3 Tz 7/2024-548
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 5. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha Ruzyně v jiné trestní věci, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 38/2021, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, byl porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, 2 tr. ř., § 256 tr. ř., § 43 odst. 2 tr. zákoníku a v řízení mu předcházejícím v ustanoveních § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. H.
Napadené usnesení se zrušuje.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Městskému soudu v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, byl obviněný M. H. za přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 15 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
2. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, podal obviněný M. H. odvolání směřující do všech jeho výroků. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, a to tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl.
3. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného M. H. Vytkl v ní, že ve vztahu k obviněnému byl porušen zákon, konkrétně v ustanoveních § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 254 odst. 1, 2 tr. ř.
4. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona stěžovatel namítl, že Městský soud v Praze jako soud odvolací při rozhodování v předmětné trestní věci pominul, že v mezidobí od vydání prvostupňového rozhodnutí Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, již nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2022, č. j. 3 T 31/2022-365, jímž byl obviněnému M. H. uložen souhrnný trest odnětí svobody a trest zákazu činnosti a současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7.
12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021. Městský soud v Praze tak pochybil, shledal-li prvostupňové rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 bezvadným, neboť Obvodní soud pro Prahu 4 v daném rozhodnutí zrušil již jednou dříve zrušený výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně sp. zn. 3 T 111/2021, a opětovně uložil souhrnný trest odnětí svobody a trest zákazu činnosti. Okresní soud v Mělníku a následně Obvodní soud pro Prahu 4 tak shodně zrušily výrok o trestu z výše označeného rozsudku Okresního soudu v Kladně a uložily obviněnému tresty za sbíhající se trestnou činnost, v důsledku čehož má obviněný v současnosti uloženy dva nepodmíněné tresty odnětí svobody a dva tresty zákazu činnosti za totožnou trestnou činnost.
Dále uvedl, že existence dvou souhrnných trestů odnětí svobody se sama o sobě nemusí jevit ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele, přihlédne-li se ke skutečnosti, že správně měl být souhrnný trest odnětí svobody ukládán za celkem pět trestných činů a v současnosti uložené tresty odnětí svobody ani ve svém součtu nepřevyšují horní hranici trestní sazby nejpřísnějšího trestného činu. Jako závažnější se však jeví skutečnost, že obviněnému byly podle § 73 odst. 1, 3 tr.
zákoníku uloženy také dva tresty zákazu činnosti spočívající v zákazu řízeních všech motorových vozidel v celkové výměře 30 měsíců. Tyto tresty byly obviněnému uloženy v souvislosti s jediným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se obviněný dopustil ve dnech 27. 5. 2021, 29. 6. 2021 a 30. 6. 2021. Je sice pravdou, že podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku může být trest zákazu činnosti uložen na jeden rok až deset let, ovšem přihlédne-li se k faktu, že obviněný spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr.
zákoníku pouze v jediném případě, a trest zákazu činnosti tak byl výše citovanými rozsudky Okresního soudu v Mělníku a Obvodního soudu pro Prahu 4 toliko převzat beze změny z rozsudku Okresního soudu v Kladně sp. zn. 3 T 111/2021, má stěžovatel za to, že adekvátní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel je trest ve výměře 15 měsíců, a nikoliv jeho dvojnásobek. Fakticky tak byl uložen druh trestu i ve věci, kde uložen být neměl, což lze jednoznačně považovat za trest uložený v rozporu s jeho účelem.
5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, tak byl v důsledku nesprávného právního posouzení porušen zákon v ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku a v § 254 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného M. H., jemuž byl v důsledku tohoto pochybení uložen excesivní trest.
6. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. H., a to v ustanoveních § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 254 odst. 1, 2 tr. ř. ve vytýkaném směru, a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
7. K podané stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázal na okolnosti vyplývající ze spisového materiálu a uvedl, že se ztotožňuje s podanou stížností pro porušení zákona a navrhl této vyhovět.
8. Rovněž obhájce obviněného s podanou stížností souhlasil a navrhl, aby jí bylo v plném rozsahu vyhověno.
9. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
10. Podle ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v § 43 odst. 1 tr. zákoníku, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
11. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností.
12. Podle § 254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
13. Podle § 254 odst. 2 tr. ř. mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.
14. Podle § 256 tř. ř. odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že je nedůvodné.
15. Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, byl obviněný M. H. odsouzen za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 7. 2021.
16. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, bylo rozhodnuto, že se podle § 45 odst. 1 zákona tr. zákoníku ruší výrok o vině a výrok o trestu z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, a znovu se rozhoduje tak, že obviněný M. H. je vinen spácháním přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že (zkráceně): 1) dne 27. 5. 2021 v XY řídil vozidlo VW Polo, RZ XY, 2) dne 29. 6. 2021 z obce XY do části obce XY řídil vozidlo Škoda Fabia, RZ XY, 3) a v blíže nezjištěné době dne 29. 6. 2021 do 30. 6. 2021 v okrese XY řídil vozidlo Škoda Fabia, RZ XY, přestože mu byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 14 T 75/2016, který nabyl právní moci dne 16. 11. 2016, uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 24 měsíců, a za uvedenou trestnou činnost a za sbíhající se přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku a za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1, § 45 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Dle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 15 měsíců.
Proti rozsudku podal obviněný odvolání, které u veřejného zasedání konaného dne 22. 3. 2022 vzal zpět a Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 10 To 59/2022 podle § 250 odst. 4 tr. ř. vzal zpětvzetí odvolání na vědomí.
17. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 3 T 31/2022, byl obviněný M. H. (společně s obviněným M. K.) odsouzen za přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 tr. zákoníku a za uvedený přečin a za sbíhající se přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, mu byl uložen podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 15 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 9 To 83/2023, bylo podle § 256 tr. ř. odvolání státního zástupce ve vztahu k obviněnému M. H. zamítnuto.
18. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, byl obviněný M. H. odsouzen za přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 15 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
19. Ze shora uvedeného vyplývá, že v trestní věci obviněného M. H. vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 3 T 111/2021 byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a výrok o trestu z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, a obviněný byl podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1, § 45 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 15 měsíců.
20. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 3 T 31/2022, byl obviněný M. H. odsouzen podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 12 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 15 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 4. 2023, když odvolání obviněného M. H. bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 9 To 83/2023, podle § 256 tr. ř. zamítnuto (pozn. správně měl okresní soud rozhodnout i o zrušení výroku o trestu z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, neboť pouhým zrušením výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, došlo k obživnutí výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 3 T 60/2021).
21. V trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 byl obviněný M. H. odsouzen rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 15 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021.
22. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, byl zrušen jak výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 3 T 60/2021, tak výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, přitom výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021 byl již zrušen rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 3 T 31/2022.
23. Obvodní soud pro Prahu 4 konal ve věci vedené pod sp. zn. 33 T 38/2021, týkající se obviněného M. H., první hlavní líčení dne 31. 8. 2021. Další hlavní líčení konané dne 6. 10. 2021 odročil za účelem znaleckého zkoumání poškozeného na neurčito. Dne 31. 3. 2022 mu bylo sděleno Okresním soudem v Mělníku, že tamní soud projednává věc obviněného M. H. pod sp. zn. 3 T 31/2022 a požádal o sdělení stavu řízení, případně o zaslání obžaloby. Dne 1. 4. 2022 byla Okresnímu soudu v Mělníku zaslána obžaloba s tím, že věc u Obvodního soudu pro Prahu 4 dosud nebyla vyřízena. Dne 27. 4. 2022 sdělil Okresní soud v Mělníku, že ve věci vedené pod sp. zn. 3 T 31/2022 bude konat hlavní líčení dne 29. 4. 2022. Zároveň zaslal Obvodnímu soudu pro Prahu 4 obžalobu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku. Hlavní líčení ve věci vedené pod sp. zn. 33 T 38/2021 bylo nařízeno dne 10. 2. 2023 (po dodání znaleckého posudku), na den 15. 3. 2023 a následně přeloženo na den 28. 3. 2023, kdy soud vyhlásil odsuzující rozsudek. Přitom vycházel z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob platného ke dni 15. 2. 2023. O stav věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 31/2022 se nezajímal a nezjistil tedy, že ve věci sp. zn. 3 T 31/2022 byl dne 19. 10. 2022 vyhlášen rozsudek, kterým došlo ke zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021. Je pravdou, že tento rozsudek v době rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci sp. zn. 33 T 38/2021 nebyl pravomocný.
24. Městský soud v Praze v rámci řízení o odvolání obviněného nezjistil ze spisového materiálu, že ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 31/2022, probíhalo trestní řízení ohledně obviněného M. H., kdy Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 9 To 83/2023, rozhodl mimo jiné o zamítnutí odvolání obviněného M. H. a rozsudek Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 3 T 31/2022 tak nabyl právní moci. Přitom se spokojil s opisem z evidence rejstříku trestů fyzických osob platného ke dni 5. 5. 2023. Opis z evidence rejstříku trestů fyzických osob však neobsahoval záznam o odsouzení obviněného M. H. Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. 3 T 31/2022 a Městský soud v Praze tak z něj shora uvedené skutečnosti nezjistil. Odvolání obviněného v důsledku nesprávně zjištěného skutkového stavu usnesením ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, zamítnul podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.
25. Nejvyšší soud přisvědčil námitkám stěžovatele, že Městský soud v Praze rozhodující o odvolání obviněného v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 38/2021, neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, nezjistil tak skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí o trestu, čímž porušil zákon v neprospěch obviněného M. H. v ustanoveních § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 254 odst. 1, 2 tr. ř. (a rovněž § 256 tr. ř. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř.), když jako soud odvolací při rozhodování v předmětné trestní věci pominul, že v mezidobí od vydání prvostupňového rozhodnutí Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 T 38/2021, již nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 3 T 31/2022, jímž byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021. Městský soud v Praze tak pochybil, shledal-li prvostupňové rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 bezvadným. Obvodní soud pro Prahu 4 v daném rozhodnutí zrušil již jednou dříve zrušený výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 3 T 111/2021, a opětovně uložil souhrnný trest odnětí svobody a trest zákazu činnosti, v důsledku čehož má obviněný M. H. v současnosti uloženy dva nepodmíněné tresty odnětí svobody a dva tresty zákazu činnosti za totožnou trestnou činnost.
26. Lze rovněž souhlasit s názorem stěžovatele, že existence dvou souhrnných trestů odnětí svobody se sama o sobě nemusí jevit ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele, přihlédne-li se ke skutečnosti, že správně měl být souhrnný trest odnětí svobody ukládán za celkem pět trestných činů a v současnosti uložené tresty odnětí svobody ani ve svém součtu nepřevyšují horní hranici trestní sazby nejpřísnějšího trestného činu. Jako závažnější se proto jeví skutečnost, že obviněnému byly podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uloženy také dva tresty zákazu činnosti spočívající v zákazu řízeních všech motorových vozidel v celkové výměře 30 měsíců v souvislosti s jediným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Je sice pravdou, že podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku lze trest zákazu činnosti uložit na jeden rok až deset let, ovšem přihlédne-li se k faktu, že obviněný spáchal přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku pouze v jediném případě, a trest zákazu činnosti byl rozsudky Okresního soudu v Mělníku a Obvodního soudu pro Prahu 4 toliko převzat beze změny z rozsudku Okresního soudu v Kladně, lze trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v celkové výměře 30 měsíců (a ne původních 15 měsíců), což činí dvojnásobek, považovat za trest uložený v rozporu s jeho účelem.
27. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 9 To 164/2023, byl v neprospěch obviněného M. H. porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, 2 tr. ř., § 256 tr. ř. a § 43 odst. 2 tr. zákoníku a v řízení, které mu předcházelo v § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a proto podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
28. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo Městskému soudu v Praze přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku, doplnil dokazování o obsah všech relevantních trestních spisů týkajících se obviněného včetně aktuálního výpisu z rejstříku trestů a sám rozhodl o uložení trestu obviněnému tak, aby došlo k nápravě všech pochybení, na něž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí poukázal, a tento byl i v ostatních směrech v souladu se zákonem. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 5. 2024
JUDr. Petr Šabata předseda senátu