3 Tz 29/2024-163
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Koláře a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Z. Š., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 9. 2022, č. j. 27 T 85/2022-138, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 9. 2022, č. j. 27 T 85/2022-138, byl v neprospěch obviněného Z. Š. porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř. II. Trestní příkaz Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 9. 2022, č. j. 27 T 85/2022-138, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Okresnímu soudu v Opavě se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 9. 2022, č. j. 27 T 85/2022-138, byl obviněný Z. Š. uznán vinným přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil společně s obviněnou M. K. Uvedeného přečinu se dopustil jednáním uvedeným ve výroku tohoto trestního příkazu.
2. Za toto jednání a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. 19 T 90/2021, který nabyl právní moci dne 4. 6. 2022, byl obviněnému Š. podle § 201 odst. 3, § 43 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří roků. Trestním příkazem byl dále zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 4. 2022, č. j. 19 T 90/2021-264, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 11. 10. 2022. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu
4. Ministr uvedl, že trestním příkazem bylo rozhodováno o trestném činu, za který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, a byl zároveň ukládán trest odnětí svobod do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. V tomto ohledu byly podmínky pro vydání trestního příkazu splněny.
5. Obviněnému však byl ukládán souhrnný trest i za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, jimiž byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 4. 2022, č. j. 19 T 90/2021-264. Samosoudkyně tak postupovala v rozporu s § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř., dle kterého trestní příkaz nelze vydat, jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.
6. Nikdo z oprávněných osob nepodal proti trestnímu příkazu odpor. Napadeným trestním příkazem tak byl obviněný nezákonně odsouzen, neboť mu byl v rozporu s § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř. uložen trestním příkazem souhrnný trest odnětí svobody za situace, kdy předchozí podmíněný trest odnětí svobody mu byl uložen rozsudkem. Toto porušení zákona směřuje v neprospěch obviněného, neboť věc nebyla projednána v hlavním líčení a tím bylo zkráceno právo obviněného na obhajobu.
7. Ministr souhlasí s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
8. Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 tr. ř. zaslána k případnému vyjádření obviněnému a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
9. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se se stížností pro porušení zákona ztotožnil a vyjádřil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání. III. Relevantní právní úprava
10. Podle § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř. trestní příkaz nelze vydat mj. tehdy, jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem. IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
11. Nejvyšší soud na podkladě mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř.
12. Nejvyšší soud ověřil, že skutečnosti, na které poukázal ministr, odpovídají obsahu trestního spisu. Napadeným trestním příkazem byl obviněnému skutečně uložen souhrnný trest i za trestnou činnost, za niž byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. 19 T 90/2021. Pokud Okresní soud v Opavě uložil obviněnému trestním příkazem souhrnný trest i za trestnou činnost, pro kterou byl obviněný dříve odsouzen rozsudkem, postupoval v rozporu s ustanovením § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř.
13. Jakkoliv tedy byl obviněnému správně uložen souhrnný trest, postup soudu (při ukládání trestu) v rozporu s ustanovením § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř. je postupem v neprospěch obviněného, neboť jeho trestní věc nebyla projednána v hlavním líčení, čímž bylo zkráceno jeho právo na obhajobu. V. Způsob rozhodnutí
14. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 7 písm. c) tr. ř.
15. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
16. Nejvyšší soud následně podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Opavě, aby věc znovu projednal a rozhodl.
17. Za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toho rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2024
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu