3 Tz 63/2024-113
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2025 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců Mgr. Ondřeje Vítů a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. T., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 6. 2022, č. j. 33 T 39/2022-44, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2022, a rozhodl takto:
I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 6. 2022, č. j. 33 T 39/2022-44, byl v neprospěch obviněného J. T. porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř.
II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 6. 2022, č. j. 33 T 39/2022-44, zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Obvodní soud pro Prahu 4 vydal dne 10. 6. 2022 trestní příkaz, č. j. 33 T 39/2022-44, jímž byl obviněný J. T. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za který mu byl uložen jednak podle § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 500 Kč a jednak podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 let. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 10. 2022.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
2. Proti citovanému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti (dále též jen „ministr“) u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona podle § 266 odst. 1 tr. ř. (dále též jen „stížnost“), a to ve prospěch obviněného.
3. Poukázal na ustanovení § 69 odst. 2 tr. zákoníku s tím, že soudem uložených 200 denních sazeb peněžitého trestu by se v případě jeho nezaplacení přeměňovalo v trest odnětí svobody v trvání 400 dní. To je ovšem sankce, kterou není možné s ohledem na ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. uložit trestním příkazem. Skutečnost, že byl trestním příkazem uložen trest přesahující výměru, kterou připouští ustanovení § 314e tr. ř., ale v rámci sazby stanovené trestním zákoníkem na daný trestný čin, neznamená sama o sobě, že jde o trest, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti pro společnost ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř. Proti takovému trestnímu příkazu však lze pro uvedenou vadu podat stížnost pro porušení zákona vždy, neboť trestní příkaz v takovém případě nemůže být vydán a jde tedy o vadný postup řízení ve smyslu § 266 odst. 1 tr. ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 1996, sp. zn. 2 Tzn 161/96, publikovaný pod číslem 28/1998 Sb. rozh. tr.). S poukazem na toto rozhodnutí a komentářovou literaturu tedy lze mít za to, že byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. v neprospěch obviněného.
4. S ohledem na výše uvedené ministr navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř., a dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. dotčený trestní příkaz zrušil a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o stížnosti rozhodl v neveřejném zasedání.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření s obsahem stížnosti pro porušení zákona plně ztotožnil a navrhl jí vyhovět. S odkazem na ustanovení § 274 odst. 4 tr. ř. vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o stížnosti rozhodl v neveřejném zasedání.
6. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.
III. Relevantní právní úprava
7. Ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. zní: Je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení přesahovat jeden rok.
8. Podle § 69 odst. 2 tr. zákoníku, jestliže pachatel nezaplatí peněžitý trest na výzvu soudu nebo do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen anebo na kterou byly povoleny splátky, a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.
IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Shledal přitom, že stížnost je důvodná. Napadeným trestním příkazem skutečně byl porušen zákon v neprospěch obviněného.
10. Peněžitý trest byl obviněnému uložen ve výměře 200 denních sazeb. V souladu s výše citovaným ustanovením § 69 odst. 2 tr. zákoníku by v případě jeho nezaplacení měl být tento přeměněn na trest odnětí svobody ve výměře 400 dní. To je ovšem sankce, kterou podle § 314e odst. 5 tr. ř. trestním příkazem uložit nelze, neboť trest odnětí svobody by přesahoval jeden rok. Předmětné meritorní rozhodnutí tedy bylo učiněno na podkladě zjevně vadného postupu řízení (§ 266 odst. 1 tr. ř.).
V. Způsob rozhodnutí
11. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl v neprospěch obviněného porušen zákon, a to konkrétně v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř.
12. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Současně podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
13. Při splnění podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud toho rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 1. 2025
JUDr. Petr Šabata předseda senátu
Zpracoval: JUDr. Ondřej Círek