3 Tz 13/2024-56
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 4. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Koláře a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Z. H., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 To 177/2023-28, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením Krajského soudu Brně ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 To 177/2023-28, byl v neprospěch odsouzeného Z. H. porušen zákon v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku.
II. Usnesení Krajského soudu Brně ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 To 177/2023-28, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Krajskému soudu v Brně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Okresní soud v Břeclavi rozhodl usnesením ze dne 4. 9. 2023, č. j. 1 PP 52/2023-20, tak, že podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku odsouzeného Z. H. podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. 11. 2020, č. j. 13 T 106/2020-315, v trvání tří let, a podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku stanovil odsouzenému zkušební dobu v trvání dvou let.
2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 To 177/2023-28, bylo ke stížnosti státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. citované usnesení Okresního soudu v Břeclavi o podmíněném propuštění odsouzeného zrušeno a podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku byl odsouzený znovu podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, nově mu však podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání 5 let a zároveň byl nad odsouzeným vysloven dohled. Podle § 89 odst. 2 tr. zákoníku byla odsouzenému ve zkušební době uložena omezení, aby se zdržel požívání návykových látek a povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Usnesení nabylo právní moci 18. 10. 2023 (dále jen „napadené usnesení“). II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti (dále také jen
4. Ministr uvedl, že z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. 11. 2020, č. j. 13 T 106/2020-315, na jehož podkladě odsouzený vykonával trest odnětí svobody, vyplývá, že odsouzený Z. H. byl uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Tímto rozsudkem byl tedy obviněný odsouzen pouze za přečin. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku však ve věci, ve které byl odsouzený podmíněně propuštěn pouze za přečin, lze uložit odsouzenému zkušební dobu maximálně ve výši tří roků. Zkušební dobu v trvání pěti let by bylo možné uložit podle téhož paragrafu odsouzenému pouze v případě zločinu.
5. Podle ministra tak byl napadeným usnesením porušen zákon v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch odsouzeného, kterému byla v důsledku tohoto pochybení stanovena zkušební doba přesahující maximální zkušební dobu tří let stanovenou podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku.
6. Ministr souhlasí s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
7. Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 tr. ř. zaslána k případnému vyjádření ustanovenému obhájci obviněného a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
8. Ustanovený obhájce obviněného ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že stížnost považuje za důvodnou a souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání.
9. Se stížností pro porušení zákona se ztotožnila také státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, která taktéž souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání. III. Relevantní právní úprava
10. Podle § 14 odst. 2 tr. zákoníku platí, že přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
11. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let.
IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
12. Nejvyšší soud na podkladě mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku.
13. Nejvyšší soud ověřil, že skutečnosti, na které poukázal ministr, odpovídají obsahu spisu. Odsouzený byl skutečně odsouzen pro trestný čin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku, tedy za nedbalostní trestný čin. V takovém případě maximální výměra zkušební doby, kterou mohl soud obviněnému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody stanovit, činila podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku tři roky. Pokud Krajský soud v Brně stanovil zkušební dobu v trvání pěti let, pak soud maximální možnou výměru zkušební doby v rozporu se zákonem překročil. V. Způsob rozhodnutí
14. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku.
15. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
16. Nejvyšší soud následně podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc znovu projednal a rozhodl.
17. Za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toho rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 4. 2024
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu