3 Tdo 651/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12.
září 2002 o dovolání podaném obviněným J. V., proti usnesení Krajského soudu
v Praze ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 13 To 208/2002, jako soudu odvolacího v
trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 T 13/2002, t a k
t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 3. 2002, č. j. 2 T 13/2002 – 143,
byl obviněný J. V. uznán vinným trestným činem podpory a propagace hnutí
směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst. 1 tr. zák.,
kterého se podle výroku rozsudku dopustil skutkem spočívajícím v tom, že „v
přesně nezjištěné době, nejméně od počátku roku 2001 do 15. 6. 2001 na různých
místech České republiky, zejména na burze v obci B., okr. K., nabízel k prodeji
a za tímto účelem také veřejně vystavoval repliky i originály nášivek
vojenských uniforem a výstrojních součástí německé armády z dob 2. světové
války, vojenských odznaků, vyznamenání, výstrojních součástí a nášivek a
praporků zločinecké organizace SS a Hitlerjugend a dalších věcí obsahujících
nacistické symboly, některé z těchto věcí sám vyráběl a takto jednal přesto, že
si byl vědom toho, že jde o předměty užívané v období 2. světové války
organizacemi, jejichž činnost byla zaměřena k potlačení práv a svobod lidí
jiných etnických skupin, ras, národností a jiného náboženského vyznání.“
Podle § 260 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši
50.000,- Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest
vykonán, byl obviněnému stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř
měsíců (§ 54 odst. 3 tr. zák.). Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl
obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to věcí užitých ke spáchání
trestného činu, popsaných pod body 1) -35).
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze
usnesením ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 13 To 208/2002, tak, že podle § 256 tr. ř.
odvolání zamítl jako nedůvodné. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní
moci dnem 4. 6. 2002.
Shora citované usnesení odvolacího soudu „ve spojení s rozsudkem Okresního
soudu v Kladně ze dne 27. 3. 2002, č. j. 2 T 13/2002 – 143“ napadl obviněný J.
V. dovoláním, které podal prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e
odst. 1 tr. ř. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §
265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení skutku.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku poukázal především na to,
že nikdy nebyl a není přítelem, propagátorem ani podporovatelem hnutí, jehož
militárií je sběratelem. Zdůraznil, že v celém trestním spise není žádný důkaz
o tom, že by měl k nacistickému hnutí kladný vztah, že by jeho sběratelská
vášeň byla pouze zástěrkou pro propagaci či podporu nacistických či obdobných
hnutí. Část své sbírky zakoupil na různých sběratelských burzách a za pomoci
inzerátů v novinách. Pokud se některé z předmětů ze své sbírky snažil prodat,
stalo se to výhradně na sběratelské burze v B. V této souvislosti namítl, že
není zřejmé, na základě jakých skutečností bylo soudy obou stupňů zjištěno, že
inkriminované předměty nabízel k prodeji i „na různých místech České
republiky“. Pokud jde o právní kvalifikaci skutku jako trestného činu podpory a
propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst.
1 tr. zák., je podle názoru obviněného k naplnění zákonného znaku „propaguje“
třeba aktivního jednání, např. prodej inkriminovaných militárií na srazu
neonacistů.
Z výše uvedených důvodů proto obviněný v petitu dovolání navrhl, aby dovolací
soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze zrušil a tomuto soudu přikázal,
aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil svého práva písemně se k
dovolání obviněného vyjádřit (§ 265h odst. 2 tr. ř.).
Obviněný J. V. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k
podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho
bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§
265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky
přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je
přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve
druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a
směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti
rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., jímž byl obviněný
uznán vinným a byl mu uložen trest.
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném
hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je
určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady
spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem
hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s
poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových
zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při
rozhodování o dovolání hodnocen pouze
z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně
právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými
ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto
hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř.
Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy
nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém
zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního
názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně
hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku.
Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání
skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li
nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného
rozhodnutí ve věci samé.
Ve věci obviněného J. V. směřují dovolací námitky částečně do oblasti
skutkových zjištění, je-li dovolatelem poukazováno na nedostatečná, resp.
nesprávná skutková zjištění týkající se rozsahu inkriminovaného jednání a
zejména skutkových okolností vztahujících se k jeho zavinění (subjektivní
stránce skutkové podstaty trestného činu). S přihlédnutím k výkladu podrobně
rozvedeném shora, je zřejmé, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. nelze spatřovat ve vytýkaných skutkových vadách. V takovém případě by
bylo nutno dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, že
bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.
V posuzovaném případě však část dovolacích námitek směřuje i do právního
posouzení skutku, jak byl zjištěn a popsán ve výroku rozsudku soudu prvního
stupně. Dovolatel zde vyslovil právní názor, že propagace hnutí uvedeného v
ustanovení § 260 odst. 1 tr. zák. musí mít povahu aktivního jednání,
spočívajícího např. v prodeji nacistických militárií na srazech neofašistů.
Prodej takových předmětů na běžné (sběratelské) burze však s ohledem na zcela
odlišné zaměření takové akce, nelze podle jeho přesvědčení bez dalšího jako
znak propagace hnutí prokazatelně směřujícího k potlačení práv a svobod člověka
vykládat.
V konstatovaném směru lze proto považovat dovolací námitky z hlediska
ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. za relevantní.
Trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod
člověka podle § 260 odst. 1 tr. zák. se dopustí pachatel, který podporuje nebo
propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka
nebo hlásá národnostní, rasovou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině
osob.
Nacistické (fašistické) hnutí lze nepochybně zahrnout mezi znaky objektivní
stránky skutkové podstaty trestného činu podle § 260 tr. zák. Pro předmětné
hnutí byly přitom charakteristické některé specifické symboly, jež jsou obecně
známé a nacismus je s nimi dodnes spojován. Za propagaci takového hnutí ve
smyslu ustanovení § 260 tr. zák. je proto zapotřebí považovat mimo jiné i to,
jestliže někdo předměty opatřené nacistickými symboly veřejně vystavuje a
nabízí za účelem jejich výměny nebo prodeje. Mezi uvedené předměty lze zahrnout
i předměty vojenské (tzv. militárie). Z hlediska subjektivní stránky (úmyslného
zavinění) pak postačí, věděl-li pachatel, že nabízené předměty mají shora
uvedený charakter, a že je zpřístupňuje většímu okruhu osob.
Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně vyplývá, že právní názor
vyslovený oběma soudy k právní kvalifikaci skutku jako trestného činu podle §
260 odst. 1 tr. zák. není v rozporu s právním názorem Nejvyššího soudu, jak byl
stručně vyložen v předcházejícím odstavci. Odvolací soud v napadeném usnesení
nepřehlédl ani nepřesnost v tzv. právní větě výroku rozsudku soudu prvního
stupně, když skutkovým zjištěním tohoto soudu odpovídal znak propagace a
nikoliv podpory hnutí uvedeného v § 260 odst. 1 tr. zák. Otázkou rozdílu mezi
těmito alternativními znaky objektivní stránky předmětného trestného činu se ve
svém rozhodnutí následně vypořádal.
Skutečnosti uvedené v předcházejících odstavcích tedy vylučují závěr, že v
posuzované věci bylo právní posouzení skutku založeno na vadném hmotně právním
názoru, a že tedy námitky dovolatele jsou ve smyslu ustanovení § 265b odst.
1 písm. g) tr. ř. důvodné.
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o
dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud
proto v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného J. V.
odmítl, přičemž toto své rozhodnutí učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a)
tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 12. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler