3 Tz 3/2024-321
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Koláře a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. K., proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami ze dne 10. 8. 2023, č. j. 2 ZT 84/2023-20, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami ze dne 10. 8. 2023, č. j. 2 ZT 84/2023-20 byl v neprospěch obviněného J. K. porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
II. Usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami ze dne 10. 8. 2023, č. j. 2 ZT 84/2023-20, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
1. Policejní orgán Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Příbram, Obvodní oddělení Milín, vedl pod sp. zn. KRPS-26301/TČ-2023-011115 zkrácené přípravné řízení pro podezření z protiprávního jednání, jehož se měl dopustit mj. obviněný J. K. („obviněný“).
2. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami („OSZ v Příbrami“) opatřením ze dne 26. 5. 2023, č. j. 2 ZK 18/2023-19, uložil podle § 179f odst. 2 písm. c) tr. ř. policejnímu orgánu, aby věc předložil policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 tr. ř. k zahájení trestního stíhání. Přípisem státního zástupce OSZ v Příbrami ze dne 26. 5. 2023, č. j. 2 ZK 18/2023-20, byl vydán policejnímu orgánu podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. závazný pokyn k zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. mj. proti J. K. pro skutek popsaný v tomto přípisu.
3. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Příbram, Oddělení obecné kriminality, Příbram V – Zdaboř, ze dne 20. 6. 2023, č. j. KRPS-26301-103/TČ-2023-011171, bylo na základě shora uvedeného opatření zahájeno trestní stíhání obviněného K.
4. Proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podal obviněný J. K. v zákonné lhůtě stížnost. O stížnosti rozhodl státní zástupce OSZ v Příbrami usnesením ze dne 10. 8. 2023, č. j. 2 ZT 84/2023-20 tak, že stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou (dále také jen „napadené usnesení“).
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
5. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) k Nejvyššímu soudu ve prospěch
6. Ministr spravedlnosti poukázal na to, že v projednávané věci státní zástupce OSZ v Příbrami v rámci dozoru nad zákonností přípravného řízení trestního postupem podle § 179f odst. 2 písm. e) tr. ř. a navazujícím závazným pokynem podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. zavázal policejní orgán k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. Následně tentýž státní zástupce rozhodl o stížnosti obviněného proti takto vydanému usnesení policejního orgánu, aniž by respektoval postup předvídaný v § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Za dané procesní situace přitom byl příslušný k rozhodnutí o stížnosti nikoli státní zástupce OSZ v Příbrami, který vydal pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, ale státní zástupce jemu nadřízený, tedy z Krajského státního zastupitelství v Praze („KSZ v Praze“).
7. S ohledem na předchozí pokyn státního zástupce OSZ v Příbrami v přípravném trestním řízení byl tento státní zástupce ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. vyloučen z rozhodování o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Tím, že státní zástupce OSZ v Příbrami přesto o stížnosti rozhodl, došlo k porušení § 2 odst. 1 tr. ř. a ke zkrácení práva obviněného na spravedlivý proces (právo na objektivní přezkoumání důvodnosti jeho trestního stíhání nestranným orgánem).
8. Ministr spravedlnosti navrhuje, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Konečně navrhuje, aby Nejvyšší soud přikázal státnímu zástupci KSZ v Praze, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Ministr spravedlnosti vyjádřil souhlas s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
9. Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 tr. ř. zaslána k případnému vyjádření obviněnému a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
10. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.
11. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona i se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti ztotožnila. Vyjádřila přitom souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§ 274 odst. 4 tr. ř.).
III. Relevantní právní úprava
12. Podle § 2 odst. 1 tr. ř. nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví právní řád.
13. Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. policejní orgán předloží věc k rozhodnutí státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
14. Nejvyšší soud na podkladě mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanoveních § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
15. Nejvyšší soud ověřil, že skutečnosti, na které poukázal ministr spravedlnosti, odpovídají obsahu spisu. V dané věci policejní orgán svým usnesením ze dne 20. 6. 2023 zahájil trestní stíhání obviněného na podkladě pokynu, který mu k tomu dal dozorový státní zástupce OSZ v Příbrami. Jestliže státní zástupce OSZ v Příbrami tímto způsobem vykonával dozor nad přípravným řízením ve věci obviněného, pak nemohl následně rozhodovat o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. V takovém případě byl totiž podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. k rozhodnutí o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání příslušný nadřízený státní zástupce, konkrétně státní zástupce KSZ v Praze. Tomu měl policejní orgán předložit věc prostřednictvím státního zástupce OSZ v Příbrami k rozhodnutí.
16. Jestliže tedy o stížnosti obviněného rozhodl sám státní zástupce OSZ v Příbrami, pak byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť ve věci rozhodl nepříslušný státní zástupce.
V. Způsob rozhodnutí
17. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř. a § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
18. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
19. Nejvyšší soud následně podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci KSZ v Praze, aby věc projednal a rozhodl.
20. Za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toho rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu