Obviněný ve svém dovolání dále uvádí, že se zmíněného trestného činu nedopustil a že od samého počátku trestního stíhání orgány Policie ČR, okresní i krajský soud nepostupovaly v souladu s ustanoveními tr. řádu a nevypořádaly se řádně se skutečnostmi, které zcela shodně uváděl na svoji obhajobu. Provedené řízení podle něj zůstalo neúplné a nedávalo věrohodný základ pro to, aby soud mohl uzavřít skutková zjištění řádně a objektivně, zejména pak z důvodu, že nesprávně a subjektivně hodnotil provedené důkazy a veškeré pochybnosti, které v řízení vznikly, vyložil v jeho neprospěch a porušil tak zásadu „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Dovolatel také žádá, aby za součást odůvodnění dovolání byl považován závěrečný návrh advokátů JUDr. Z. a JUDr. U. při hlavním líčení u Okresního soudu v Jičíně a jeho podání ze dne 3. 6. 2002 adresované advokátu JUDr. U. V další části svého dovolání obviněný uvádí své hodnocení průběhu řízení před soudem.
V petitu dovolání pak navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jičíně zrušil a věc přikázal Okresnímu soudu v Jičíně k novému projednání a rozhodnutí za současného přikázání věc projednat v jiném složení senátu, popřípadě aby Nejvyšší soud České republiky sám ve věci rozhodl podle § 265m tr. řádu.
Nejvyšší státní zástupkyně k dnešnímu dni nevyužila práva podat k podanému dovolání písemné vyjádření (265h odst. 2 tr. řádu).
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle § 265c tr. řádu nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu.
Důvody, pro které lze podat dovolání, jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 265b tr. řádu. Jak vyplývá ze zákonné dikce tohoto ustanovení, nelze důvody dovolání jakkoliv rozšiřovat. Nejvyšší soud se tedy nejprve musel zabývat otázkou, zda dovolací důvody uplatněné obviněným jsou v souladu s citovaným ustanovením zákona.Teprve po splnění této podmínky lze napadené rozhodnutí p ř e z k o u m a t dovolacím soudem.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvodem dovolání tedy nemůže být skutkové zjištění.
Důvodem dovolání podle novelizovaného ustanovení § 265b odst. 1 písm. k), resp. písm. l) tr. řádu /zák. č. 200/2002 Sb. ze dne 24. 4. 2000 s účinností ode dne 24. 5. 2002/ je existence vady spočívající v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, resp. bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k).
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že ačkoliv obviněný uvedl, že dovolání podává z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), k), l) tr. řádu, uplatňuje v něm především námitky směřující výhradně proti způsobu, jakým soud prováděl a hodnotil důkazy a jak tedy dospěl k daným skutkovým zjištěním. Jedná se tedy o údajné skutkové vady, jež však nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního posouzení věci a nemohou tedy být důvodem přezkoumání napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení. Z údajně nesprávného skutkového zjištění soudů obou stupňů pak dovolání dovozuje i existenci dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. k), l) tr. řádu. Vzhledem k již výše deklarovanému výkladu obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, nelze v rámci řízení o dovolání přezkoumávat správnost a úplnost skutkových zjištění soudu. Nejvyšší soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku. V návaznosti na tento skutkový stav Nejvyšší soud pouze hodnotí správnost jeho hmotně právního posouzení.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než vymezuje ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. Dovolatel totiž nejen musí v souladu s ustanovením § 265b odst. 1 tr. řádu formálně odkázat v dovolání na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, ale také obsah konkrétních dovolacích důvodů musí odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném zákonném ustanovení.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k výše uvedenému v dané věci Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, a rozhodl v souladu s ustanovením § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o jeho odmítnutí, a to v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( 265n tr. řádu).
V Brně dne 8. října 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h