3 Tdo 556/2011-24
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4.
května 2011 o dovolání, které podal obviněný B. K., proti usnesení Krajského
soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 20. 1. 2011, č. j. 6 To 596/2010-829,
jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod
sp. zn. 2 T 290/2009, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 30. 11. 2010, č. j. 2 T
290/2009-799, byl obviněný B. K. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a
jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst.
1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 (dále jen
„tr. zákoník“), dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle § 21
odst. 1 tr. zákoníku, dílem ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku
k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku na tom skutkovém základě, že:
„1) v přesně neustanovené době od počátku roku 2006 do 4. června 2007 v K. a
okolí, bez povolení opakovaně vyráběl psychotropní látku metamfetamin
(pervitin), kdy za účelem výroby pervitinu si opatřoval potřebné suroviny nebo
zajišťoval místa k dovaření pervitinu, vyrobený pervitin užíval jednak pro svou
vlastní potřebu a jednak s touto psychotropní látkou obchodoval s jinými
osobami, kdy za tímto účelem:
P. Ž., od ledna 2006 do června 2007 cca ve 180 případech předal pervitin v
nezjištěném množství, a to částečně zadarmo, částečně za protislužbu, částečně
po 200 Kč za dávku,
L. H., od přesně nezjištěného dne roku 2006 do června 2007, nejméně v 1 případě
předal pervitin,
R. A., v přesně nezjištěné době od ledna 2006 do prosince 2006, a to v 1
případě v Holešově zadarmo předal pervitin,
2) v přesně neustanovené době od 11. 1edna 2008 do 8. 7. 2009 v K. a okolí, bez
povolení opakovaně vyráběl psychotropní látku metamfetamin (pervitin), kdy za
účelem výroby pervitinu si opatřoval potřebné suroviny nebo zajišťoval místa k
dovaření pervitinu, v období od 5. 6. 2009 do 12. 6. 2009 objednával ve třech
případech přímo v lékárně tzv. kália, důležitou ingredienci k výrobě pervitinu,
vyrobený pervitin užíval jednak pro svou vlastní potřebu a jednak s touto
psychotropní látkou obchodoval s jinými osobami, kdy za tímto účelem
P. Ž., od dubna 2008 do 7. 7. 2009 cca ve 120 případech předal pervitin ve
nezjištěném množství, a to částečně zadarmo, částečně za protislužbu, částečně
po 200,- Kč za dávku, přičemž v samotné době od 23. 5. 2009 do 7. 7.2009, v
rámci telefonické komunikace prostřednictvím telefonního čísla došlo k předáni
pervitinu minimálně v 11 případech minimálně za částku 2.000, - Kč a dle SMS
zpráv minimálně v 6 případech za částku minimálně 900,- Kč, kdy ve 4 případech
mu pervitin sám nabízí,
L. G., komunikujícímu v době od 9. 6. 2009 do 17. 6. 2009 na telefonním čísle,
předal pervitin minimálně v 5 případech v nezjištěném množství, a to částečně
zadarmo, částečně za protislužbu a částečně za 200,- Kč za dávku,
L. H., od přesně nezjištěného dne od ledna 2008 do přesně nezjištěného dne roku
2009, v přesně nezjištěném počtu případů v nezjištěném množství předal pervitin
ve dvou případech, částečně za 200,- Kč za dávku, částečně zadarmo či
protislužbu, přičemž v samotné době od 19. 5. 2009 do 29. 6. 2009 v rámci
telefonické komunikace prostřednictvím telefonního čísla (C. s.) došlo k
jednání o předání pervitinu minimálně v 6 případech za částku minimálně
1.200,- Kč a dle SMS zpráv k jednáni o předání pervitinu minimálně ve 2
případech za částku minimálně 500,- Kč,
s M. H., komunikujícím v době od 2. 6. 2009 do 3. 7. 2009 na telefonním čísle,
došlo k jednání o předání pervitinu nejméně ve 4 případech za částku 1.700,-
Kč, kdy z toho minimálně v 1 případě v K. v restauraci H. k předání pervitinu
došlo,
s K. K., komunikující v době od 21. 5. 2009 do 3. 7. 2009 na telefonních
číslech, nejméně ve 14-ti případech jednal o předání pervitinu za částku
nejméně 1.300,- Kč, k samotnému předání pervitinu pak došlo minimálně v 5
případech,
L. S., od přesně neustanovené doby roku 2008 do 11. 6. 2008 předal minimálně v
10 případech v přesně nezjištěném množství pervitin za částky 300,- Kč až 400,-
Kč, a to v Kroměříži a okolí, za celkovou částku nejméně 2.000,- Kč,
Z. G., komunikujícímu v době od 21. 5. 2009 do 4. 7. 2009 na telefonním čísle,
dle SMS zpráv nejméně v 8 případech slibuje částečně za 1.600,- Kč a částečně
výměnou za čisté injekční stříkačky, cigarety, věci k výrobě a zajištění místa
k výrobě,
s M. P., komunikujícím v době od 21. 5. 2009 do 26. 6. 2009 na telefonním čísle
(C. s.), podle telefonických hovorů nejméně v 7 případech komunikuje o předání
pervitinu za 1.300,- Kč, k samotnému předání pervitinu dochází minimálně ve 2
případech,
R.
A., v přesně nezjištěné době od ledna 2008 do května 2009, v 1 případě
předal pervitin v přesně nezjištěném množství, a to v herně S. v K. za 500, -
Kč,
P. H., od přesně nezjištěného dne 2008 do přesně nezjištěné doby roku 2009,
nejméně v 10 případech předal pervitin v množství cca 10 gramů za částku cca
5.000,- Kč, kdy za jednotlivé dávky platil od 500,- Kč do 1.500,- Kč,
J. D., v přesně nezjištěné době od května 2008 do října 2008, nejméně ve 20
případech předal pervitin v přesně nezjištěném množství, většinou protislužbou
jako odpis z vypůjčených peněz, zajištění místa k výrobě pervitinu či
protislužbu v podobě sexuálního styku,
J. P., v přesně nezjištěné době od ledna 2008 do června 2009 předal nejméně ve
3 případech v přesně nezjištěném množství pervitin za 1.000,- Kč, kdy v 1
dalším případě o předání pervitinu jednal,
s P. K., komunikujícím v době od 30. 5. 2009 do 4. 7. 2009 na telefonním čísle,
minimálně v 8 případech jednal o předání pervitinu za částku nejméně 3.400,-
Kč, kdy mu nabízel pervitin sám minimálně ve 4 případech,
s osobou R., komunikující v době od 23. 5. 2009 do 3. 7. 2009 na telefonním
čísle, minimálně v 1 případě jednal o předání pervitinu za nejméně 100,- Kč,
s osobou P. K., komunikujícího dne 26. 5. 2009 na telefonním čísle, v 1 případě
jednal o předání nejméně 1 gramu pervitinu,
s osobou L., komunikující v době od 26. 6. 2009 do 5. 7. 2009 na telefonním
čísle, minimálně v 1 případě jednal o předání pervitinu v přesně nezjištěném
množství,
s osobou P. M., komunikující v době od 26. 5. 2009 do 30. 6. 2009 na telefonním
čísle, minimálně ve 2 případech jedná o předání pervitinu za částku 500,- Kč,
kterému dne 30. 6. 2009 pervitin sám nabízí,
s osobou vystupující pod přezdívkou H., komunikující ve dnech 28. 5. 2009, 3. 7. 2009 a 7. 7. 2009 na telefonním čísle, nejméně v 1 případě jedná o předání
pervitinu za 500,-Kč,
s K. F., komunikující v době od 23. 5. 2009 do 8. 7. 2009 na telefonních
číslech, minimálně ve 3 případech jedná o předání pervitinu za nejméně 800,- Kč
a dále výměnou za mobil, notebook a čisté injekční stříkačky,
s D. J., komunikující v době 22. 5. 2009 do 23. 5. 2009 na telefonním čísle,
jedná ve 2 případech o předání pervitinu, v 1 případě za věci potřebné k výrobě
pervitinu, a to za olej, tedy kyselinu solnou a železo čili jódy,
se Z. T., komunikující v době od 21. 5. 2009 do 22. 5. 2009 na telefonním
čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu,
s osobou M., komunikující v době od 6. 6. 2009 do 5. 7. 2009 na telefonním
čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku 100,- Kč + 1 gram
hašiše,
s J. T., komunikujícím v době od 19. 5. 2009 do 30. 5. 2009 na telefonních
číslech ve 2 případech jedná o předání pervitinu,
s osobou L., komunikujícím dne 19. 5. 2009 na telefonním čísle, v 1 případě
jedná o předání pervitinu za částku 500,- Kč,
s blíže neustanovenou osobou, komunikující v době od 1. 6. 2009 do 14. 6. 2009
na telefonním čísle, ve 3 případech jedná o předání pervitinu výměnou za
krabice léčiv,
s osobou O., komunikujícím dne 16. 6.
2009 na telefonním čísle, v 1 případě
jedná o předání pervitinu za částku 300,- Kč,
s osobou A., komunikující v době od 22. 5. 2009 do 25. 5. 2009 na telefonním
čísle, ve 2 případech jedná o předání pervitinu za částku celkem 1.000,- Kč,
s osobou D., komunikující v době od 25. 5. 2009 do 3. 6. 2009 na telefonních
číslech, v 1 případě jedná o předání pervitinu celkem za částku 300,- Kč, a
kterému sám pervitin nabízí,
s osobou vystupující pod přezdívkou B., komunikujícím v době od 4. 6. 2009 do
5. 7. 2009 na telefonním čísle, nejméně v 8 případech jedná o předání pervitinu
za částku nejméně za 5.100,- Kč, a kterému dle SMS zpráv ve 4 případech sám
pervitin nabízí,
s osobami V. a Z., komunikujícími v době od 27. 5. 2009 do 6. 7. 2009 na
telefonním čísle, kdy jedná o předání pervitinu V. v 1 případě za 500,- Kč a Z. v 1 případě za 500,- Kč, kdy v 1 případě jim oběma přislíbí předat nezjištěné
množství pervitinu a posílá je koupit do lékárny krabky čili léky,
s osobou P. od M., komunikující dne 29. 5. 2009 na telefonním čísle, v 1
případě jedná o předání pervitinu za částku 300,- Kč v K. u D.,
s osobou Z., komunikující v době od 2. do 3. 7. 2009 na telefonních číslech, v
1 případě jedná o předání pervitinu za 400,- Kč,
s osobou vystupující pod přezdívkou M., komunikující ve dnech 7. 7. až 8. 7. 2009 na telefonních číslech, v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku
400,- Kč, přičemž ho posílá do lékárny koupit krabky čili léčiva,
s osobou vystupující pod přezdívkou M., komunikující ve dnech 28. 6. - 29. 6. 2009 na telefonním čísle T. S., v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku
500,- Kč,
s M. L., komunikující v době 26. 5. 2009 až 16. 6. 2009 na telefonním čísle, v
1 případě jednal o předání pervitinu,
s osobou R., komunikujícím v době od 22. 5. 2009 do 3. 7. 2009 na telefonním
čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku 300,- Kč ,
s A. D., komunikujícím v době od 23. 5. 2009 do 30. 6. 2009 na telefonním
čísle, podle SMS zpráv a telefonních hovorů v 6 případech jedná o předání
pervitinu za částku 1.500,- Kč, kdy ve 2 případech mu pervitin sám nabízí,
s osobou L., komunikující v době od 27. 5. 2009 do 26. 6. 2009 na telefonním
čísle K. K., v 1 případě jedná o předání pervitinu za 500,- Kč,
s M. V., komunikující v době od 22. 5. 2009 do 5. 7. 2009 na telefonním čísle,
ve 12 případech jedná o předání pervitinu minimálně za částku 3.550,- Kč, a
které sám nabízel pervitin v 7 případech,
s osobou S., komunikující ve dnech 7. 6. 2009 a 5. 7. 2009 na telefonním čísle,
v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku 200,- Kč,
s osobou vystupující pod přezdívkou N., komunikující ve dnech 21. 5. 2009 a 26. 5. 2009 na telefonním čísle, ve 2 případech jedná o předání pervitinu celkem za
částku 1.600,- Kč,
s osobami L. a F. K., komunikujícími v době od 22. 5. 2009 do 5. 7. 2009 na
telefonních číslech, a na telefonním čísle H. K., kdy s F. K. podle SMS zpráv
ve 2 případech jedná o předání pervitinu za částku celkem 1.000,- Kč a dle
telefonických hovorů ve 3 případech jedná o předání pervitinu za částku
minimálně 800,- Kč a s L.
dle telefonických hovorů v 1 případě jedná o předání
pervitinu za 350,- Kč,
s blíže neustanovenou osobou komunikující dne 14. 6. 2009 na telefonním čísle,
v 1 případě jedná o předání pervitinu podle SMS zpráv v nezjištěném množství a
čisté injekční stříkačky za mobilní telefon,
s osobou vystupující pod přezdívkou J. , komunikující ve dnech 14. 6. - 15. 6. 2009 na telefonním čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku
1.500,- Kč,
s E. J., komunikující v době od 22. 5. 2009 do 7. 7. 2009 na telefonním čísle,
podle telefonní komunikace v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku
nejméně 500,- Kč,
s osobou M., komunikující v době od 10. 6. 2009 do 26. 6. 2009 na telefonním
čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu výměnou za léčiva,
s osobou vystupující pod přezdívkou N., komunikující v době od 19. 5. 2009 do
4. 7. 2009 na telefonních číslech M. N., minimálně ve 3 případech jedná o
předání pervitinu,
s M. R., komunikující ve dnech 23. 5. 2009, 31. 5. 2009 a 5. 7. 2009 na
telefonním čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu za částku 200,- Kč,
s I. P., komunikujícím v době 27. 5. 2009 do 7. 7. 2009 na telefonním čísle,
podle telefonní komunikace ve 2 případech jedná o předání pervitinu, kdy v
jednom případě mu pervitin sám nabízí,
s osobou L., komunikujícím v době od 23. 5. 2009 do 6. 7. 2009 na telefonním
čísle, podle telefonní komunikace v 9 případech jedná o předání pervitinu za
částku 100,- Kč a ve 2 případech mu pervitin sám nabízí,
s osobou vystupující pod přezdívkou L., komunikující v době od 25. 5. 2009 do
25.6.2009 na telefonním čísle, v 1 případě jedná o předání pervitinu v hodnotě
500,- Kč,
s A. H., komunikující v době od 22. 5. 2009 do 5. 7. 2009 na telefonním čísle,
podle telefonických hovorů v 1 případě jedná o předání pervitinu v nezjištěném
množství, kdy jí pervitin sám nabízí,
s J. Š., a vystupujícím pod přezdívkou B., komunikujícím ve dnech 30. 6. 2009 a
3. 7. 2009 na telefonním čísle, ve 2 případech jedná o předání pervitinu v
přesně nezjištěném množství, kdy ho posílá koupit dvě krabice léčiv do lékárny,
s osobou J., komunikujícím v době od 21. 5. 2009 do 15. 6. 2009 na telefonním
čísle, podle telefonní komunikace ve 2 případech jedná o předání pervitinu za
částku nejméně 400,- Kč , kdy v 1 případě mu pervitin sám nabízí,
s R. Z., komunikujícím v době od 24. 5. 2009 do 25. 6. 2009 na telefonním čísle
a čísle M. Š., minimálně v 1 případě jedná o předání pervitinu,
s L. S., komunikující dne 16. 6. 2009 na telefonním čísle, které sám nabízí
pervitin v 1 případě, kdy tato odmítá,
s L. V., se kterým se dne 8. 7. 2009 domlouvá na předávce pervitinu za částku
500,- Kč, kdy k předání nedojde z důvodu zadržení obžalovaného policií těsně
před předáním,
tedy minimálně za období od 19. 5. 2009 do 8. 7.
2009 byl v kontaktu s nejméně
59 osobami, se kterými komunikoval o možnosti výroby, dovozu, nabídky,
zprostředkování, předání či prodeje pervitinu, popřípadě prekurzorů sloužících
k výrobě pervitinu, kdy za celé toto období takto v 28 případech nabídl
pervitin jiným osobám a 11 osobám předal buďto za úplatu či zdarma pervitin
nejméně ve 179 případech za celkovou doloženou částku ve výši nejméně 11.800,-
Kč, u Ing. Ž. pak několik desítek tisíc, kdy v dalších 133 případech jedná s
celkem 52 osobami o předání pervitinu“.
Podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody
v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku
zařazen do věznice s ostrahou.
O odvoláních obviněného a státního zástupce, který je podal v neprospěch
obviněného toliko do výroku o trestu, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v
Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 20. 1. 2011, č. j. 6 To 596/2010-829,
jímž obě odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Rozsudek soudu
prvního stupně tak nabyl právní moci dne 20. 1. 2011 (§ 139 odst. 1 písm. b/
cc/ tr. ř.).
Proti shora citovanému rozhodnutí odvolacího soudu a současně i proti rozsudku
soudu prvního stupně podal následně dovolání již pouze obviněný B. K., přičemž
uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel připomněl, že
soud prvního stupně nerozhodoval shora citovaným rozsudkem v jeho trestní věci
poprvé, když jeho první rozhodnutí ze dne 14. 9. 2010, č. j. 2 T 290/2009-761,
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, zrušil usnesením ze dne 20. 10. 2010, č.
j. 6 To 472/2010-780. V tomto zrušujícím usnesení odvolací soud upozornil na
to, že se v daném případě nejednalo jen o jeden zločin podle § 283 odst. 1,
odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, avšak současně upozornil soud prvního stupně na
zásadu zákazu reformace in peius, když odvolání státního zástupce směřovalo jen
do výroku o uloženém trestu. Dovolatel je přesvědčen, že soud prvního stupně
mohl výše uvedenou zásadu zákazu změny k horšímu dodržet pouze za předpokladu,
že by jeho jednání právně posuzoval pouze jako dva samostatné přečiny podle §
283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž trest by byl ukládán podle tohoto zákonného
ustanovení. Proto v závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky
usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 20. 1. 2011, č. j. 6
To 596/2010-829, podle ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu zrušil,
a to s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a podle ustanovení
§ 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, aby
věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek
§ 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci, jemuž
byl doručen dne 6. 4. 2011. Přípisem doručeným soudu prvního stupně dne 18. 4.
2011 pověřená státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že
po seznámení se s obsahem podaného dovolání se k němu Nejvyšší státní
zastupitelství věcně vyjadřovat nebude. Současně vyjádřila výslovný souhlas s
projednáním věci v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm.
c) tr. ř.
Obviněný B. K. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k
podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho
bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě
(§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr.
ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v
ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§
265c tr. ř.) dále zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky
přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné
podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu
druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti
rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) obviněného
proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byl uznán
vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř.,
bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný
dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř., na který je v dovolání odkazováno.
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném
hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je
určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady
spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem
hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s
poukazem na uvedený dovolací důvod se není možné domáhat přezkoumání skutkových
zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Soudy zjištěný skutkový
stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání
hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy
byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s
příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu
proto nelze hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst.
5, odst. 6 tr. ř. Dovolací soud přitom musí vycházet ze skutkového stavu tak,
jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve
výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen
zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání
v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový
stav.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dovolatel svou námitkou, že jeho skutek byl
nesprávně právně posouzen jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s
omamnými a psychotropními látkami a s jedy i podle § 283 odst. 2 písm. c) tr.
zákoníku, ačkoliv tato kvalifikace nepřicházela s ohledem na zásadu zákazu
reformace in peius v opakovaném řízení před soudem prvního stupně v úvahu,
uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. právně relevantně.
Při posuzování opodstatněnosti podaného dovolání dospěl Nejvyšší soud k
následujícím závěrům:
Předně je nutno připomenout, že Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, ve svém
zrušujícím usnesení ze dne 20. 10. 2010, č. j. 6 To 472/2010-780, vytkl soudu
prvního stupně jednak nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí ve smyslu § 258 odst.
1 písm. b) tr. ř., kdy odůvodnění tohoto rozhodnutí dle jeho názoru nebylo v
intencích § 125 odst. 1 tr. ř., a dále dílčí nedostatky v hodnocení důkazů,
zejména pokud šlo o kontakty obviněného s posledními dvěma osobami uvedenými ve
výroku rozsudku - svědky L. S. a L. V. Zároveň upozornil na to, že z výroku
napadeného rozsudku vůbec nevyplývá skutečnost, že v inkriminovanou dobu od
počátku roku 2006 do 8. 7. 2009 se obviněný po dobu půl roku nacházel ve výkonu
trestu odnětí svobody a v této době tedy trestnou činnost páchat, resp.
pokračovat v ní nemohl. Vzhledem k tomuto přerušení trestné činnosti tak bylo
jeho jednání dle poukazu odvolacího soudu namístě posoudit jako dva vícečinně
se sbíhající trestné činy. V této souvislosti nicméně odvolací soud upozornil
na to, že věc se po zrušení rozsudku vrací soudu prvního stupně z podnětu
odvolání obviněného a při případné nové právní kvalifikaci jeho jednání bude
třeba dbát zásady zákazu reformace in peius, která pak nedovoluje rozhodnout
způsobem pro obviněného méně příznivým, než jak bylo rozhodnuto v
předcházejícím (zrušeném) rozsudku.
K samotné právní kvalifikaci jednání obviněného je třeba nejprve v obecné
rovině uvést, že trestný čin (zločin) nedovolené výroby a jiného nakládání s
omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku
spáchá ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne,
zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává
omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed. Podle odstavce 2 písm. c)
cit. ustanovení se tohoto trestného činu (zločinu) dopustí pachatel, jestliže
čin uvedený v odstavci 1 spáchá ve značném rozsahu. Pojem „značného rozsahu“
jako okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby je pojmem poměrně novým
a ve výkladové praxi soudů činí určité obtíže.
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vychází z toho, že u tzv. „drogových
deliktů“ je v každém konkrétním případě při posouzení toho, zda jej pachatel
spáchal ve větším, značném či velkém rozsahu, třeba hodnotit vedle kvantity
drogy, s níž bylo nedovoleně nakládáno, i další skutkové okolnosti. Například
podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 463/2010 ze dne 12. 5.
2010 určitý typ rozsahu (větší rozsah, značný rozsah, velký rozsah) nezávisí
jen na konkrétním množství a kvalitě omamné nebo psychotropní látky, ale je ji
třeba dovodit i z dalších okolností konkrétního případu (např. z toho, o jakou
z omamných nebo psychotropních látek se jednalo, z výše peněžní částky, kterou
pachatel výrobou či prodejem omamné nebo psychotropní látky utržil nebo utržit
chtěl či mohl, délky doby, po níž pachatel s touto látkou neoprávněně nakládal,
eventuálně pro jaký či jak velký okruh osob byla určena a jaká byla intenzita
možné újmy, jež z účinků inkriminované drogy hrozila. Z toho vyplývá, že v
každém posuzovaném případě se nelze (primárně) obejít bez přihlédnutí k tomu, o
jakou omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed šlo a zároveň jaký
byl kvantifikační rozsah činu. Vedle toho je zároveň nezbytné vzít v úvahu i
všechna další shora uvedená kritéria. Současně je třeba podpůrně zohlednit i
ostatní okolnosti, za kterých byl inkriminovaný čin spáchán, zejména způsob,
jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, případně i jiné skutečnosti (v
právní nauce srov. Šámal a kol. Trestní zákoník II, komentář, C. H. BECK, 1.
vydání 2010, str. 2622).
Z odůvodnění v pořadí druhého odsuzujícího rozsudku je patrné, že soud prvního
stupně založil závěr o tom, že dovolatel spáchal zločin nedovolené výroby a
jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst.
1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu a
dílem ve stádiu přípravy, ve značném rozsahu, na zjištění, že nejprve v době od
počátku roku 2006 do 4. 6. 2007 bez oprávnění vyráběl metamfetamin (pervitin),
tedy látku označenou zákonem č. 167/1998 Sb. za látku psychotropní, a tuto
jednak za úplatu, jednak bez úplaty či výměnou za jiné věci předal celkem třem
osobám, a to nejméně ve 182 případech. V období od 11. 1. 2008 do 8. 7. 2009
pak celkem 11 osobám předal nejméně ve 172 případech jím vyrobený pervitin za
celkově doloženou sumu ve výši nejméně 11.800,- Kč a v případě Ing. Ž. pak
několika desítek tisíc Kč. Jen za období od 19. 5. 2009 do 8. 7. 2009 byl v
kontaktu nejméně s 59 osobami, se kterými komunikoval o možnosti výroby,
dovozu, nabídky, zprostředkování, předání či prodeje pervitinu, popřípadě
prekurzorů sloužících k jeho výrobě. V tomto období obviněný sám nabídl
pervitin celkem v 28 případech jiným osobám a jednal s celkem 52 osobami ve 133
případech o předání pervitinu, přičemž nebylo zjištěno, zda k dohodnutému
předání pervitinu skutečně došlo. Soud rovněž poukázal na to, že pervitin je
kvalitativně tzv. „tvrdou“ drogou, která vyvolává silnou psychickou závislost a
závažné fyzické abstinenční příznaky, kdy konzument vyžaduje stále větší
množství drogy ve stále kratších intervalech mezi jednotlivými dávkami. Jde o
drogu vysoce nebezpečnou pro lidské zdraví a organismus, jejíž dlouhodobé
užívání může vést až ke smrti konzumenta či případně k závažným psychickým
onemocněním, jež mohou vyústit až v sebevraždu (str. 10 a 11 odůvodnění
rozsudku).
Při těchto skutkových zjištěních soudu prvního stupně, důsledně rozvedených v
odůvodnění napadeného rozsudku, lze souhlasit s na ně navazujícím právním
názorem odvolacího soudu (viz str. 8 napadeného usnesení), že obviněný jak svým
jednáním v období od počátku roku 2006 do 4. 6. 2007, tak jednáním v období od
11. 1. 2008 do 8. 7. 2009 de facto naplnil zákonné znaky dvou zločinů podle §
283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, přestože je vzata v úvahu situace,
že pokračování v trestném činu zde bylo přerušeno výkonem trestu odnětí svobody.
S ohledem na zásadu zákazu reformace in peius nicméně nebylo po zrušení prvního
odsuzujícího rozsudku odvolacím soudem možno obviněného nově uznat vinným dvěma
trestnými činy (zločiny) podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. ř., protože
by se tak stalo jednoznačně k jeho tíži. Soud prvního stupně tedy v opakovaném
řízení jeho jednání právně posoudil toliko jako jeden zločin nedovolené výroby
a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283
odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (dílem dokonaný, dílem ukončený ve
stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a dílem ve stádiu přípravy podle
§ 20 odst. 1 tr. zákoníku).
S interperetací zásady zákazu změny k horšímu v podobě předkládané dovolatelem
pak nelze souhlasit ani z dalších důvodů.
Za změnu rozhodnutí v neprospěch obviněného podle § 259 odst. 4 tr. ř. je nutno
považovat každou změnu v kterémkoli výroku, pokud zhoršuje situaci obviněného a
přímo se ho dotýká. Změna k horšímu se může projevit ve skutkových zjištěních,
v právní kvalifikaci, v druhu a výměře trestu, v druhu a formě ochranného
opatření, atp. Zákaz reformationis in peius však není možno chápat tak, že z
podnětu odvolání podaného výlučně ve prospěch obviněného např. nelze doplnit
popis rozhodných skutkových zjištění ve výroku o vině v napadeném rozhodnutí o
skutkové okolnosti charakterizující určité znaky skutkové podstaty trestného
činu, a to o takové okolnosti, které dosud nebyly v tzv. skutkové větě výroku o
vině dostatečně vyjádřeny, popř. uvést odůvodnění rozhodnutí do souladu s
ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř., jak bylo požadováno v nyní projednávaném
případě. Tedy pokud původně použitá právní kvalifikace přichází v úvahu, avšak
popis skutkových okolností, které ji odůvodňují, není dostatečně výstižný a
přesný, případně odůvodnění napadeného rozhodnutí nesplňuje kritéria požadovaná
zákonem, nic nebrání v jejich doplnění a upřesnění tak, aby všechny zákonné
znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, náležitě vyjadřoval
popsaný skutek a skutkové závěry soudu byly náležitě odůvodněny. Takovéto
doplnění rozhodných skutkových zjištění, případně jejich náležité rozvedení v
odůvodnění rozhodnutí, samo o sobě nijak nezhoršuje postavení obviněného, pokud
se tím nemění rozsah ani závažnost trestné činnosti, jejímž spácháním byl uznán
vinným původním rozhodnutím, nezpřísňuje právní kvalifikace ani uložený trest
apod. (k těmto otázkám srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1.
2005 sp. zn. 11 Tdo 1158/2005).
Jinými slovy, zásadu zákazu reformace in peius nelze vykládat tak, že po
zrušení rozsudku jen z podnětu odvolání obviněného a vrácení věci k novému
projednání musí soud prvního stupně (případně soud odvolací) rozhodnout pro
obviněného příznivěji, než jak učinil v původním rozsudku. Nezbytné ovšem je,
že novým rozsudkem nesmí dojít ke zhoršení postavení obviněného, což by se - z
důvodů vyložených v předcházejících odstavcích - v posuzovaném případě stalo
tehdy, pokud by obviněný (v rámci nápravy zjištěné vady) byl nově odsouzen za
dva zločiny podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., přestože by se
jinak jednalo o právně bezchybné řešení. Zároveň bylo nutno rozhodnout i se
zřetelem k tomu, že jednání obviněného (dovolatele) bylo již původním
rozsudkem soudu prvního stupně právně posouzeno jako zločin nedovolené výroby a
jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst.
1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (viz zrušený rozsudek Okresního soudu v
Kroměříži ze dne 14. 9. 2010, č. j. 2 T 290/2009-761) a byl mu za něj uložen
trest odnětí svobody v trvání pěti let se zařazením do věznice s ostrahou. V
konečném důsledku se tedy podstavení obviněného (dovolatele) nijak nezhoršilo.
Nejvyšší soud proto dovolateli nepřisvědčil, že by napadené rozhodnutí
odvolacího soudu či jemu předcházející řízení bylo - se zřetelem k jím
vytýkaným pochybením - založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo na
jiném nesprávném hmotně právním posouzení podle uplatněného dovolacího důvodu
podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Protože dovolání obviněného B. K. nebylo možno přiznat jím přisuzované
opodstatnění, bylo rozhodnuto tak, že se podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
odmítá jako zjevně neopodstatněné. O odmítnutí dovolání bylo za podmínek § 265r
odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 4. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler