3 Tz 1/2025-
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 2. 2025 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Koláře a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. B., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 2. 10. 2024, č. j. ZT 172/2024-8, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 2. 10. 2024, č. j. ZT 172/2024-8, byl v neprospěch obviněného D. B. porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
II. Usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 2. 10. 2024, č. j. ZT 172/2024-8, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
1. Policejním orgánem Policie ČR, Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, Územním odborem Mělník, Obvodním oddělením Kralupy nad Vltavou (dále jen „Obvodní oddělení Kralupy nad Vltavou“) pod č. j. KRPS-143902-55/TČ-2024-010611 bylo vedeno ve smyslu § 179a a násl. tr. ř. zkrácené přípravné řízení pro podezření z protiprávního jednání, kterého se měl dopustit obviněný, jemuž bylo sděleno podezření z přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dne 31. 5. 2024. Na Okresní státní zastupitelství v Mělníku (dále jen „OSZ v Mělníku“) byla dne 19. 6. 2024 předložena Obvodním oddělením Kralupy nad Vltavou zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení vedeného proti obviněnému.
2. Státní zástupkyně OSZ v Mělníku dne 20. 6. 2024 podala k Okresnímu soudu v Mělníku pod č. j. ZK 154/2024-12 návrh na potrestání na obviněného pro spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 25. 6. 2024, č. j. 2 T 72/2024-74, podle ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl návrh na potrestání státní zástupkyně OSZ v Mělníku podaný v trestní věci obviněného.
3. Dne 26. 7. 2024 státní zástupkyně OSZ v Mělníku dala pokyn, č. j. ZK 154/2024-18, (dále jen „pokyn státní zástupkyně OSZ v Mělníku“) podle § 179 odst. 3 tr. ř. [správně podle § 179f odst. 2 písm. c) tr. ř.], policejnímu orgánu Policie ČR, Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, Územnímu odboru Mělník, Oddělení obecné kriminality Mělník (dále jen „Oddělení obecné kriminality Mělník“), aby podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájil trestní stíhání proti obviněnému pro skutek kvalifikovaný jako přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
4. Na základě pokynu státní zástupkyně OSZ v Mělníku bylo usnesením Oddělení obecné kriminality Mělník ze dne 21. 8. 2024, č. j. KRPS-143902-69/TČ-2024-010671, (dále jen „usnesení o zahájení trestního stíhání“) zahájeno trestní stíhání obviněného podle § 160 odst. 1 tr. ř. pro spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
5. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno obviněnému dne 1. 9. 2024. Obviněný podal proti tomuto usnesení v rámci svého výslechu před policejním orgánem dne 4. 9. 2024 stížnost (dále jen „stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání“), kterou následně již neodůvodnil.
6. Usnesením státní zástupkyně OSZ v Mělníku ze dne 2. 10. 2024, č. j. ZT 172/2024-8, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř., pro přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (dále jen „napadené usnesení“). II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
7. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti (dále jen
8. Ministr poukázal na to, že v projednávané věci státní zástupkyně OSZ v Mělníku v rámci dozoru nad zákonností přípravného řízení podle § 179f odst. 2 písm. c) tr. ř. dala pokyn k zahájení trestního stíhání podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. Na základě tohoto pokynu státní zástupkyně OSZ v Mělníku bylo dne 21. 8. 2024 zahájeno trestní stíhání obviněného, proti kterému byla podána v zákonné lhůtě stížnost. Za této situace měla státní zástupkyně OSZ v Mělníku, pokud by sama žádosti nevyhověla, podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. věc předložit k rozhodnutí nadřízenému státnímu zástupci, konkrétně státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze (dále jen „KSZ v Praze“), což však neučinila, a o stížnosti nesprávně rozhodla sama.
9. Podle ministra tak ze strany státní zástupkyně OSZ v Mělníku nebyl dodržen postup podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. nepředložením věci nadřízenému státnímu zastupitelství, tudíž jejím rozhodnutím o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání byl porušen zákon. Pokyn dozorového státního zástupce podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. k postupu podle § 160 odst. 1 tr. ř. je naprosto jednoznačným úkonem zavazujícím policejní orgán k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. V případě, kdy nebude stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání vyhověno a státní zástupce nebude postupovat podle § 146 odst. 1 tr. ř., musí být uplatněn odst. 2 téhož ustanovení.
10. Závěr o tom, že postupem státní zástupkyně OSZ v Mělníku v podobě jejího rozhodnutí o zamítnutí stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání byl porušen zákon v neprospěch obviněného, lze podle ministra opřít rovněž o nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 2520/14, podle kterého: „Porušení kogentního ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., požadujícího, aby policejní orgán předložil stížnost, podanou proti usnesení, k němuž dal souhlas nebo pokyn státní zástupce, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci, je třeba z ústavněprávního hlediska chápat jako porušení principu spravedlivého procesu, garantovaného článkem 36 odst. 1 Listiny. Je tím porušené rovněž základní právo garantované článkem 8 odst. 2 Listiny, podle něhož „nikdo nesmí být stíhán (…) jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.“ Ve vztahu k aplikaci § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a k vyloučení z rozhodování státního zástupce, který vydal pokyn k vydání usnesení, proti kterému byla podána stížnost, lze pak odkázat také na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k dané otázce, například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tz 13/2016, sp. zn. 3 Tz 11/2013 nebo sp. zn. 8 Tz 10/2015.
11. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, ministr s takovým postupem souhlasí.
12. Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 tr. ř. zaslána k případnému vyjádření obviněnému a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
13. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.
14. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona i se závěrečným návrhem ministra ztotožnila. Souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§ 274 odst. 4 tr. ř.). III. Relevantní právní úprava
15. Podle § 2 odst. 1 tr. ř. nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví právní řád.
16. Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. policejní orgán předloží věc k rozhodnutí státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci. IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
17. Nejvyšší soud na podkladě mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanoveních § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
18. Nejvyšší soud ověřil, že skutečnosti, na které poukázal ministr, odpovídají obsahu spisu. V dané věci policejní orgán svým usnesením ze dne 21. 8. 2024 zahájil trestní stíhání obviněného na podkladě pokynu, který mu k tomu dala dozorová státní zástupkyně OSZ v Mělníku. Jestliže státní zástupkyně OSZ v Mělníku tímto způsobem vykonávala dozor nad přípravným řízením ve věci obviněného, pak nemohla následně rozhodovat o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. V takovém případě byl totiž podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. k rozhodnutí o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání příslušný nadřízený státní zástupce, konkrétně státní zástupce KSZ v Praze. Tomu měl policejní orgán předložit věc prostřednictvím státní zástupkyně OSZ v Mělníku k rozhodnutí.
19. Jestliže tedy o stížnosti obviněného rozhodla sama státní zástupkyně OSZ v Mělníku, pak byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť ve věci rozhodl nepříslušný státní zástupce. V. Způsob rozhodnutí
20. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
21. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
22. Nejvyšší soud následně podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal věcně a místně příslušnému státnímu zástupci KSZ v Praze, aby věc projednal a rozhodl.
23. Za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 2. 2025
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu