3 Tz 61/2012-7
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. července 2012 v řízení o stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. B., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, podle § 275 odst. 4 tr. ř. t a k t o :
Až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se obviněnému M. B., p ř e r u š u j e výkon trestu obecně prospěšných prací, uložený trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, v trvání 300 hodin.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, jímž byl obviněnému M. B. za přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, podal ministr spravedlnosti ČR stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti mimo jiné navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí.
Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 13. 7. 2012.
Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, byl obviněnému M. B. za přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací byl nařízen usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 6. 1. 2011, sp. zn. 6 T 3/2010, přičemž ke dni 24. 1. 2012 z uloženého trestu vykonal 53 hodin.
Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, mohl by další výkon uloženého trestu mít nepříznivé důsledky pro obviněného. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle § 275 odst. 4 tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému M. B. přerušil výkon trestu obecně prospěšných prací, uložený trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. července 2012
Předseda senátu: JUDr. Petr Šabata
Trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, byl obviněný M. B. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákona (správně tr. zákoníku), kterého se dopustil tím, že dne 5. 1. 2010 v době kolem 10.45 hodin v S., v ulici K. H. B. odcizil ze stojanu umístěného před prodejnou L. W. dámskou kabelku zn. Famito v prodejní hodnotě 490,- Kč, kdy byl ihned po činu zadržen procházejícím mužem, který byl na jeho čin upozorněn personálem prodejny. Uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen, a to rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 5 T 131/2006, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, který vykonal dne 25. 7. 2009. Za uvedený přečin byl podle § 205 odst. 2, § 62 odst. 1 a § 63 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.
Trestní příkaz byl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v Sokolově dne 20. 4. 2010, obviněnému M. B. dne 21. 4. 2010 a právní moci nabyl dne 30. 4. 2010.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. B. Namítal v ní, že napadeným rozhodnutím byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 10. 2011.
V podaném mimořádném opravném prostředku stěžovatel poukázal na znění ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 10. 2011, s tím, že podle jeho názoru se Okresní soud v Sokolově uvedeným ustanovením tr. zákoníku důsledně neřídil.
Dále uvedl, že zákonem č. 330/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, byla v § 205 odst. 2 slova "čin uvedený v odstavci 1" nahrazena slovy "takový čin". Tento zákon byl vyhlášen dne 7. 10. 2011 a účinnosti nabyl prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. dne 1. 11. 2011.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že obviněný M. B. byl uznán vinným pro jednání, které podle ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku v tehdy platném znění, nebylo trestným činem. Před novelou trestního zákoníku provedenou zákonem č. 330/2011 Sb. znak zpětnosti zakládalo odsouzení či potrestání toliko pro čin uvedený v § 205 odst. 1 tr. zákoníku, nikoliv předchozí odsouzení pro trestný čin loupeže, pro který byl obviněný M. B. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 5 T 131/2006. Přitom soudní judikatura požaduje, aby rozhodnutí, k němuž se zpětnost vztahuje, bylo výslovně označeno ve skutkové větě výroku o vině. Není tedy možné ani hypoteticky dovozovat naplnění znaku zpětnosti v relaci k jinému odsuzujícímu rozhodnutí téhož obviněného.
Vzhledem k těmto okolnostem je třeba trestní příkaz Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, hodnotit jako rozhodnutí, jímž byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. B. Jelikož ze samotného popisu skutku a důkazů podchycených ve spise je zřejmé, že v dané věci nebyla splněna ani jedna z alternativ uvedených v ust. § 205 odst. 1 tr. zákoníku, není projednávaný skutek trestným činem.
V petitu svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, byl v neprospěch obviněného M. B. porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 10. 2011, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil a zrušil i další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, jestliže vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Okresnímu soudu v Sokolově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob.
Přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 5 T 131/2006, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 10. 2007, sp. zn. 7 To 38/2007, uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon, účinný do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákon), a byl mu uložen podle § 234 odst. 1 tr. zákona trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Trest vykonal dne 25. 7. 2009.
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově podal k Okresnímu soudu v Sokolově dne 14. 1. 2010 návrh na potrestání obviněného M. B., sp. zn. ZK 9/2010-6, pro skutek spočívající v tom, že dne 5. 1. 2010 v době kolem 10.45 hodin v S., okr. týž, v ulici K. H. B., odcizil ze stojanu umístěného před prodejnou L. W. dámskou koženkovou látkovou kabelku zn. Famito v prodejní hodnotě 490,- Kč, kdy byl ihned po činu zadržen procházejícím mužem, který byl na jeho čin upozorněn personálem prodejny, uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen, a to rozsudkem Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 5 T 131/2006, ze dne 16. 5. 2007 k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, který vykonal ke dni 25. 7. 2009. Jednání obviněného kvalifikoval jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákona (správně tr. zákoníku).
Okresní soud v Sokolově dne 16. 4. 2010 vydal trestní příkaz, sp. zn. 6 T 3/2010, jímž obviněného M. B. uznal vinným dle návrhu na potrestání a uložil mu podle § 205 odst. 2, § 62 odst. 1 a § 63 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 21. 4. 2010 a nabyl právní moci dne 30. 4. 2010. Ze zprávy Probační a mediační služby ČR středisko Sokolov ze dne 24. 1. 2012, jakož i vyjádření pracovnice PMS ČR Sokolov ze dne 6. 8. 2012 se podává, že obviněný M. B. z uloženého trestu obecně prospěšných prací vykonal 53 hodin, když naposledy trest vykonával 27. 5. 2011.
Přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
Jak vyplývá ze shora uvedeného ustanovení tr. zákoníku, účinného do 30. 11. 2011, pro naplnění skutkové podstaty přečinu krádeže ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku byla vyžadována tříletá zpětnost ve vztahu k odsouzení nebo potrestání pro čin uvedený v jeho odstavci prvém (tj. odsouzení nebo potrestání pouze za trestný čin krádeže). Trestní zákoník účinný do 30. 11. 2011 tedy v odst. 2 § 205 přísněji postihoval toliko pachatele, který se dopustil recidivy trestného činu krádeže, vázaného na odsouzení nebo potrestání v době posledních tří let před spácháním činu.
Obviněný M. B. se jednání mu kladeného trestním příkazem za vinu dopustil dne 5. 1. 2010 a okresní soud vydal trestní příkaz dne 16. 4. 2010 (doručen obviněnému dne 21. 4. 2010), tzn. za účinnosti tr. zákoníku, podle kterého k trestnosti činu dle § 205 odst. 2 tr. zákoníku bylo vyžadováno odsouzení nebo potrestání v posledních třech letech za čin uvedený v § 205 odst. 1 tr. zákoníku.
Teprve zákonem č. 330/2011 Sb., došlo ke změně zákona č. 40/2009 Sb., kdy byla v ustanovení § 205 odst. 2 slova "čin uvedený v odstavci 1" nahrazena slovy "takový čin". Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 12. 2011. Přitom takovým činem se rozumí odsouzení nebo potrestání za trestný čin krádeže podle § 205 nebo obdobný trestný čin, kterým je i trestný čin loupeže podle § 173, jímž si pachatel přisvojil cizí věc jejím zmocněním nebo k tomu směřoval.
Z výše citovaného nepochybně plyne, že obviněný M. B. byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, uznán vinným pro jednání, které podle ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011 (tj. jak v době spáchání činu, tak i v době rozhodování okresního soudu), nebylo trestným činem, neboť před novelou trestního zákoníku provedenou zákonem č. 330/2011 Sb. znak zpětnosti zakládalo odsouzení či potrestání toliko pro čin uvedený v § 205 odst. 1 tr. zákoníku, nikoliv předchozí odsouzení pro trestný čin loupeže, pro který byl obviněný M. B. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 5 T 131/2006, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 10. 2007, sp. zn. 7 To 38/2007.
Pro úplnost je třeba uvést, že dle § 120 odst. 3 tr. ř. výrok, jímž se obžalovaný uznává vinným, nebo jímž se obžaloby zprošťuje, musí přesně označovat trestný čin, jehož se výrok týká, a to nejen zákonným pojmenováním a uvedením příslušného zákonného ustanovení, nýbrž i uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, jakož i uvedením všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu.
Ve stížností pro porušení zákona napadeném trestním příkazu je součástí skutku i předchozí odsouzení obviněného ovšem bez uvedení příslušného trestného činu, pro který byl obviněný M. B. potrestán. Přitom v případě trestných činů, kde znakem skutkové podstaty je též zpětnost [předchozí soudní postih, výkon trestu nebo postih jiným orgánem – např. § 253 odst. 2 písm. c), § 304 odst. 1, odst. 2 písm. e), § 302 odst. 1, odst. 2 písm. a), § 205 odst. 2 tr. zákoníku], patří popis předchozího postihu též do výroku rozsudku.
Nejvyšší soud vzhledem ke shora uvedeným závěrům podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 6 T 3/2010, byl porušen zákon v § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, v neprospěch obviněného M. B. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud trestní příkaz okresního soudu zrušil v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí, na toto rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Sokolově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tzn. že okresní soud zváží, zda nepřichází v úvahu posouzení jednání obviněného jako přestupek.
Zde je třeba odkázat na ustanovení § 20 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., dle kterého přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. Podle odst. 2 se do běhu lhůty podle odstavce 1 nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení. Podle § 12 odst. 10 tr. ř. trestní řízení označuje veškerý proces upravený trestním řádem. Jde o širší pojem, než je trestní stíhání, neboť zahrnuje i úkony, které nelze zahrnout pod trestní stíhání, např. zadržení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání (§ 76), vykonávací řízení (§ 315 až 362), řízení o dovolání (§ 265a až 265s), řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 až 276), řízení o návrhu na povolení obnovy (§ 277 až 286), řízení o zahlazení odsouzení (§ 363 až 365).
Okresní soud proto nejprve zjistí, zda již trestní řízení skončilo. Od tohoto zjištění se pak bude odvíjet řešení otázky, zda jsou splněny podmínky pro postoupení věci jinému orgánu. V případě, že věc bude postoupena příslušnému orgánu k projednání a rozhodnutí, tento orgán vezme v úvahu skutečnost, že obviněný z uloženého trestu obecně prospěšných prací vykonal 53 dnů.
Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. srpna 2012
Předseda senátu: JUDr. Petr Š a b a t a