3 Tz 52/2024
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 11. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Koláře a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. V., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 6 To 410/2023, a podle § 268 odst. 2 tr. ř. a § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto: I. Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 6 To 410/2023, byl v neprospěch obviněného P. V. porušen zákon v ustanoveních § 69 odst. 3 tr. zákoníku, § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a § 2 odst. 5 tr. ř. II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 6 To 410/2023, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
1. Trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 2 T 32/2020, byl obviněný P. V. shledán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.
2. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 2 T 32/2020, bylo podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto, že obviněný P. V. vykoná trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jež mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2020, č. j. 2 T 32/2020–29, a jehož výkon byl původně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.
3. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2022, sp. zn. 29 T 47/2021, byl obviněný P. V. shledán vinným přečinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, § 62 odst. 1 tr. zákoníku a § 63 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Dále byl podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a § 68 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 100denních sazeb po 350 Kč, tedy 35 000 Kč.
4. Usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 6. 2022, sp. zn. 29 T 47/2021, bylo rozhodnuto, že obviněnému P. V. se podle § 69 odst. 2 tr. zákoníku přeměňuje nevykonaný peněžitý trest ve výměře 35 000 Kč, který byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2022, na trest odnětí svobody ve výměře 200 dní.
5. Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 10. 2023, č. j. 2 PP 193/2023-35, bylo rozhodnuto, že návrh obviněného V. na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 8 měsíců, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2020, č. j. 2 T 32/2020-29, ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 12. 2020, č. j. 2 T 32/2020-96, a ve výměře 200 dní, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 T 47/2021-139, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 6. 2023, č. j. 29 T47/2023-177, se zamítá.
6. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 6 To 410/2023, bylo podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušeno napadené usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 10. 2023, č. j. 2 PP 193/2023-35, a bylo znovu rozhodnuto tak, že podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku se odsouzený podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 8 měsíců, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2020, č. j. 2 T 32/2020-29, ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 12. 2020, č. j. 2 T 32/2020-96, a ve výměře 200 dnů, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 T 47/2021-139, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 6. 2023, č. j. 29 T 47/2021-177. Krajský soud v Ústí nad Labem pak citovaným usnesením podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání 3 roků a zároveň nad odsouzeným vyslovil dohled (dále jen „napadené usnesení“). II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
7. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu ve
8. Ministr má za to, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanoveních § 69 odst. 3 tr. zákoníku a v § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Napadené usnesení považuje za nezákonné, neboť bylo vydáno na základě vadného postupu v řízení.
9. Podle ministra ke dni 6. 12. 2023, kdy Krajský soud v Ústí nad Labem vydal napadené usnesení, již obviněný vykonal oba tresty, jichž se mělo podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody týkat.
10. Trest odnětí svobody ve výměře 8 měsíců z trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2020, č. j. 2 T 32/2020-29, ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 12. 2020, č. j. 2 T 32/2020-96, obviněný vykonal dne 18. 11. 2023. Následně dne 14. 11. 2023 vykonal také peněžitý trest, přeměněný v trest odnětí svobody ve výměře 148 dní, uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 T 47/2021-139, a to tím, že zaplatil částku 22 000 Kč.
11. Napadené usnesení je tak k tíži obviněného, když je bez právního důvodu podmíněně propuštěn, a k tomu je obviněnému uložena zkušební dobou v trvání 3 let se současným vyslovením dohledu. Obviněný je nyní fakticky zkrácen na svých právech, když musí dodržovat pravidla jemu uloženého dohledu.
12. Ministr navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozhodl, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 69 odst. 3 tr. zákoníku a § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Dále navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhlasí s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
13. Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 tr. ř. zaslána k případnému vyjádření obviněnému a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
14. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se se stížností pro porušení zákona ztotožnil. Nejvyššímu soudu dává ke zvážení, zda nedošlo také k porušení § 2 odst. 5 tr. ř., jelikož Krajský soud v Ústí nad Labem zřejmě řádně nezjistil aktuální stav výkonu trestu v době rozhodování tohoto soudu. Státní zástupce vyjádřil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání.
15. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím obhájkyně. Se stížností pro porušení zákona se ztotožňuje. Stav, kdy je obviněný podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody a je nad ním stanoven dohled, ačkoliv již oba tresty vykonal, nemá podklad v zákoně a zkracuje základní práva a svobody obviněného. Obviněný se připojuje k závěrečnému návrhu ministra spravedlnosti. III. Relevantní právní úprava
16. Podle § 69 odst. 3 tr. zákoníku se na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.
17. Podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin, (…) , a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
18. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části.
19. Podle § 344 odst. 2 tr. ř. odsouzený může odvrátit výkon trestu odnětí svobody, na který byl přeměněn peněžitý trest nebo jeho zbytek, tím, že peněžitý trest nebo jeho část zaplatí. (…)
20. Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. (…) IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
21. Nejvyšší soud na podkladě mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost je opodstatněná.
22. Nejvyšší soud ověřil, že skutečnosti, na které poukázal ministr spravedlnosti, odpovídají obsahu trestních spisů. Ke dni 6. 12. 2023, kdy Krajský soud v Ústí nad Labem vydal napadené usnesení, již obviněný skutečně oba tresty vykonal.
23. Trest odnětí svobody ve výměře 8 měsíců z trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2020, č. j. 2 T 32/2020-29, ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 12. 2020, č. j. 2 T 32/2020-96, obviněný vykonal dne 18. 11. 2023, jak vyplývá z listu č. 191 trestního spisu Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 29 T 47/2021. Dne 14. 11. 2023 pak obviněný vykonal také peněžitý trest, přeměněný v trest odnětí svobody ve výměře 148 dní, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 T 47/2021-139. K vykonání trestu došlo tím, že obviněný dne 14. 11. 2023 doplatil částku 22 000 Kč, jak vyplývá z příjmového platebního dokladu na listu č. 189 trestního spisu Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 29 T 47/2021. Obviněný tak naplnil podmínku předpokládanou ustanovením § 344 odst. 2 tr. ř., podle níž odsouzený může odvrátit výkon trestu odnětí svobody, na který byl přeměněn peněžitý trest nebo jeho zbytek, tím, že peněžitý trest nebo jeho část zaplatí. Na základě této skutečnosti pak Okresní soud v Děčíně dne 21. 11. 2023 vydal příkaz k propuštění obviněného z výkonu uvedeného trestu a obviněný byl téhož dne propuštěn na svobodu.
24. Je tedy skutečností, že napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2023 bylo vydáno poté, co již obviněný oba tresty vykonal. Postup Krajského soudu v Ústí nad Labem, který za shora popsané situace rozhodl o podmíněném propuštění obviněného z výkonu již vykonaných trestů, stanovil mu zkušební dobu a zejména nad obviněným vyslovil dohled, tak nemá oporu v zákoně. Pokud Krajský soud v Ústí nad Labem za dané situace přesto rozhodoval o podmíněném propuštění obviněného z výkonu uvedených trestů, pak zjevně nedostál své povinnosti zjišťovat skutkový stav věci (…) v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř.
25. Nejvyšší soud se ztotožňuje se závěry ministra spravedlnosti, podle nichž je obviněný v důsledku nezákonného postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem nyní fakticky zkrácen na svých právech, když je bez právního důvodu podmíněně propuštěn z výkonu trestů, které již vykonal, je mu stanovena zkušební doba a musí dodržovat pravidla jemu uloženého dohledu. V. Způsob rozhodnutí
26. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 69 odst. 3 tr. zákoníku, § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a § 2 odst. 5 tr. ř.
27. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
28. V tomto případě nebylo nutné věc vracet žádnému orgánu, neboť nezákonný stav, který byl založen právě až napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, Nejvyšší soud zrušením tohoto usnesení odstranil.
29. Za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toho rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13.11.2024
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu