Nejvyšší soud Usnesení trestní

3 Tdo 857/2004

ze dne 2004-08-26
ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.857.2004.1

3 Tdo 857/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2004 dovolání podané M. Č., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 391/2004 ze dne 28. 4. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 8 T 162/2003, a rozhodl podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu a § 265l odst. 1 trestního řádu, t a k t o :

I.Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 391/2004 ze dne 28. 4. 2004, s e z r u š u j e .

Současně se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II.Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 8 T 162/2003 ze dne 14. 1. 2004 byl M. Č. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 trestního zákona (dále jen tr. zák.) ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.

V předmětné věci podal M. Č. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením sp. zn. 2 To 391/2004 ze dne 28. 4. 2004 tak, že je podle § 253 odst. 3 trestního řádu (dále jen tr. ř.) odmítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. Č. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (v písemném vyhotovení dovolání je zřejmým omylem uveden dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k/ tr. ř.). V důvodech tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že jeho odvolání bylo odvolacím soudem podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto, ač se tak nemělo stát. To proto, že k odstranění vad odvolání (§ 251 odst. 1 tr. ř.) byl vyzván vyšší soudní úřednicí a nikoli ve smyslu ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. předsedou senátu a má takto za to, že nebyl v uvedeném směru vyzván k odstranění vad odvolání osobou k tomu kompetentní, tedy předsedou senátu. Za dané situace tak nelze dovodit, že vady podaného dovolání odstranil až po lhůtě mu k tomu vymezené. V důsledku takto této skutečnosti má za to, že jím podané odvolání mělo být věcně projednáno, neboť k odstranění vad podaného odvolání byl vyzván pouze osobou, které to nepřísluší, když z inkriminovaného přípisu nevyplývá, že se jedná o postup podle § 251 odst. 1 tr. ř. a není z něj patrné, který předseda senátu uvedený postup vlastně volil. Navrhl proto, aby „dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl“.

K podanému dovolání se písmeně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že je v dané věci na místě vyřešit otázku, zda výzva ve smyslu ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. k odstranění vad odvolání, které za obviněného podal jeho obhájce, byla učiněna v souladu se zákonem. Ze zákonné dikce předmětného ustanovení je zřejmé, že výzvu učiní předseda senátu, který v rámci vedení trestního procesu konstatuje vady podaného opravného prostředku, upozorní na ně a vyzve k jejich odstranění. To s tím, že nejde pouze takto o mechanickou činnost, ale o analýzu podaného odvolání, kdy výlučně předseda senátu zjišťuje v čem spočívají uvedené vady, kdy a jakým způsobem mají být (pokud vůbec) odstraněny tak, aby mohlo být o řádném opravném prostředku rozhodnuto. Uvedený postup by měl provést předseda senátu a nikoliv samostatně vyšší soudní úředník a to ani postupem podle § 11 zák. č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, když z uvedeného zákona neplyne, že by tak vyšší soudní úředník mohl činit sám. Z hlediska ustanovení § 251 odst. 2 tr. ř. je sice možné, aby příslušné poučení k odstranění vad odvolání předseda senátu poskytl obviněnému, který nemá obhájce prostřednictvím justičního čekatele, soudního tajemníka nebo vyššího soudního úředníka, avšak samotnou výzvu k odstranění vad činí předseda senátu sám. Podle názoru státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky je v dané věci naplněn dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., když je zřejmé, že bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Proto navrhla, aby dovolací soud zrušil označené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v § 265a odst. 2 písm. a) až g)., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V dané věci tak jde o to posoudit, zda předmětné odvolání bylo odmítnuto jako řádný opravný prostředek za současného splnění procesních podmínek stanovených zákonem pro takové rozhodnutí. Je nadbytečné v těchto souvislostech citovat příslušná ustanovení trestního řádu, která se k dané problematice vztahují, když je současně zjevné, že důvod k odstranění vad odvolání v dané věci byl dán a nelze také vytknout, že inkriminovaný přípis vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Olomouci (sp. zn. 8 T 162/2003, č. l. 83) obsahoval potřebné náležitosti ve smyslu ustanovení § 249 odst. 1 tr. ř., i když nebyl přesně označen jako výzva k odstranění vad odvolání s příslušným zákonným označením. Přesto však z citovaného přípisu nelze jednoznačně a nepochybně usoudit, že se jednalo o rozhodnutí předsedy příslušného senátu, který ve věci rozhodoval, když z obsahu uvedeného přípisu není patrné, že ten byl vyhotoven na základě pokynu předsedy senátu a předsedou senátu také není podepsán.

Přitom je na místě souhlasit s argumentací i státní zástupkyně, která dovozuje, že se jedná nikoli o mechanický postup v souvislosti s odstraňováním vad odvolání, ale právě o analytickou činnost předsedy senátu, která právě v souvislosti s podaným odvoláním vede k jeho dalšímu postupu ve smyslu ustanovení § 249 a násl. tr. ř. I když je to málo pravděpodobné, přece jenom nelze jednoznačně z pohledu dovolatele za takto vzniklé situace vyloučit (odmítnout) jeho přesvědčení o nesprávném (nezákonném) aktivismu vyšší soudní úřednice. Z uvedené výzvy k odstranění vad odvolání totiž musí být nepochybně patrné, že je učiněna na základě příkazu předsedy senátu nebo jím samotným, když nelze ani ze zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, jednoznačně dovodit, že k takovému úkonu je kompetentní bez dalšího sám vyšší soudní úředník.

S poukazem na uvedené tak Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že podané dovolání je důvodné, a proto podle § 265k odst. 1, 2 zrušil citované usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, s tím, že zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, což v daném případě znamená, že již podané odvolání posoudí z hlediska jeho obsahu a důvodů v něm uvedených, případně výzvu k odstranění jeho vad učiní postupem, který je v souladu se zákonem. Dovolací soud takto rozhodl za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. srpna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka