
8. Státní zástupkyně připomněla, že podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle jeho obecných náležitostí uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu a z jakých dovolacích důvodů se napadá a čeho se obviněný domáhá včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu.
9. V daném případě obviněný prostřednictvím podaného dovolání sice odkázal na zákonné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., avšak kromě obecné výhrady o nesprávném právním posouzení skutku neuvedl žádné konkrétní námitky, které by měly vztah k jím uplatněným dovolacím důvodům. Absentuje rovněž návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ačkoliv došlo k výzvě samosoudce nalézacího soudu podle § 265h odst. 1 tr. ř. doprovázené náležitým poučením, nesetkal se tento předepsaný procesní postup s odpovídající reakcí obhájkyně obviněného, a to ani po několikanásobném uplynutí tam uvedené dvoutýdenní lhůty.
10. Za uvedeného stavu tak podle státní zástupkyně není pochyb o tom, že podané dovolání není z hlediska svého obsahu způsobilé k tomu, aby se jím Nejvyšší soud zabýval v rámci svého přezkumného postupu podle § 265i odst. 3 tr. ř., neboť je dán důvod k jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. pro nesplnění jeho obsahových náležitostí.
11. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Vyjádřila přitom souhlas s tím, aby Nejvyšší soud podle § 265r odst. 1 tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
III. Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., že bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Současně však zjistil, že podaný mimořádný opravný prostředek nesplňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
13. V projednávané věci podal obviněný dne 17. 10. 2022 prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Ing. Petry Bělicové blanketní dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 5 To 271/2021, kterým bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti odsuzujícímu rozsudku nalézacího soudu. Uvedl v něm, že dovoláním napadá rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, a poukázal na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Zavázal se rovněž dovolání náležitě odůvodnit, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve lhůtě 5 dnů.
14. Z předloženého spisového materiálu vyplývá, a Nejvyšší soud to i ověřil, že k avizovanému doplnění dovolání o chybějící náležitosti dosud nedošlo, a to i přesto, že samosoudce nalézacího soudu obviněného prostřednictvím jeho obhájkyně vyzval postupem podle § 265h odst. 1 tr. ř. k doplnění náležitostí obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. Stalo se tak jednak přípisem ze dne 30. 1. 2023, doručeným obhájkyni obviněného dne 1. 1. 2023, a jednak přípisem ze dne 9. 3. 2023, doručeným obhájkyni obviněné dne 10. 3. 2023. Obviněný byl upozorněn, že v případě nedoplnění povinných náležitostí obsahu dovolání bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Ani na jednu z uvedených výzev obviněný, resp. jeho obhájkyně nereagovala a do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu dovolání o povinné náležitosti nedoplnila.
15. Podle § 265f odst. 1 věty první tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
16. V posuzovaném případě není v dovolání obviněného, ačkoliv v něm jsou citovány dva dovolací důvody [§ 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.], uvedeno, z jakých důvodů obviněný rozhodnutí odvolacího soudu napadá, resp. z jakých důvodů jsou podle jeho názoru naplněny jím citované dovolací důvody. Současně není uvedeno, čeho se obviněný domáhá, přičemž není uveden ani konkrétní návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud je přitom oprávněn napadené rozhodnutí přezkoumat toliko v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání (§ 265i odst. 3 tr. ř.).
17. Jelikož obviněný (resp. jeho obhájkyně) podané dovolání o povinné náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku nedoplnil, ačkoliv k tomu byl samosoudcem soudu prvního stupně opakovaně vyzván, přičemž obhájkyní avizovaná lhůta i lhůty stanovené samosoudcem nalézacího soudu již dávno marně uplynuly, nemohl Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu pro nedostatek obsahových náležitostí dovolání přezkoumat. V. Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
18. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud o dovolání obviněného P. K. rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání.
19. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 14. 6. 2023
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu