3 Tz 17/2016-28
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. 6. 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného E. Ch., proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení § 419 tr. zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.) v neprospěch obviněného E. Ch.
Napadené usnesení se zrušuje.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Příbrami se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný E. Ch. byl trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. 3 T 207/2007, uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen „tr. zák.“), jehož se dopustil tak, že: - dne 27. 10. 2007 v době kolem 20.45 hodin v ul. Š. v P., okr. P., řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Seat Toledo, ačkoli si byl vědom toho, že není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle ustanovení § 81 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť pozbyl řidičského oprávnění.
Za to mu byl uložen podle § 180d tr. zák., s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř., § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák., trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a rovněž trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1 roku. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 28. 12. 2007 a nabyl právní moci dnem 8. 1. 2008.
Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 8. 9. 2008, sp. zn. 14 Nt 704/2008, byl obviněnému E. Ch. podle § 336 odst. 2 tr. ř. nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin uložených mu výše citovaným trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami.
Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, bylo podle § 45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto, že nevykonaný trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který byl obviněnému E. Ch. uložen trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. 3 T 207/2007, se přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 100 dnů a pro výkon trestu se obviněný zařazuje do věznice s ostrahou. Toto usnesení nabylo právní moci dne 15. 5. 2010.
Ministr spravedlnosti podal podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného E. Ch. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007.
Stěžovatel je toho názoru, že usnesením Okresního soudu v Příbrami, ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, byl porušen zákon v ustanoveních § 45a odst. 4 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení § 419 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), v neprospěch obviněného E. Ch.
Dnem 1. 1. 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, obsahující přechodné ustanovení § 419, dle něhož se trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, nevykoná. Takovým trestným činem je nepochybně i trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., jehož se dopustil ten, kdo řídil motorové vozidlo, ačkoli nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona.
Okresní soud v Příbrami rozhodoval dne 27. 4. 2010, tedy již za účinnosti trestního zákoníku, přitom přechodné ustanovení § 419 tr. zákoníku zjevně nerespektoval, neboť další výkon trestů v dané věci uložených obviněnému Ch., a to jak trestu obecně prospěšných prací, tak i trestu zákazu činnosti, počínaje dnem 1. 1. 2010 nepřicházel v úvahu, ať už byl před tímto dnem jejich výkon v jakémkoli stadiu.
Okresní soud v Příbrami měl tedy naopak po dni 1. 1. 2010 rozhodnout usnesením podle § 465 odst. 1 tr. ř. s tím, že tresty uložené obviněnému Ch. za čin, který v důsledku změny trestního zákona již není trestným činem, se nevykonají.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, byl v neprospěch obviněného E. Ch. porušen zákon v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák., s přihlédnutím k ustanovení § 419 tr. zákoníku, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále aby podle § 271 odst. 1 tr. ř. sám rozhodl, případně aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Příbrami, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen, a to ve směru vytýkaném ministrem spravedlnosti.
Od 1. 1. 2010 je účinný nový trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb. ve znění novely), který již trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. neobsahuje. Podle § 419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
V přezkoumávaném případě obviněného E. Ch. se bezpochyby jedná o situaci předpokládanou citovaným ustanovením § 419 tr. zákoníku. Obviněný byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. 3 T 207/2007, tedy před nabytím účinnosti trestního zákoníku, za trestný čin podle § 180d tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Z uloženého trestu ve stanovené lhůtě nic nevykonal.
Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, bylo podle § 45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto, že nevykonaný trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin se přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 100 dnů a pro výkon trestu byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou. Toto rozhodnutí učinil okresní soud po 1. 1. 2010, t. j. za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., a bylo povinností soudu na daný případ aplikovat ustanovení § 419 tr. zákoníku v tom smyslu, že měl rozhodnout tak, že tresty uložené trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami se nevykonají. Důvodem takového postupu byla skutečnost, že trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., již není v nově přijatém trestním zákoníku uveden.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud při aplikaci ustanovení § 419 tr. zákoníku došlo k určitým nejasnostem či nesprávnostem, stalo se tak nepochybně z důvodu počátečních výkladových problémů, zda v předmětném ustanovení obsažený pojem čin je třeba klást na roveň pojmu skutek, či pojmu trestný čin. Převážil nakonec názor, že ustanovení § 419 tr. zákoníku má pod pojmem čin nepochybně na mysli pojem trestný čin, který se v něm v dané souvislosti též výslovně objevuje a není tudíž důvod, aby bylo přistoupeno k výkladu opačnému.
Jestliže byl pachatel odsouzen za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., pak vzhledem k dekriminalizaci tohoto trestného činu trestním zákoníkem je třeba postupovat podle ustanovení § 419 tr. zákoníku, tj. rozhodnout o tom, že uložený trest za tento trestný čin (popř. jeho dosud nevykonaný zbytek) se nevykoná. Aplikace ustanovení § 419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku.
Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pokud Okresní soud v Příbrami svým usnesením ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, nepostupoval v souladu s výše uvedeným výkladem ustanovení § 419 tr. zákoníku, porušil v tomto ustanovení zákon, a to v neprospěch obviněného E. Ch.
Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí, na tato usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak byla podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Příbrami, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 6. 2016 JUDr. Petr Šabata předseda senátu