3 Tz 33/2024-237
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 6. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Petra Škvaina, Ph.D., stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. S., proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 7 To 339/2020, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 43/2020 a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 7 To 339/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. a jemu předcházejícím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020, v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S.
Napadený rozsudek Městského soudu v Praze se zrušuje, jakož se zrušuje i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020, byl obviněný J. S. uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že „dne 7. 4. 2020 v době okolo 19:30 hod., v Praze, ul. XY, v prodejně XY, v úmyslu obohatit se, odcizil z prodejní plochy 8 ks čokolád Orion Studentská pečeť v ceně 63,90 Kč za kus, a to tím způsobem, že čokolády schoval pod oděv a následně úmyslně prošel přes pokladní zónu, aniž by za zboží zaplatil, přičemž byl zastaven pracovníkem ostrahy a vyzván k vrácení věci, odcizené zboží bylo nepoškozené vráceno zpět do prodeje, čímž poškozené společnosti B., spol. s r. o., způsobil škodu na odcizení v celkové výši 512,- Kč, přičemž se tohoto jednání dopustil poté, co byl v posledních třech letech za takový čin odsouzen, a to rozsudkem Okresního soudu Praha-východ, ze dne 26. 7. 2019, sp. zn. 2 T 57/2019, s nabytím právní moci dne 10. 9. 2019, a to za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců se stanovením zkušební doby v trvání jednoho roku, a čin spáchal v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, z důvodu ohrožení zdraví na území České republiky v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky, v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 o vyhlášení nouzového stavu publikovaným pod č. 69/2020 Sb. Vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 o vyhlášení nouzového stavu publikovaným pod č. 69/2020 Sb.“
2. Za uvedené jednání mu byl uložen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 2 let, přičemž byl zařazen pro účely výkonu trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou dle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
3. Proti výše uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání do výroku o trestu a Městský soud v Praze rozhodl o odvolání obviněného rozsudkem ze dne 21. 10. 2020, č. j. 7 To 339/2020-125, a podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o způsobu výkonu trestu a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 84 tr. zákoníku za použití § 81 odst. 1 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 let a současně nad obviněným vyslovil dohled. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku rovněž obviněnému uložil přiměřenou povinnost se během zkušební doby podmíněného odsouzení podrobit programu sociálního výcviku a převýchovy Pilot+ v organizaci Prostor-plus se sídlem Praha 2, Ječná 2. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
4. Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti ČR k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného J. S. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 7 To 339/2020. Podle jeho názoru byl tímto rozsudkem porušen zákon v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
5. Stěžovatel namítl, že soudy uznaly obviněného vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020. Odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, s tím, že z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kriterií obsažených v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
6. V daném případě se obviněný dopustil trestné činnosti dne 7. 4. 2020, tedy „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí” ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s touto událostí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestného činu – přisvojení 8 ks čokolád Orion Studentská pečeť v ceně 63,90 Kč za kus nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
7. V předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a trest měl být obviněnému ukládán podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, který stanoví trestní sazbu v rozmezí šesti měsíců až tří let. Z tohoto důvodu je uložený trest odnětí svobody trestem excesivním. Napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020, tak byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S. a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2020, č. j. 7 To 339/2020-125, byl porušen zákon v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř., neboť odvolací soud nenapravil vadu chybné právní kvalifikace soudu prvního stupně. Obviněnému byl v důsledku tohoto pochybení uložen zjevně nepřiměřeně přísný trest.
8. Závěrem ministr spravedlnosti ČR navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. a § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2020, č. j. 7 To 339/2020-125, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020, a to včetně dalších rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby dále postupoval podle § 270 odst. l tr. ř., tj. aby přikázal věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí.
9. K podané stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázala na okolnosti vyplývající z procesního spisu a uvedla, že se ztotožňuje s podanou stížností pro porušení zákona a navrhla této vyhovět.
10. Rovněž obhájce obviněného s podanou stížností souhlasil a navrhl, aby stížnosti pro porušení zákona bylo v plném rozsahu vyhověno.
11. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
12. Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že obviněný J. S. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020, uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen za zločin krádeže podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, přičemž pro výkon trestu odnětí svobody byl zařazen do věznice s ostrahou. O odvolání obviněného rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 10. 2020, č. j. 7 To 339/2020-125, a obviněnému uložený trest v trvání 2 let podle § 84 tr. zákoníku za použití § 81 odst. 1 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 let a současně nad obviněným vyslovil dohled. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku obviněnému uložil přiměřenou povinnost se během zkušební doby podmíněného odsouzení podrobit programu sociálního výcviku a převýchovy Pilot+ v organizaci Prostor-plus se sídlem Praha 2, Ječná 2. V ostatním zůstal napadený rozsudek nezměněn.
13. Jak bylo uvedeno shora trestného jednání se obviněný J. S. podle zjištění obvodního soudu dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády České republiky č. 69 ze dne 12. 3. 2020 v souladu s čl. 5 a 6 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky na dobu 30 dnů od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 a jednání se dopustil přesto, že byl pravomocně odsouzen pro přečin krádeže.
14. Podle § 205 odst. 1 kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Podle odst. 2 kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Podle odst. 4 odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
15. Podle § 254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
16. Pokud stěžovatel namítal, že jednání kladené za vinu obviněnému bylo obvodním soudem nesprávně kvalifikováno podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněný čin spáchal v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 (s odkazem na závěry uvedené v rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021), Nejvyšší soud se s tímto názorem plně ztotožnil.
17. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§ 14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek).
18. U znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívajícího ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek na rozdíl od stavu ohrožení státu nebo válečného stavu není výčet uzavřený (taxativní), ale formulace umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020, č. 69, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a vyhlásila nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2.
19. Jestliže tedy obviněný J. S. spáchal trestný čin krádeže jednáním ze dne 7. 4. 2020, stalo se tak formálně skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
20. Pokud jde o nouzový stav, spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno, nebo aby se na něj odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí.
Nejvyšší soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí velkého senátu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, který zdůrazňuje, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen.
Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací.
21. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí konstatoval, že je třeba posoudit, zda měl spáchaný trestný čin vůbec nějakou jinou než jen časovou souvislost s uvedenou událostí tak, aby byl namístě jeho podstatně přísnější trestní postih a jeho kvalifikace místo přečinu jako typově závažnějšího zločinu. Nejvyšší soud se neztotožnil s těmi závěry okresního soudu, z nichž vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. S odkazem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 je zapotřebí uvést, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§ 205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), zde musí být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
22. Ve výše uvedeném rozhodnutí dospěl velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu k závěru, z něhož je nutno v nyní projednávaném případě vycházet, tj. že možnost naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním).
23. V trestní věci obviněného J. S. rozhodoval obvodní soud dne 25. 8. 2020 a Městský soud v Praze dne 21. 10. 2020, tj. před rozhodnutím velkého senátu (ze dne 16. 3. 2021) a s ohledem na tehdejší praxi soudů nebyla zjišťována žádná ze zmíněných věcných souvislostí obviněným spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, ani soud neuvedl, v čem se vůbec tato událost projevila na spáchání trestného činu krádeže. Jak vyplývá ze shora popsaného skutkového děje, obviněný odcizil 8 ks čokolád Orion Studentská pečeť v ceně 63,90 Kč za kus, kdy takovéto jednání nemělo žádnou věcnou souvislost s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru.
24. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obvodní soud při hodnocení skutkového stavu nepostupoval v souladu s požadavkem řádného určení všech znaků
skutkové podstaty daného trestného činu a učinil tak nesprávné právní posouzení, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odvolací soud pak pochybení obvodního soudu nenapravil přesto, že zde nebylo důvodu, aby jednání obviněného bylo posouzeno jako trestný čin krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí byla totiž naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněného tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že městský soud a před ním i obvodní soud ohledně obviněného učinily nesprávné právní posouzení skutku v případě trestného činu krádeže, pokud u něj bylo dovozeno též naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
25. Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 7 To 339/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. a v řízení jemu předcházejícím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020 v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S.
26. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek městského soudu v celém rozsahu zrušil, zrušil i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 T 43/2020 a zároveň zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
27. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 s tím, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém hlavním líčení se obvodní soud bude důsledně zabývat nejen existencí časové a místní souvislosti obviněným spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, zda se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu a své konečné právní závěry bude náležitě kvalifikovat v kontextu právních názorů Nejvyššího soudu učiněných v tomto rozhodnutí, při respektování ustanovení § 270 odst. 4 tr. ř.
28. Na výrok o vině pak bude muset navázat i odpovídající nový výrok o trestu. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).
29. Nejvyšší soud rozhodl o podané stížnosti pro porušení zákona v souladu s novelizovaným zněním ustanovení § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. (viz zák. č. 418/2021 Sb.) v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 6. 2024
JUDr. Petr Šabata předseda senátu